Letošní sezona byla podle mykologů jedna z nejhorších. Houbaři mají žně až nyní

Doslova houbařské žně lze v následujících dvou týdnech očekávat nejenom ve středních Čechách. Začínají růst i ty nejvyhledávanější, pravé hřiby. Střídat se má teplo s dešti, což je pro růst všech druhů hub ideální počasí.

Houbaři berou na Příbramsku lesy přímo útokem. Houby v nejznámějších lokalitách, jako je okolí Padrťských rybníků, Lázu či Rožmitálu pod Třemšínem, jsou lesy často vydrancovány. Přitom kromě klasických a známých hřibovitých hub, jako jsou křemenáče, kozáci nebo bílé hřiby, začíná růst také zajímavá strmělka mlženka. Časté jsou také nálezy kotrče kadeřavého, z nějž připravíte skvělou „dršťkovou“ polévku. Roste nejčastěji u paty kmene borovice, případně na borovicovém kořenu zanořeném v zemi či vystouplém na povrch, na pařezu či trouchnivém padlém kmeni borovice nebo i na složeném borovém dřevě. Vzácně se vyskytuje i na živém či mrtvém dřevě jiných jehličnatých stromů, například modřínů či smrků. A začínají se pomalu objevovat i václavky.

Meteorologové začali na svém webu zveřejňovat aktuální mapu, na které s ohledem na srážky i teploty posledních dnů odhadují pravděpodobnost růstu hub v zemi. Základem pro údaje na "houbové" mapě je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedmi dní. V teplejších měsících se mohou srážky rychleji vypařovat, proto se musí index srážek korigovat průměrnými teplotami. „Na houby s největší pravděpodobností narazíte na Vysočině, částečně také v jižních, středních, západních a severních Čechách,“ uvedli meteorologové na facebooku.

Houby jsou nejbohatším zdrojem rostlinných bílkovin – obsahují jich 31–40 %. Jsou také dobrým zdrojem železa, vápníku, draslíku, sodíku, fosforu a vitaminů B, C, D a K. Již dlouho se houby používají v tradiční medicíně. Díky kyselině listové se používají při léčbě anémie a poměr sodíku a draslíku je vhodný pro lidi s hypertenzí, diabetem a obezitou.