V Příbrami uctili památku Milady Horákové. Od její popravy uplynulo 70 let

27. června 2020 (07:12)

Výročí justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové uctili lidé v pátek večer na Václavském náměstí v Příbrami.

Spolek Milion chvilek pro demokracii připravil na páteční večer vzpomínkovou akci Dlužíme to Miladě. Na Václavské náměstí v Příbrami přišla asi stovka lidí, mezi kterými nechyběli i příbramští zastupitelé Václav Švenda (TOP 09), Antonín Schejbal (Piráti) nebo například Vladimír Král (Šance pro Příbram). Po krátkém proslovu uctili přítomní památku Horákové zapálením svíček a položením několika květin.

Jeden z nejvýznamnějších památných dní českých moderních dějin si alespoň v symbolické rovině připomenou i v Dobříši. „Dne 27. června si připomínáme výročí zavraždění Milady Horákové. Je to Den památky obětí komunistického režimu. Z politických důvodů bylo v ČR popraveno 248 osob, vězněno 205 486. Jak probíhala padesátá léta v Dobříši?“ zní úvod příspěvku na facebookových stránkách města, po němž následuje dlouhý a podrobný výčet dobříšských obětí.

Horáková působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Z politických důvodů byla vězněna už za druhé světové války. Po jejím skončení se stala poslankyní za národní socialisty, mandát složila po komunistickém převratu v únoru 1948. O rok později byla zatčena, obviněna z velezrady a spiknutí. Politický proces se 13 členy údajné ilegální skupiny skončil v režii sovětských poradců v červnu 1950 pro Horákovou rozsudkem smrti. Milost pro ni žádali světoznámé osobnosti, například Albert Einstein, sama Horáková požádat odmítla.

K 70. výročí smrti Milady Horákové vychází kniha o její rodině
U příležitosti smrti Milady Horákové vychází kniha o její rodině. Publikace nazvaná Jdu s hlavou vztyčenou vznikla na základě rozhovorů jejího autora Daniela Anýže s dcerou Horákové Janou Kánskou. Titul je citací z posledního dopisu, který česká právnička a politička adresovala svým nejbližším.

V otevřených osobních rozhovorech se Kánská svěřila autorovi s detaily, které má více než 70 let stále před očima. Vzpomíná například na poslední setkání s maminkou pár hodin před popravou, které ona i teta se strýcem proplakali, zatímco odsouzená Milada jim dodávala odvahu. Kánská se kvůli nacistickému i komunistickému režimu musela obejít bez rodičů. Vlastní domov našla až jako dospělá žena ve Spojených státech, kde se jí podařilo založit rodinu.

"Nemohla studovat a jakékoliv vážnější známosti se vytratily, když jim oznámila, čí je dcerou," uvedl Anýž, který se s Kánskou seznámil ve Washingtonu, kde působil jako zahraniční zpravodaj. "V dochovaných materiálech StB jsem pak dohledal, jak komunistická tajná policie Janě a její tetě Věře, u které Jana žila, vyhrožovala vězením. Ony přitom proti režimu nic nepodnikaly, komunisté jim ale nedali pokoj," dodal.

Čtenáře v knize čekají i dosud nezveřejněné strojopisné vzpomínky Bohuslava Horáka, manžela Horákové a otce Kánské. Horák byl za první republiky známým novinářem s vlastním rozhlasovým pořadem. Po emigraci do Německa a poté do USA pracoval pro exilovou zpravodajskou skupinu generála Františka Moravce. "Bohuslav zachytil, jak mu komunisté znemožnili návrat do Českého rozhlasu, kde byl dřív programovým ředitelem, ale také jak nemilosrdně se k Miladě Horákové zachovaly její kolegyně z ženského hnutí. Nebyla komunistka, proto byla 'zrádkyně' - a proto musela zemřít," uvedl Anýž.