Digitální věk působí krátkozrakost u dětí už v předškolním věku, říká příbramský optik

11. dubna 2022 (08:48)

foto: pixabay

Obecné lékařské doporučení je, aby děti ve věku tři až šest let používali digitální zařízení denně nejvýše půl hodiny. U dětí mladšího školního věku, tedy do deseti let, je tento čas stanovený na 45 až 60 minut, říká v rozhovoru Václav Antonín.

Digitální věk přináší podle některých odborníků častější krátkozrakost u dětí, a to už ve školce či na základní škole. Zatímco dříve se projevovala ve větší míře až v pozdější věku, například u vysokoškoláků, kteří zjistili, že nedohlédnou ve velké posluchárně ze zadních lavic na tabuli, řekl na brněnském veletrhu Opta předseda představenstva Společenstva českých optiků a optometristů Václav Antonín, který provozuje optiku v Příbrami. Zatímco u vysokoškoláků se mohla krátkozrakost rozvinout kvůli intenzivní četbě při studiu, dnes je vada způsobená u malých dětí často tím, že tráví neúměrné množství času u digitálních zařízení, ať je to mobil, tablet nebo televize, dodal.

"Dnes už není výjimečné, že děti v první či druhé třídě mají vlastní mobil," poznamenal Antonín. Podle německé studie z roku 2017, o níž psal časopis Česká oční optika v únorovém vydání, používá 70 procent dětí z mateřských školek denně chytré telefony svých rodičů alespoň na půl hodiny. Obecné lékařské doporučení je, aby děti ve věku tři až šest let používali digitální zařízení denně nejvýše půl hodiny. U dětí mladšího školního věku, tedy do deseti let, je tento čas stanovený na 45 až 60 minut. Nezřídka se stává, že k mobilnímu telefonu či tabletu sahají i rodiče dětí mladších tří let, přičemž ty by se měly těmto zařízení vyhýbat zcela.

Dva roky covidu optikám neublížily, lidé za brýle utráceli naopak více, říká příbramský optik Nevím o jedné optice, která by za poslední dva roky zkrachovala," říká v …

Oko u dětí bylo po tisíciletí zvyklé vyvíjet se ve zcela jiných podmínkách než při pohledu na blízký obraz. Naopak si při venkovních aktivitách zvykalo ostřit především do dálky. Ostření na krátkou vzdálenost, často méně než 30 centimetrů, vede k velkým nárokům na akomodaci oka. Zároveň držení malých zařízení, jako je mobil, zvyšuje náklon hlavy a vede k většímu zatížení zádových a páteřních svalů, což může vést k bolestem hlavy, píše se ve zmíněném článku v časopise Česká oční optika.

Odborníci se v článku shodují na tom, že digitální zařízení dávají rodiče dětem v předškolním věku nejčastěji tehdy, když od dětí chtějí mít klid. Pohyblivý obraz totiž spolehlivě zaměstná dětskou pozornost a ty ji nevyžadují od rodičů, píše se v článku.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz/ČTK

autor: Jakub Pečenka