Když řeka zamrzla, přišli na řadu ledaři. Sklepení místních hostinců se plnila ledem z Vltavy
12. ledna 2020 (14:32)
Ledovalo se zpravidla již před Vánoci, současně s výlovem rybníka. Od rána se scházeli chlapi s háky a sekerami, aby se dali do práce
Život v Povltaví byl velmi specifický. Kopce lemující zdejší úzký kaňon jako by vltavské usedlíky zcela odstřihly od okolního světa. Lidé tu žili svým vlastním životem, více než kde jinde se tu dochovaly staré zvyky a tradice. Specifický ráz této oblasti se v jejich každodenním životě projevoval však spíše negativně. Museli se pořádně ohánět, aby své rodiny vůbec uživili.
K nejzámožnějším obyvatelům tohoto chudého kraje patřili na začátku 50. let mlynáři. Mlýny kolem řeky však byly povětšinou velmi staré, jejich stavební jádro mnohdy sahalo až do středověku. Povltaví nikdy nezachytilo nástup modernějších metod a způsobu mletí obilí. Ani nadprůměrné výdělky mlynářů neumožňovaly jakoukoliv modernizaci.
Zemědělci tu také neměli na růžích ustláno. Veškerá jejich činnost musela být podřízena jak místnímu nehostinnému reliéfu, tak zdejším specifickým klimatickým podmínkám. Hluboký a úzký kaňon ovlivnil jak způsob pěstování plodin, tak chovu dobytka. Chalupníkům jejich skromná políčka k zajištění živobytí nestačila. Přivydělávali si tedy jako příležitostní řemeslníci, dělníci, či podomní obchodníci. Peníze do rodinné kasy přinesla i domácí výroba košťat, košíků, dřeváků a cepů.
Většinu vltavských rodáků však živila samotná řeka. Dávala obživu vorařům, převozníkům, rybářům. V zimě, když řeka zamrzla, pak přišli na řadu ledaři, kteří sekali led do sklepení místních hostinců.
Jak tehdy probíhalo ledování na Krásnohorsku, je patrné z vyprávění Karla Čandy, bývalého kronikáře obce Krásná Hora nad Vltavou, z roku 1974.
Ledovalo se zpravidla již před Vánocemi, aby se ledování spojilo s výlovem rybníka. To se od rána scházeli chlapi s háky a sekerami, aby se dali do práce. Babička Čandová navařila vždy hrnec čaje, protože “žitná” od hospodských chlapům nestačila, a i ten hlt teplého čaje přišel všem vhod. Když se některý ledař zkoupal, byla dobrá i pec. Ani sláma omotaná kolem bot nebyla při zmáchání nic platná. Děti měly eldorádo kolem modrozelených hromad ledu a rády si mezi nimi po návratu ze školy hrály. Odvážní kluci zkoušeli vozit se na krách jako šífech, což mnohého vyplatilo a musel se běžet domů sušit.
Povozníky byli – Jirásek, Setikovský, ale i mladý Pepík Chmátalů, protože čtrnáctiletí kluci již tehdy jezdili s koňmi a jak si toho proti těm druhým klukům považovali!
Pěkně udržoval pořádek ve své lednici především hostinský Mácha. Měl hromadu ledu pro pivo a jinou zas k chlazení masa. K tomu používal navíc slámy a plachet.
Pracovníky při ledování byla většinou chudina z obce a chalup z okolí. Velká odměna za tuto namáhavou práci nebyla. Že čistota vod bývala dříve větší, je vidět z toho, že hostinští ještě v létě přidávali do džbánků k ochlazení piva i kousek ledu.
K nejzámožnějším obyvatelům tohoto chudého kraje patřili na začátku 50. let mlynáři. Mlýny kolem řeky však byly povětšinou velmi staré, jejich stavební jádro mnohdy sahalo až do středověku. Povltaví nikdy nezachytilo nástup modernějších metod a způsobu mletí obilí. Ani nadprůměrné výdělky mlynářů neumožňovaly jakoukoliv modernizaci.
Zemědělci tu také neměli na růžích ustláno. Veškerá jejich činnost musela být podřízena jak místnímu nehostinnému reliéfu, tak zdejším specifickým klimatickým podmínkám. Hluboký a úzký kaňon ovlivnil jak způsob pěstování plodin, tak chovu dobytka. Chalupníkům jejich skromná políčka k zajištění živobytí nestačila. Přivydělávali si tedy jako příležitostní řemeslníci, dělníci, či podomní obchodníci. Peníze do rodinné kasy přinesla i domácí výroba košťat, košíků, dřeváků a cepů.
Většinu vltavských rodáků však živila samotná řeka. Dávala obživu vorařům, převozníkům, rybářům. V zimě, když řeka zamrzla, pak přišli na řadu ledaři, kteří sekali led do sklepení místních hostinců.
Jak tehdy probíhalo ledování na Krásnohorsku, je patrné z vyprávění Karla Čandy, bývalého kronikáře obce Krásná Hora nad Vltavou, z roku 1974.
Ledovalo se zpravidla již před Vánocemi, aby se ledování spojilo s výlovem rybníka. To se od rána scházeli chlapi s háky a sekerami, aby se dali do práce. Babička Čandová navařila vždy hrnec čaje, protože “žitná” od hospodských chlapům nestačila, a i ten hlt teplého čaje přišel všem vhod. Když se některý ledař zkoupal, byla dobrá i pec. Ani sláma omotaná kolem bot nebyla při zmáchání nic platná. Děti měly eldorádo kolem modrozelených hromad ledu a rády si mezi nimi po návratu ze školy hrály. Odvážní kluci zkoušeli vozit se na krách jako šífech, což mnohého vyplatilo a musel se běžet domů sušit.
Povozníky byli – Jirásek, Setikovský, ale i mladý Pepík Chmátalů, protože čtrnáctiletí kluci již tehdy jezdili s koňmi a jak si toho proti těm druhým klukům považovali!
Pěkně udržoval pořádek ve své lednici především hostinský Mácha. Měl hromadu ledu pro pivo a jinou zas k chlazení masa. K tomu používal navíc slámy a plachet.
Pracovníky při ledování byla většinou chudina z obce a chalup z okolí. Velká odměna za tuto namáhavou práci nebyla. Že čistota vod bývala dříve větší, je vidět z toho, že hostinští ještě v létě přidávali do džbánků k ochlazení piva i kousek ledu.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
autor: Miloslava Ritschlová - pribram.cz
Další články
Lidí s respiračními nemocemi ve Středočeském kraji přibylo. Nejvíce nemocných je mezi dětmi do pěti let
Lidí s respiračními chorobami včetně chřipky ve Středočeském kraji přibylo. Nemocnost …
Rallye Dakar 2026: Martin Macík po 2. etapě. „Bylo to extrémně těžké, ale jsme v cíli,“ hlásí posádka kamionu Josef
Sedlčanský jezdec Martin Macík pokračuje v letošním ročníku Rallye Dakar 2026 ve …
Sport
Auto porazilo u Příbrami rodiče s kočárkem. Na místo letěly vrtulníky
Vážná dopravní nehoda s těžký zraněním se stala v pondělí v podvečer u Příbrami na …
Gastro agent: Bistro Láska
Rychlé občerstvení v centru města má jednoduchý úkol: nasytit, nezdržovat a …
Fast food
Velbloudi v čele tříkrálového průvodu. Tradice i sbírka opět v Příbrami
Nový rok v Příbrami tradičně otevírá tříkrálový průvod – a ani tentokrát nebudou …
Kultura
Na Svaté Hoře pokračují úspěšné programy pro školy
S návratem dětí po vánočních prázdninách zpět do školních lavic se znovu otevírá …
Letos už cestující zaplatí v PID vyšší jízdné
K navýšení cen došlo od 1. ledna 2026 ve spojích Pražské integrované dopravy ve …
Na Česko udeřily mrazy
Česko se probudilo do mrazivého rána a nastalo zatím nejchladnější období začátku …
Hasiči čtyři a půl hodiny zachraňovali uvězněného psa mezi kameny v lomu ve Vrančicích
Náročný zásah mají za sebou profesionální hasiči z Příbrami a dobrovolní hasiči z …
FOTOGALERIE
Prvním miminkem roku 2026 narozeným v příbramské porodnici je chlapeček Dmytro
Až ve večerních hodinách prvního dne nového roku se v Oblastní nemocnici Příbram ozval …




