Ve Vysoké Peci na dole Řimbaba vznikla barokní pec podle šumavského vzoru

Při pečení se však ukázalo, že původní kamenná konstrukce není zcela vyhovující. To podnítilo jejího manžela, Jiřího Šálka, ke stavbě pece, která by byla funkční. S podporou starosty obce Bohutín, který byl nově vznikajícímu se projektu nakloněn a našel v rozpočtu obce finance, se pustil do studia historických pecí a hledání nejlepšího řešení pro stavbu.

Na stavbu bylo celkem použito 2000 cihel, z toho asi 450 ostře pálených a 3 125 kg malty. Finální hmotnost pece dosahuje 10 tun a při jednom pečení pojme až 30 bochníků chleba.

Inspirace barokní pecí a samotná stavba
Vzorem se nakonec stala barokní pec s předním odkouřením, která byla postavena počátkem 18. století, a dodnes stojí v Lenoře na Šumavě. Pec je stále funkční a momentálně zde chleba peče Miroslav Kutlák. Ten byl ochotný se o své bohaté zkušenosti podělit, nicméně ani on žádnou pec nikdy od základu nestavěl. A tak autorem i stavitelem v jednom je Jirka Šálek. Odpracoval zde stovky hodin bez nároku na odměnu.

Technologie pečení
K vyhřívání pece se používá dřevo z listnatých stromů, protože není tak smolnaté a pečivo pak nezíská hořkou chuť. Do pece se vkládají asi metrová polena, jejichž spalováním se pec postupně zahřeje na 400 stupňů Celsia. Poté se uhlíky vyjmou, pec se pečlivě vymete a vytře mokrým hadrem a chvojím. První se sází drobné bílé pečivo, například housky-řimbabky nebo česnekové placky. Jakmile teplota klesne na 250 stupňů, začíná pečení chleba. Na jednu sádku se peče 30 bochníků přibližně necelou hodinu. Po prvním pečení je možné vložit další várku chleba. Nakonec se dá péct sladké pečivo jako koláče nebo vánočky, a na závěr také kuře nebo žebra. Pec má rovnoměrné pečení a teplota uvnitř při pečení pomalu klesá. Tomu se musí přizpůsobit pořadí sádek do pece. Zajímavé je, že zvenku zůstává vždy chladná a uvnitř postupně chladne ještě čtyři dny po pečení.

Slavnostní pečení se uskutečnilo 12. prosince 2024, při němž byla pec požehnána P. Robertem Cieszkowskim, které znamenalo oficiální uvedení pece do provozu. Její vznik je výsledkem nejen odhodlání Jiřího Šálka, ale i spolupráce mnoha řemeslníků, kteří přispěli svými znalostmi a dovednostmi.

Tesaři, kováři, truhláři a další odborníci pracovali na peci dobrovolně, bez nároku na odměnu, což svědčí o jejich úctě k tradičnímu řemeslu a dává projektu výjimečný charakter.

Pec však není jen historickou stavbou—stává se živým centrem komunitního dění v Bohutíně. Bude součástí různých slavností pořádaných spolkem Řimbaba, jako jsou pivní slavnosti, čarodějnice, hornické odpoledne, tradiční "Zelňačka" či zahájení adventu. Při těchto událostech se pec znovu roztopí, aby lidé mohli ochutnat čerstvě upečený chléb a další dobroty připravené podle tradičních receptů.