Fajmanovy skály a Klenky zaujmou svou nezkrotnou krásou

Jakmile se přiblížíme k nejjižnějšímu konci hřebene, začne se les kolem nás měnit. Na hraně hřbetu již dominují borovice, jejichž pokroucené kmeny nelze přehlédnout. Než dosáhneme rozeklaného a vrstevnatého vrcholu Fajmanovy skály, budeme se místy prodírat vysokými keři borůvčí.

Pod keříky se skrývají kameny a zrádné jámy, které mohou nepřipravenému poutníkovi snadno způsobit vymknutý kotník. Kameny jsou porostlé měkkým, ale kluzkým kobercem mechu, jenž svádí k falešnému pocitu bezpečí. Ale pozor – stačí chvilka nepozornosti a noha snadno sjede mezi kameny do neviditelné škvíry.

Z okraje skal se otevírá krásný pohled na Nové Mitrovice a okolí. Protože se díváme k západnímu obzoru, můžeme zde za příznivého počasí obdivovat nádherné západy slunce.

Skály kolem nás i pod námi, spolu s kamennými sutěmi, nesou stopy dávných geologických procesů. Najdeme zde pohromadě mrazové sruby i rozpadlé bloky buližníku, zvané hranáče. Tyto útvary vznikaly po tisíce let, když se voda dostávala do puklin horniny, zmrzla a postupně ji rozrušovala. Dnes tu leží mohutné balvany, porostlé mechy a lišejníky, v tichém svědectví času. A lišejníky zde upoutají pozornost – tvoří větší či menší bochníky a zaujmou rozmanitou paletou barev podle jednotlivých druhů. Nejčastěji zde narazíme na různé druhy dutohlávek.

Tam, kde se terén prudce lomí do hlubokého údolí, se na Brdy nezvykle hojně vyskytují královny lesa – jedle bělokoré. Je jich tu požehnaně a potěší, že se zde dobře daří i jedlové omladině. I tam, kde byl kvůli kůrovci vytěžen smrk v blízkosti rezervace, lesníci vysazují nové jedle.

V rezervaci tu a tam zahlédneme břízu, jeřáb a dost často i torza odumřelých stromů – připomínku toho, že se nacházíme v rezervaci, kde hospodaří sama příroda.

Přírodní rezervace Fajmanovy skály a Klenky se rozkládá v nadmořské výšce 688 až 778 metrů a její rozloha činí 29,3 hektaru. Byla vyhlášena již v roce 1955. Toto místo okouzluje nejen milovníky přírody, ale poskytuje útočiště mnoha lesním živočichům, včetně vzácnějších obyvatel brdských lesů.

Na jednom z buližníkových suků občas hnízdí výr velký, největší evropská sova. Pestrý pralesovitý les si oblíbil i vzácný datlík tříprstý.

Co se týče názvu Klenky, jeho původ zůstává nejasný – javor klen zde příliš často nenajdeme. To ale nemuselo platit v minulosti. Ale jisté je, že Fajmanovy skály nesou jméno po Janu Fajmanovi, purkmistrovi ze Spáleného Poříčí.