Úspěchy nepřichází samy

Jan Tománek se stal v posledních letech velmi úspěšným sportovcem a přispívá tomu i laťka dalších cílů, kterou si neustále zvedá. Po předchozí nedávné přípravě v Jizerských horách se z Kořenova vydal na další tréninkovou dávku, opět v italském Livigne. Položili jsme mu proto několik otázek, protože cíle, které si sám vytyčil, nejsou opravdu malé:

Zmíněný běžkařský kemp v italském Livignu byl organizován nějakým způsobem a nebo to byla Tvá vlastní iniciativa? Pokud ano, co Tě vedlo k rozhodnutí pro toto místo, kromě příslibu stálé sněhové přikrývky?
 
„Soustředění v Livignu bylo vlastní iniciativou. Bohužel musím konstatovat, že zajištění přípravy handicapovaných sportovců prostřednictvím státu či jednotlivých svazů moc nefunguje a tak musí každý jednat na vlastní pěst. Vzhledem k mému závodnímu programu byla volba jasná. Vybíral jsem destinaci s relativní zárukou sněhu a vyšší nadmořskou výškou, protože plánovaná La Diagonela 65 km se jede v téměř 2000 nad mořem.“
 
Toto soustředění bylo setkáním i dalších sportovců, nebo jsi absolvoval vytyčený cíl zcela sám a jaký Tě tedy provázel podpůrný tým?
 
„Má příprava byla individuální a doprovázela mě pouze přítelkyně. Ale na trénincích jsem se pravidelně potkával se sportovci Dukly a Slavie, kteří měli tréninkový kemp organizovaný svazem. Mimo to v Livignu byly německá či brazilská reprezentace handicapovaných lyžařů.“

Pochopili jsme, že Tě čeká brzo již další bod zimní přípravy. Co to je za závod a jaká trať Tě prověří?
 
„Dalším bodem mé zimní přípravy je účast na závodě Ski Classic, kdy mám v plánu absolvovat La Diagonelu 65 km ve Švýcarsku. Tento závod je v poháru Ski Classic tradiční stálicí a jedním z nejdelších závodů v Evropě. Vzhledem k tomu, že jsem tento závod nikdy nejel, byla má volba v letošním roce jasná. “
 
Jak jsi se vyrovnával s nadmořskou výškou a je Tvá zimní sezóna soustředěna při nedostatku sněhu jen do zahraničí, nebo řešíš momentální sněhovou situaci jinými variantami tréninku?
 
„Vzhledem k mé poměrně vysoké kondici mi nedělá vyšší nadmořská výška problém i při velkém tréninkovém zatížení, ale přesto k tréninku přistupuji specifičtěji. Mou dlouhodobou prioritou je především dlouhý triatlon a nyní i nominace na Letní paralympijské hry do Tokya 2020. Zima a běžky jsou pro mě především kvalitní přípravou, ale vzhledem k nejistotě sněhu je otázka přípravy na sněhu vždy trochu s otazníkem. V závislosti na zimním programu řeším pochopitelně i výjezdy do zahraničí. Abych to lépe přiblížil, tak když závodím v zahraničí, připravuji se ideálně v místě konání závodu, kde je záruka sněhu trošku vyšší, ale není to vždy pravidlem.“

Zajímá nás také, co plánuješ po loňských nezanedbatelných úspěších, pro tento rok, jak vysokou jsi si tentokrát položil laťku?
 „Upřímně řečeno, tak laťka je velmi vysoko a mé nynější priority se ubírají spíše směrem do Tokya. K zimě přistupuji trochu benevolentněji než dříve, ale v závodním programu mám v plánu právě zmiňovanou La Diagonelu 65 a Jizerskou 50, kde bych chtěl stanovit nový traťový rekord pro sledge.“