V anketě o Strom roku zatím vede hrušeň z Příbramska, hlasování vrcholí

V anketě o Strom roku zatím vede hrušeň rostoucí na Příbramsku, hlasování nedělní půlnocí vstoupilo do závěrečné tajné fáze. V tiskové zprávě to dnes za pořadatelskou Nadaci Partnerství uvedl David Kopecký. Do finále postoupilo 12 stromů z osmi krajů, usilují o postup do evropského kola soutěže. Předchozí český titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku.

Hrušeň hnilička, která roste jen 25 metrů od bývalé uranové šachty v Drásově na Příbramsku, si podle organizátorů ankety udržuje průběžné prvenství s velkým náskokem. Lidé jí zatím zaslali zhruba 1500 hlasů. Na průběžně druhém místě je "sousedská hruška" z Kralic nad Oslavou, zatím získala bezmála 800 hlasů, pomyslný bronz si zatím drží nejmladší finalistka soutěže – 86letá "lípa osudu" rostoucí na hřbitově v Chvalkovicích na Hané.

Podle organizátorů ale každý z dvanáctky finalistů má šanci na vítězství. Hlasovat lze přes web a pomocí DMS. Díky tomu lidé podle pořadatelů přispějí na výsadbu stromů a péči o ně. Hlasování končí 11. září. "Vítěze vyhlásíme 21. září 2022 na brněnské Hvězdárně a planetáriu. Od roku 2002 se v anketě objevilo už 1608 stromů a vybralo přes tři miliony korun. Výtěžek putuje zpět ke komunitám okolo finálových stromů a Stromů hrdinů, které jej mohou použít na nové výsadby nebo ošetření stromů, jako tomu bylo třeba v případě stoletého jilmu ve Vyškově," uvedla už dříve koordinátorka ankety Silvie Zeinerová Sanža.

Porota letos vybírala finálovou dvanáctku z 55 návrhů. Nejvíce nominací letos dorazilo z Jihomoravského kraje, a to 21, z toho deset z Brna. Druhý nejvyšší počet byl z Olomouckého kraje s osmi přihláškami, následuje Středočeský s pěti a Pardubický se čtyřmi stromy. Ostatní kraje dodaly od jedné do tří nominací.

Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku, která patří mezi nejmohutnější a nejstarší stromy České republiky. Její stáří je odhadováno na více než 700 let. Přezdívka odkazuje až k dobám husitským. K lípě se také vztahuje několik pověstí. Podle té nejznámější přepisoval stařeček Jiroušek v dutém kmeni Nový zákon. Přitom si zpíval žalmy a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy.