Brdce a příběh amerického radaru, který rozdělil veřejnost

S vrcholem je spojen jeden velký příběh, který tehdy rezonoval nejen naší zemí. Při poslední návštěvě mi jej připomněla česká vlajka vztyčená v kamenné mohyle u vrcholu.

Tato kóta se spolu s Břízkovcem na druhé straně Brd dostala do povědomí celého světa někdy v roce 2007, kdy Spojené státy uvažovaly o využití lesního komplexu pro vybudování amerického radaru protiraketové obrany.

Na Brdech se tehdy objevila těžká technika s vrtacími soupravami, které zkoumaly podloží. Na Břízkovci i na Brdcích proběhlo geodetické zaměření okolí. Nakonec však byly Brdce z výběru vyřazeny, údajně kvůli ochrannému pásmu, které by znemožnilo plné využití tehdy ještě fungujícího Vojenského újezdu Brdy. Jako další důvod se uváděla i blízkost Příbrami a důležitých vodních zdrojů.

Objevily se ale i spekulace, že Brdce nebyly určeny pro samotný radar. Podle některých informací zde měla vzniknout základna chránící radar plánovaný za Padrťskými rybníky u Míšova. Jeden z armádních specialistů dokonce tvrdil, že průzkumné vrty na Brdcích odpovídaly stanovišti pro umístění střel určených k ochraně radaru v případě napadení.

Veřejnost se začala bouřit ve chvíli, kdy návštěvníci Brd postupně nacházeli různé zeměměřičské body, a to i přímo na vrcholu Brdce. V terénu byly zapíchané kolíky, na stromech visely červenobílé pásky a některé vyměřovací body byly dokonce označeny v němčině.

Kolem radarové stanice měla vzniknout ochranná pásma, která by výrazně omezila běžný život i řadu činností. Ministerstvo obrany tehdy potvrdilo, že v okruhu 13,5 kilometru od radaru by nebylo přípustné přepravovat ve vzduchu výbušniny, v okruhu 8,6 kilometru by se nesměly pohybovat nechráněné osoby (například v rogalu), v okruhu 4,5 kilometru by byl zakázán letecký provoz a do vzdálenosti půl kilometru by byl vstup nepovolaných osob úplně vyloučen.

Na podzim roku 2009 přišla zásadní zpráva – Spojené státy od projektu protiraketové obrany v České republice odstoupily.