Bez včel by naše vlast byla holou pouští, které by se praotec Čech vyhnul, říká včelař s praxí 70 let

15. září 2020 (08:39)

foto: pribram.cz

Snad jeden z nejzkušenějších včelařů na celém světě se s námi podělil o jeho cenné chovatelské poznatky nasbírané za celý život.

Ladislav Punčochář, 85 letý včelař z Lázu u Příbrami chová včely v úlu starém 70 let. Letos vytočil pouhých 6 kg medu, jeho rekord přitom činí skoro 700 kg. Pan Punčochář si vede záznamy ze všech let a letošní rok byl ten nejslabší. Podrobně nám vylíčil, jaký je jeho vztah k včelařství, co je medovicový med, jaké jsou další druhy medu, co ohrožuje život včel, proč je letošní výtoč medu velmi nízká a jak poznáme kvalitní med.

Jaký vztah máte k včelám?

Včely považuji za nejužitečnější hmyz. Až 80% evropských rostlin je na opylování hmyzem závislých. Odhaduje se, že za jeden den dokáže jedno včelstvo opylit až dva miliony květů. Pokud by tyto rostliny, keře a stromy včely a čmeláci neopylovali, nevzniklo by semeno ani nová rostlina a zmizelo by mnoho druhů plodin. Viděl jsem v televizi pokus o ruční opylování ovocných stromů, který však skončil neúspěšně.

foto: pribram.cz

Medy rozdělujeme na květové a medovicové. Co je vlastně medovice?

Medovici tvoří hmyz – mšice, červci a mery. Jako hlavní producent medovice jsou desítky druhů mšic. Vývojový cyklus těchto producentů je rozdělen na 8 generací. Poslední generace na konci léta je tzv. mateřská. Samičky 8. generace rodí samečky a samičky, kteří se vzájemně páří. Samičky poté kladou vajíčka, která přezimují, a tím je vývojový cyklus uzavřen. A tady nastává problém s letošním medem. Tyto poslední generace vlivem nadměrného sucha neměly možnost přežít, protože stromy neměly dostatek mízy.

Mnoho lidí myslí, že jsou medovice výkaly, je to pravda?

Cukerný roztok – medovice, nejsou výkaly mšic, ale jen přefiltrovaná rostlinná šťáva ze sítkovic. Ta je rovněž základem nektaru ostatních rostlin. Nektar a medovice mají tedy stejnou podstatu.

Z čeho se medovice skládá?

Je tvořena hlavně fruktózou (ovocný cukr) a méně glukózou (hroznový cukr) a sacharózou. Jsou v ní také minerální látky, barviva a aromatické prvky, které mají vliv na barvu a vůni medovicového medu. Tento med je oblíben také proto, že dlouhodobě nekrystalizuje.

Včelaři nemají rádi medovici ojíněnou, proč?

Produkuje totiž známý melecitózní (betonový) med, který rychle krystalizuje již v plástech. Z medu se tak stane opravdu jen beton.

Jak na tom byl v tomto roce květový med?

V letošním roce bylo i toho méně. Především vlivem nepříznivého počasí. Včelám vadí chladno a déšť. Vylétávají, když je alespoň 10 °C. Dobré výsledky měli včelaři, kteří měli v doletu včel (cca 3km) kvetoucí řepku. Med z této rostliny má vysoký obsah glukózy, proto velmi rychle krystalizuje. Někteří tento med pasterují a tím v něm vytváří pouze jemné krystalky, med se pak snadno roztírá a neteče.

Lipový med

I tohoto medu bylo málo, hlavně proto, že nebyla na listech lip mšice lipová, která produkuje medovici v období květu líp.

Co všechno ohrožuje život včel?

Včely v současné době ohrožuje nejvíc varoáza. Dále mor včelího plodu, který se vyskytl na Dobříšsku a Benešovsku. Nejvíce moru je v současné době na Moravě. U moru je nejhorší to, že se musí likvidovat spálením nejen včely, ale i úly a veškeré nářadí, které bylo použito. Zárodky moru přežívají i 40 let a bohužel se mor nijak léčit nedá.

Dále včely ohrožují roztoči. Ti žijí nejen na plodu, ale i na včelách a sají jim hemolymfu. U včel dlouhověkých vysávají tukové tělísko, které se nachází právě v hřbetní části a které jim zaručuje přežití v zimě.

Při jednání ministrů zemědělství ve slovinském Mariboru byly včely prohlášeny ohroženým druhem v Evropě.

foto: pribram.cz

Letošní rok měl být nejhorší za 20 let, je tomu tak?

V loňském roce jsem na včelařské schůzi prohlásil, že mám obavy, zda v následujícím roce bude lesní medovicový med. V červenci a srpnu bylo nadměrné sucho, které ovlivnilo hladinu vody nejen ve studních, ale také v lesních porostech. Lesy v naší republice zaujímají téměř třetinu rozlohy státu a včely již od daleké minulosti využívaly zdroje medovice. Medovice je významná nejen jako bohatý zdroj snůšky pro včely, ale i tím, že její maximální výskyt spadá do doby, kdy vývoj včelstva vrcholí a v přírodě je od poloviny června málo kvetoucích nektarových rostlin.

Letošní rok byl snad nejslabší. Ve svých statistikách jsem se dostal několikrát i přes hranici 600 kg medu za rok, jindy kolem 300 kg, letos je to pouhých 6 kg.

Jaké další skutečnosti působí na nedostatek medu?

Nedostatek medu je způsoben i úbytkem nektarodárných květin. Zemědělci málo pěstují jetel, vojtěšku, svazenku a další, které dříve bývaly zdrojem kvalitního medu.

Také postupná změna klimatu bude mít jistě vliv na produkci medu v následujících letech.

Jak poznáme kvalitní med?

Med by neměl mít větší poměr vody než 18%. Hustota se měří reflektometrem. Obsah vody člověk pozná podle toho, když nádobu s medem obrátí vzhůru nohama a čeká, za jak dlouho bublina přijde nahoru. Když vyběhne hned, obsah vody je příliš vysoký a to je špatně (ve fotogalerii je ukázka archivního medu s obsahem vody 16,5%, po otočení sklenice se med 5 vteřin ani nehnul). Kvalitní med musí mít nízký poměr vody, vysoký obsah fruktózy a ne vyšší glukózu.

Pan Punčochář na konec rozhovoru dodává: „Bez včel by naše vlast nebyla tou zemí „oplývající mlékem a strdím“, ale holou pouští, které by se praotec Čech se svým lidem určitě velikým obloukem vyhnul. Všem včelám a čmelákům zdar.“

Panu Ladislavu Punčocháři mnohokrát děkujeme za informace a přejeme mu další úspěšné „medové“ roky.