Když řeka zamrzla, přišli na řadu ledaři. Sklepení místních hostinců se plnila ledem z Vltavy
12. ledna 2020 (14:32)
Ledovalo se zpravidla již před Vánoci, současně s výlovem rybníka. Od rána se scházeli chlapi s háky a sekerami, aby se dali do práce
Život v Povltaví byl velmi specifický. Kopce lemující zdejší úzký kaňon jako by vltavské usedlíky zcela odstřihly od okolního světa. Lidé tu žili svým vlastním životem, více než kde jinde se tu dochovaly staré zvyky a tradice. Specifický ráz této oblasti se v jejich každodenním životě projevoval však spíše negativně. Museli se pořádně ohánět, aby své rodiny vůbec uživili.
K nejzámožnějším obyvatelům tohoto chudého kraje patřili na začátku 50. let mlynáři. Mlýny kolem řeky však byly povětšinou velmi staré, jejich stavební jádro mnohdy sahalo až do středověku. Povltaví nikdy nezachytilo nástup modernějších metod a způsobu mletí obilí. Ani nadprůměrné výdělky mlynářů neumožňovaly jakoukoliv modernizaci.
Zemědělci tu také neměli na růžích ustláno. Veškerá jejich činnost musela být podřízena jak místnímu nehostinnému reliéfu, tak zdejším specifickým klimatickým podmínkám. Hluboký a úzký kaňon ovlivnil jak způsob pěstování plodin, tak chovu dobytka. Chalupníkům jejich skromná políčka k zajištění živobytí nestačila. Přivydělávali si tedy jako příležitostní řemeslníci, dělníci, či podomní obchodníci. Peníze do rodinné kasy přinesla i domácí výroba košťat, košíků, dřeváků a cepů.
Většinu vltavských rodáků však živila samotná řeka. Dávala obživu vorařům, převozníkům, rybářům. V zimě, když řeka zamrzla, pak přišli na řadu ledaři, kteří sekali led do sklepení místních hostinců.
Jak tehdy probíhalo ledování na Krásnohorsku, je patrné z vyprávění Karla Čandy, bývalého kronikáře obce Krásná Hora nad Vltavou, z roku 1974.
Ledovalo se zpravidla již před Vánocemi, aby se ledování spojilo s výlovem rybníka. To se od rána scházeli chlapi s háky a sekerami, aby se dali do práce. Babička Čandová navařila vždy hrnec čaje, protože “žitná” od hospodských chlapům nestačila, a i ten hlt teplého čaje přišel všem vhod. Když se některý ledař zkoupal, byla dobrá i pec. Ani sláma omotaná kolem bot nebyla při zmáchání nic platná. Děti měly eldorádo kolem modrozelených hromad ledu a rády si mezi nimi po návratu ze školy hrály. Odvážní kluci zkoušeli vozit se na krách jako šífech, což mnohého vyplatilo a musel se běžet domů sušit.
Povozníky byli – Jirásek, Setikovský, ale i mladý Pepík Chmátalů, protože čtrnáctiletí kluci již tehdy jezdili s koňmi a jak si toho proti těm druhým klukům považovali!
Pěkně udržoval pořádek ve své lednici především hostinský Mácha. Měl hromadu ledu pro pivo a jinou zas k chlazení masa. K tomu používal navíc slámy a plachet.
Pracovníky při ledování byla většinou chudina z obce a chalup z okolí. Velká odměna za tuto namáhavou práci nebyla. Že čistota vod bývala dříve větší, je vidět z toho, že hostinští ještě v létě přidávali do džbánků k ochlazení piva i kousek ledu.
K nejzámožnějším obyvatelům tohoto chudého kraje patřili na začátku 50. let mlynáři. Mlýny kolem řeky však byly povětšinou velmi staré, jejich stavební jádro mnohdy sahalo až do středověku. Povltaví nikdy nezachytilo nástup modernějších metod a způsobu mletí obilí. Ani nadprůměrné výdělky mlynářů neumožňovaly jakoukoliv modernizaci.
Zemědělci tu také neměli na růžích ustláno. Veškerá jejich činnost musela být podřízena jak místnímu nehostinnému reliéfu, tak zdejším specifickým klimatickým podmínkám. Hluboký a úzký kaňon ovlivnil jak způsob pěstování plodin, tak chovu dobytka. Chalupníkům jejich skromná políčka k zajištění živobytí nestačila. Přivydělávali si tedy jako příležitostní řemeslníci, dělníci, či podomní obchodníci. Peníze do rodinné kasy přinesla i domácí výroba košťat, košíků, dřeváků a cepů.
Většinu vltavských rodáků však živila samotná řeka. Dávala obživu vorařům, převozníkům, rybářům. V zimě, když řeka zamrzla, pak přišli na řadu ledaři, kteří sekali led do sklepení místních hostinců.
Jak tehdy probíhalo ledování na Krásnohorsku, je patrné z vyprávění Karla Čandy, bývalého kronikáře obce Krásná Hora nad Vltavou, z roku 1974.
Ledovalo se zpravidla již před Vánocemi, aby se ledování spojilo s výlovem rybníka. To se od rána scházeli chlapi s háky a sekerami, aby se dali do práce. Babička Čandová navařila vždy hrnec čaje, protože “žitná” od hospodských chlapům nestačila, a i ten hlt teplého čaje přišel všem vhod. Když se některý ledař zkoupal, byla dobrá i pec. Ani sláma omotaná kolem bot nebyla při zmáchání nic platná. Děti měly eldorádo kolem modrozelených hromad ledu a rády si mezi nimi po návratu ze školy hrály. Odvážní kluci zkoušeli vozit se na krách jako šífech, což mnohého vyplatilo a musel se běžet domů sušit.
Povozníky byli – Jirásek, Setikovský, ale i mladý Pepík Chmátalů, protože čtrnáctiletí kluci již tehdy jezdili s koňmi a jak si toho proti těm druhým klukům považovali!
Pěkně udržoval pořádek ve své lednici především hostinský Mácha. Měl hromadu ledu pro pivo a jinou zas k chlazení masa. K tomu používal navíc slámy a plachet.
Pracovníky při ledování byla většinou chudina z obce a chalup z okolí. Velká odměna za tuto namáhavou práci nebyla. Že čistota vod bývala dříve větší, je vidět z toho, že hostinští ještě v létě přidávali do džbánků k ochlazení piva i kousek ledu.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
autor: Miloslava Ritschlová - pribram.cz
Další články
Chodíte doma v zimě v tričku? Odborníci varují před českým zlozvykem, který vám ničí zdraví
Chodit v lednu doma v kraťasech a tričku s krátkým rukávem se pro mnoho Čechů stalo …
ZDRAVOTNICTVÍ
Brdy mění svou tvář: Smrkové monokultury vystřídají původní dřeviny
Brdské lesy se pomalu a jistě zbavují převahy smrků. Letos v nich přibylo více než 12 …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Z upíra Bondem. Novým agentem 007 se stane britský herec Robert Pattinson
Dlouhé měsíce spekulací a sázek jsou u konce. Novým představitelem slavného britského …
BLESKOVÁ ZPRÁVA
Gertrudy chystají v Příbrami charitativní akci roku. Legendární Modes Robes slaví 10 let a útočí na 1,5 milionu pro zvířata!
V sobotu 21. listopadu se v příbramské Sokolovně uskuteční významná akce pro všechny …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Past na Národní třídě a záhada mrtvého studenta. Jak teenageři před lety spustili revoluci, která zlomila totalitu
Podzim roku 1989 byl v tehdejším Československu jako tlakový hrnec těsně před …
HISTORIE
Před námi je deštivý a větrný týden. Déšť ale řeky nenaplní
Druhá polovina listopadu přinese výraznou změnu počasí. Po chladnějším období se …
POČASÍ
Dusno před valnou hromadou Spartaku Příbram. Skupina kolem Csaplára a Zápotočného chce sesadit vedení, prezident obvinění odmítá
V příbramském fotbalovém klubu SK Spartak Příbram to před blížící se mimořádnou valnou …
SPORT
Antibiotika nejsou švédský stůl. Jejich účinnost závisí i na nás, říká primář Filip Prusík
Antibiotická rezistence patří mezi významné hrozby současné medicíny. Bakterie si …
ROZHOVOR
Z Gymplu rovnou na základku
Když v roce 2007 dorazil do kin film Gympl, ukázal nám divoký svět dospívajících: noc, …
NÁZOR
Asterix a Obelix dorazí do Příbrami! Vánoční kluziště otevře už ve středu
Zpoždění kvůli technickým komplikacím je podle radnice u konce a tak se příbramské …
AKTUÁLNĚ




