Začíná advent. Co vlastně toto období znamená a na jaké tradice byste neměli zapomenout?

3. prosince 2023 (07:15)

foto: pixabay

Pomalu ale jistě se blíží pro mnohé z nás jedno z nejkrásnějších období, kterým jsou Vánoce. Právě vánočním svátkům předchází advent, což je období čtyř neděl, kdy se lidé na Vánoce připravují. Jedná se o období rozjímání a dobročinnosti.

Dneškem začíná doba přípravy na vánoční svátky, je první adventní neděle. Dříve advent představoval hlavně duchovní přípravu na Vánoce, dobu rozjímání a dobročinnosti. V současnosti znamená často především nakupování dárků či zahajování vánočních trhů a rozsvěcování vánočních stromů ve městech.

Čtyři neděle před Vánocemi se označují železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Čtyřtýdenní adventní doba končí se západem slunce o Štědrém večeru. Tradicí je, zapálit každou neděli jednu svíci na adventním věnci. Dnes tedy budou lidé zapalovat první ze čtyř svící. První svíčka je nazývána svící proroků, kteří podle bible předpověděli narození Ježíše Krista.

Historie adventního věnce sahá do 19. století, kdy ho poprvé v Hamburku vytvořil protestantský teolog Johannes Wichern. Kruhový tvar představuje boží věčnost, jednotu, vzkříšení a věčný život a společenství. Zelené rostliny jsou zase symbolem života, nezničitelnosti, stálosti ve víře a také věčnosti.

Slovo advent pochází z latinského adventus, tedy příchod. Křesťané totiž advent vnímají jako dobu očekávání příchodu spasitele. První neděle adventní je pak zaměřená na Kristův druhý příchod na konci světa s výzvou, aby byl na něj člověk připraven. Věřící přinášejí věnce do kostela, kde je kněz požehná. V době adventu mohou také lidé přijít rozjímat na roráty, což jsou ranní mše ke cti Panny Marie. Začínají brzy ráno ještě za tmy a v některých kostelích jsou slaveny jen při svíčkách.

K období adventu se váže několik tradic. Jednou z nejznámějších je adventní věnec, kdy se každou adventní neděli zapaluje jedna ze svící. Každá z nich má pak skrytý symbol. První je svící proroků, kteří předpověděli příchod Ježíše Krista, druhá je betlémská, třetí pastýřská a čtvrtá andělská. Čtvrtá adventní neděle letos připadá na Štědrý den.

Na svátek Barbory, tedy 4. prosince, je zavedena tradice řezání „barborek“. Jedná se o větvičky stromů a keřů, které mohou do Vánoc rozkvést. Takto rozkvetlá větvička pak přináší štěstí a předpovídá svatbu. Mnoho z nás si svoje domovy zdobí jmelím, opět se jedná o tradici, která má přinést štěstí a políbení pod ním pak lásku minimálně do příštích Vánoc.

O den později si poté připomínáme svátek sv. Mikuláše, který dle tradice obchází s andělem a čertem rodiny s dětmi, kterých se ptá, jestli jsou hodné. Takové dostávají něco dobrého, ty zlobivé pak uhlí a jiné čertovské dary.

Pečení vánočního cukroví má pak svůj původ v pohanské tradici oslav slunovratu. Z funkce obřadní se pak cukroví stalo především věcí slavnostní. Dnes je významnou součástí rodinného života a trávení času společně. V některých rodinách se pak také pečou vánočky. Ty jsou opět symbolem zdraví a bohatství pro příští rok. Z toho důvodu se do nich zapékaly mince. Nepovedená vánočka naopak znamenala pro svého autora neštěstí.

A žádné Vánoce se neobejdou bez jesliček a vánočního stromku, jehož zdobení bylo považováno dříve za pohanský zvyk. Větve jehličnanů se staly symbolem věčného života. Ke zdobení se původně používalo pečivo, perníky, ovoce a ořechy, později kraslice a slaměné ozdoby.

V poslední době je velmi populární také tradice Betlémského světla, které je skauty rozšiřováno do celého světa.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: Tomáš Pečenka