V Příbrami bylo vloni vydáno 614 exekucí, jak se oddlužit?

V posledních několika letech roste ekonomika České republiky a nezaměstnanost je nejnižší od roku 2008. Dalo by se tak očekávat, že stejně tak, jak se daří České republice jako celku, bude se dařit i jejím občanům. Bohužel ekonomický růst automaticky nezaručuje blahobyt všem občanům. Jen pro ilustraci uvádíme, že v Příbrami bylo v roce 2016 finanční správou vydáno 614 exekučních příkazů. Obecně lze říci, že dlužníků v posledních letech spíše přibývá. I proto od roku 2008 vznikl institut oddlužení, chcete-li osobní bankrot.

K čemu konkrétně oddlužení slouží?
Oddlužení mají možnost využít fyzické osoby, které se dostali do finančních problémů a vědí, že celkovou dlužnou částku již nemohou uhradit svými příjmy. Oddlužením dlužník získá možnost uhradit své závazky jen částečně, minimálně však musí zaplatit 30% z dlužné částky během 5 let. Může se stát, že dlužník zaplatí celou dlužnou částku a nebude k tomu potřebovat ani 5-ti letou lhůtu, ale to není časté. Pokud dlužník splní podmínky oddlužení, stává se po 5-ti letech opět bezdlužným.

Jakým způsobem je možné získat oddlužení?
Dlužník, případně věřitelé (alespoň dva) musí podat návrh na oddlužení insolvenčnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Návrh se podává na předepsaném formuláři, který je volně ke stažení na webových stránkách: www.portal.justice.cz. Soud přidělí dlužníkovi insolvenčního správce, který bude případ po dobu trvání oddlužení sledovat a kontrolovat, zda dlužník neporušil podmínky oddlužení, např. podmínky splátkového kalendáře, který má dlužník stanoven.

Zmínil jste, že po 5 letech se dlužník stává opět bezdlužným. Co se stane se zbytkem nezaplacených dluhů?
Ano je to tak. Po 5 letech ostatní nezaplacené dluhy zaniknou a v tom právě spočívá princip oddlužení. Ohledně zbývajících nezaplacených závazků vůči věřitelům je to často tak, že z insolvenčního řízení vyplyne, že dlužník je stěží schopen uhradit 30% z dlužné částky, nemá žádný movitý či nemovitý majetek, který by bylo možné zpeněžit a tak jsou věřitelé „rádi alespoň za 30% dlužné částky“, od zbývajících závazků je dlužník osvobozen.

Takže by se dalo říct, že oddlužení je vlastně legální cestou, jak nezaplatit své dluhy?
Zjednodušeně ano. Obecně se jedná o insolvenční řízení, které má několik forem řešení. Jedním z těchto řešení je právě oddlužení, ale může to být i konkurs. Proto je nutné uvést, že oddlužení není pro každého, např. dlužník, který není schopen hradit své závazky, protože je dlouhodobě nezaměstnaný, ale má nemovitý majetek, který svou hodnotou převyšuje závazky, může soud oddlužení zamítnout a prohlásit u dlužníka konkurs. V tomto případě by došlo ke zpeněžení nemovitého majetku a vyplacení všech přihlášených věřitelů do insolvenčního řízení.

Kdo je běžným věřitelem v rámci oddlužení a kdo nejčastějším dlužníkem?
Nejčastějšími věřiteli jsou bankovní a nebankovní instituce. Je čím dál častější, že lidé žijí na dluh a půjčují si nejenom na potřebné věci jako je bydlení, ale v létě jsou lidé ochotni zadlužit se kvůli dovolené, v zimě zase kvůli vánocům apod. Následně se může stát, že člověku již nechce půjčit bankovní instituce a tak se obrátí na nebankovní instituci, která má výrazně vyšší úrokovou sazbu. Pokud pak dotyčný např. dlouhodobě onemocní, nemůže pravidelně splácet své závazky a takto se postupně zadlužuje čím dál více až zjistí, že již měsíčními příjmy nemůže pokrýt všechny splátky. V tu chvíli je možné využít institut oddlužení.

Slyšel jsem, že někteří tento systém zneužívají. Je to možné?
Asi máte na mysli, že dlužník si záměrně nabere půjčky v souhrnné částce např. 1.000.000,- Kč a počítá s tím, že během 5-ti let zaplatí pouze 30% tj. 300.000,- Kč. Teoreticky to možné je, ale je samozřejmě věcí soudu, aby posoudil, zda se dlužník snaží tento systém zneužít a v tomto případě návrh zamítnul.

Co naopak zneužívání „finančně negramotných“ lidí bankovními a nebankovními institucemi?
Bankovní instituce si u lidí, kterým půjčují, zjišťují jejich bonitu tj. schopnost splácet, takže tam by nemělo hrozit to, že Vám banka bude neustále nabízet nové a nové půjčky a vy se pak postupně dostanete do platební neschopnosti. Navíc banky si ani toto nemohou dovolit, protože mají nad sebou dohled České národní banky.
U nebankovních institucí to donedávna bylo tak, že naopak nebyly regulovány Českou národní bankou a bylo běžnou praxí, že lidem byly neustále nabízeny ať formou reklam v televizi nebo telefonicky nové a nové půjčky. Někteří lidé se nechali zlákat vidinou rychle získaných peněz, ale už si neuvědomili, že výši půjčky výrazně přeplatí a opět se mohlo stát, že z nějakého důvodu nebyli schopni platit a už se dostali do dluhové pasti. Naštěstí v tomto případě jsem záměrně použil minulý čas, protože od 1.12.2016 nabyl účinnosti zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který mění zaběhlé trendy. Konkrétně musí nebankovní instituce zažádat o oprávnění k činnosti, které uděluje Česká národní banka a následně i nad těmito institucemi Česká národní banka dohlíží. V této souvislosti už i nebankovní instituce musí zjišťovat schopnost splácení potenciálního klienta a nebudou tak moct půjčit „každému“.

Zmínil jste změnu ohledně regulace nebankovních institucí. Chystají se nějaké legislativní změny i v souvislosti s oddlužením?
Ano, Ministerstvo spravedlnosti podalo návrh, který by měl zpřístupnit oddlužení více lidem. Změny se týkají především doby splácení a možnost splacení méně než 30% dluhu. Bylo navrženo, že u dlužníka, který je schopen splatit 50% svých dluhů, by oddlužení trvalo 3 roky, při splacení 30% by trvalo 5 let a při splacení méně než 30% by trvalo 7 let.