Vedení nemocnice a Sekce mladých lékařů ČLK: Jedeme v tom společně, je třeba změna systému

Zástupci Sekce mladých lékařů České lékařské komory (SML ČLK) a vedení příbramské nemocnice se minulý týden sešli ke společnému jednání ohledně aktuální alarmující situace ve zdravotnictví. Obě strany se vzájemně informovaly o svém pohledu na věc a snažily se najít společné řešení.

"Ačkoliv to může znamenat problém pro vedení všech nemocnic v republice, vnímám tuto iniciativu ve svém důsledku jako přínosnou. Systém českého zdravotnictví se musí změnit, stejně jako jeho financování. Problém spatřuji především v oblasti financování akutní péče, která je ve výsledku velmi prodělečná, a to i přesto, že její zajištění je prakticky nejnáročnější. Vedení nemocnic má jasně dané mantinely, za které se nedá zajít. I tak ale věřím, že s lékaři najdeme kompromisní řešení, které neohrozí finanční stabilitu nemocnice, a hlavně pak poskytování zdravotní péče," řekl ředitel příbramské nemocnice MUDr. Stanislav Holobrada. Další schůzku s mladými lékaři, následující po jednáni na Ministerstvu zdravotnictví ČR, naplánoval na příští týden.

V příbramské nemocnici odmítlo sloužit přesčasy zhruba 50 procent běžně sloužících lékařů. Nemocnice celkem zaměstnává 216 lékařů, někteří z nich se ale na službách nepodílejí. K zajištění prosincového provozu přešla většina oddělení nouzově do směnného režimu, který je ale jen dočasným a dlouhodobě nevyhovujícím řešením - tedy čistě pro pokrytí prosince. O lednovém provozu se stále jedná. I přes snahu zachovat co nejvíce dostupné péče úpravou organizace práce, se provoz na řadě oddělení omezí. Akutní péče ale jistě zůstane zachována.

MUDr. Hana Donovalová, zástupce SML ČLK: „Jsme moc rádi za otevřené a konstruktivní jednání s managementem naší nemocnice, které chápe nutnost systémových změn. Pracovní podmínky lékařů napříč nemocnicemi jsou dlouhodobě zoufalé. Sloužící lékař stráví v práci za rok v přepočtu 100 - 120 pracovních dní navíc oproti běžně pracujícím. Jeho kvalifikace je vysoká a zodpovědnost neoddiskutovatelná. Přesto je hodinová sazba lékaře nízká natolik, že málokdo má těžkou hlavu z toho, když 80 procent času tráví administrativou. Únava a nepřítomnost lékařů doma pak přirozeně neblaze dopadá na jejich rodinný život. Lékař samotný, pečující o zdraví tolika lidí okolo, nemá čas na své blízké ani na vlastní základní životní potřeby a žije život příkladně nezdravý.“

Odmítnutí nadlimitní práce přesčas není stávkou, ale pouhým dodržením zákoníku práce. Nefunkčnost systému jistě dokazují i problémy většiny českých nemocnic se zajištěním péče poté, co bude v prosinci u řady lékařů zákoník dodržován. Lékař, který nemá možnost odpočinku je nebezpečný nejen sobě, ale především pacientům.

Zákoník práce by měl tvrdě držet limit pro hodinové množství práce jedním lékařem vykonatelné a Ministerstvo zdravotnictví ČR spolu s pojišťovnami by mělo nemocnicím k tomuto zajistit odpovídající podmínky. Mezi hlavní požadavky lékařů patří již zmíněné dodržování zákoníku práce, proplácení všech přesčasových hodin a umožnění náhradního volna po službě, zvýšení základních mezd a případné navýšení množství dovolené. Možnosti managementu nemocnice jsou s lékaři diskutovány, debatují se různé úpravy režimu lékařů, ale systémovou změnu je určitě třeba podpořit z vyšších pater. Návrhy MZČR jsou zatím pro hnutí SML ČLK neakceptovatelné i z důvodu, že se týkají jen státních nemocnic, pod které krajská zařízení - jako je to příbramské - nespadají.