V Příbrami odstartoval prodej vánočních kaprů

20. prosince 2022 (14:59)

foto: pribram.cz / Jakub Pečenka

Nejvíce šupináčů se podle statistik prodává od jednadvacátého do třiadvacátého prosince.

Ke koloritu českých Vánoc neodmyslitelně patří venkovní stánky s prodejem vánočních kaprů. V kádích plných šupináčů si můžeme vybrat toho, který následně poputuje na náš sváteční stůl.

Podle prodejců mají zákazníci zájem hlavně o šupináče s váhou okolo tří kilogramů. Asi tak 30 procent zákazníků si nechá rybu kuchat. Za kilogram ryby si účtují v Příbrami 130 korun. Malé pak lze pořídit i za 114 korun.

Státní veterinární správa (SVS) bude v nadcházejících dnech kontrolovat dodržování hygienických podmínek, životní podmínky ryb a dodržování legislativy při usmrcování. Správa doporučuje, aby si lidé nechali ryby usmrtit přímo v místě prodeje. Prodejci mají povinnost nahlásit veterinární správě stánky přes on-line formulář nejpozději sedm dní před zahájením prodeje. Inspektoři se při kontrolách zaměřují na to, zda kádě nejsou přeplněné, jestli je v nich tekoucí voda a ryby mají dostatek kyslíku. Usmrcování ryb musí být v souladu s platnou legislativou.

Stánkaři musí mít povinnou výbavu, do které patří nože, palička na omračování ryb a stěrky. Pracovní plocha ve stánku musí jít snadno vyčistit a dezinfikovat. Kontroly se také zaměřují na to, zda nejsou zneužívána chráněná značení a klamáni spotřebitelé. Minulý rok inspektoři zkontrolovali v ČR téměř 900 prodejních míst a zhruba ve třech procentech v nich zjistili nějakou závadu. Nejčastěji to bylo nenahlášení místa krajské veterinární správě, pochybení v hygieně nebo problémy s životní pohodou zvířat.

Ochránci práv zvířat, například organizace Compassion in World Farming, pak dlouhodobě bojují za zákaz prodejů živých ryb. Podle ní bývá zhoršená životní pohoda ryby při přenášení v igelitovém obalu po libovolně dlouhou dobu bez vody. "V důsledku toho se jí slepí žaberní destičky, funkce žaber se zhorší a ryba se dusí. Před domácím usmrcením bývá ryba přechovávána běžně ve vaně, což je pro ni absolutně nevhodné prostředí. Kvůli rozdílné teplotě vody může dojít k teplotnímu šoku, hrozí nedostatek kyslíku a chlor obsažený ve vodě může poškodit kůži i nervovou soustavu zvířete," říkají ochránci zvířat.

Proti kaprům samotným na svátečním stole také protestuje organizace Otevři oči, která doporučuje na Štědrý den veganské pokrmy. "Každá změna prostředí je pro ryby extrémně stresující a nebezpečná, přitom, než se kapr dostane na vánoční stůl, dojde k této změně minimálně pětkrát. Není proto žádnou výjimkou spatřit v prodejních kádích vyčerpané, nemocné a umírající ryby," uvedl za organizaci Petr Beneš.

Proti zabíjení kaprů demonstrovalo na náměstí šest aktivistů Protestující chtěli upozornit na krutost, která pouť kaprů a dalších ryb na …

Tradice již od 19. století
Ke štědrovečerní hostině patřilo ve středověku a raném novověku hlavně množství chodů symbolizujících hojnost, byť šlo většinou o jídla velmi prostá: zelná polévka (hlavně na východní Moravě), houbový kuba, pučálka (naklíčený a opražený hrách), muzika, na Moravě zvaná chamula (kaše ze sušeného ovoce), vánočka, vinná klobása, v bohatších rodinách se na Vánoce jedli hlemýždi. Ryba byla často na stole zastoupená symbolicky pečivem ve tvaru ryby. Teprve v 19. století se v měšťanském prostředí prosadil kapr obecný jako jídlo, které běžně patří k těmto svátkům. Podle průzkumů jedí na Štědrý večer kapra nebo jinou rybu asi dvě třetiny českých domácností.