Uplynulo 361 let od položení základů barokní Svaté Hory
29. července 2021 (06:23)
"29. Jul. Fundamenta posita civitatem versus." – „29. července (1660) položeny základy směrem k městu. “Je to jen drobná zmínka na okraji stránky v dobovém shrnutí svatohorských dějin v roce 1660. Autor rukopisu tehdy totiž věnoval mnohem větší pozornost počtu přicházejících poutníků a lidí uzdravených na přímluvu Panny Marie Svatohorské, než stavebnímu ruchu a událostem každodenního života. V roce 1657 přišlo na Svatou Horu 46 767 poutníků, napřesrok 49 785.
foto: Státní okresní archiv Příbram
Začátkem února 1659 nakreslil italský architekt Carlo Lurago s Benjaminem Schleyerem plán budoucích vnějších ambitů nového kostela. Na Svatou Horu během tohoto roku přicestovalo už 65 000 poutníků. Lidé své uzdravení jezuitům oznamovali a mnozí z nich přitom z vděčnosti obětovali Panně Marii předměty z drahých kovů či drahé textilie a další cennosti. Jiní přinášeli své dary z hluboké zbožnosti, z touhy přispět na vznik něčeho mimořádného a získat zásluhy pro poslední soud, v nějž věřili.
Jezuitům trvalo jen půldruhého roku, než na stavbu podle plánů Carla Luraga získali od ctitelů Panny Marie Svatohorské potřebou sumu peněz a stavební materiál. O dva týdny později byla zahájena stavba nárožní Plzeňské kaple (u dnešních svatohorských schodů, kde vypukl požár roku 1978) a vzápětí nárožní Březnické kaple. Na Plzeňskou kapli se složili plzeňští měšťané a Březnickou zaplatila Lidmila Kateřina Jeníšková z Újezda, vdova po rytíři Přibíku Jeníškovi z Újezda, jehož jinak dobrou pověst bohužel navždy pošpinilo jeho postavení královského prokurátora při popravě stavovských vzbouřenců na Staroměstském náměstí.
V souhrnu svatohorských dějin druhé poloviny 17. století jezuité nezaznamenávali pro budoucí generace jen jména bohatých mecenášů, ale pečlivě zapisovali každý sebemenší dar a pomoc, které pro Svatou Horu dostali od „obyčejných“ lidí. Ani jezuité většinou nepocházeli z urozených rodin, a tak věděli, že pro měšťana nebo dokonce poddaného je takový dar mnohem větší obětí než pro bohatého majitele panství. Svatou Horu nechali postavit pro nás všechny, aby nám dopřáli možnost vidět a vnímat krásu vskutku nadpozemskou.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz/PhDr. Věra Smolová
autor: PhDr. Věra Smolová
Další články
Podbrdsko online: poklady regionu, které jinde nenajdete. Starší ročníky jsou zdarma v archivu
Sborník Podbrdsko už více než třicet let odkrývá příběhy, objevy a zapomenuté …
Historie
Vysoký Chlumec a Klučenice uspěly v soutěži Zlatý lajk. Patří mezi nejlépe komunikující obce v regionu
Městys Vysoký Chlumec a obec Klučenice patří mezi nejlépe komunikující samosprávy v …
Nepřehlédněte
Podkroví Muzea města Dobříše ožilo tvořivostí
V podkrovních prostorách Muzea města Dobříše vznikl na konci loňského roku nový …
Oblastní nemocnici Příbram čekají provozní změny, ale i stavební úpravy, stěhování i nové vstupy
Příbramská nemocnice v první polovině roku 2026 upraví provoz několika oddělení. Změny …
Brdy pod kontrolou: Policisté řeší stovky přestupků ročně
Ve středočeské části Chráněné krajinné oblasti Brdy zajišťují už deset let veřejný …
Rožmitálští hasiči mají novou výstroj. Město uspělo se dvěma dotacemi
Město Rožmitál pod Třemšínem úspěšně získalo dvě dotace na podporu jednotky sboru …
Děti v restauracích: klid pro hosty, nebo diskriminace?
Některé restaurace v Česku i zahraničí zakazují vstup dětem. Zastánci vítají klidnou …
ANKETA
Rozpočtové provizorium se dotkne i financování sociálních služeb. Kraj už obdržel stovky žádostí o dotace
Středočeský kraj obdržel pro letošní rok bezmála šest set žádostí o dotace na …
Městská policie vybavila všechna vozidla defibrilátory. Strážníci mohou zasáhnout ještě před příjezdem záchranářů
Strážníci Městské policie Příbram mají nově ve všech služebních vozidlech k dispozici …
Pod ostružinovou strání se začal psát příběh brdského lesa
Po dusivých vedrech konečně přišla úleva a příroda si mohla zhluboka oddechnout. Věděl …
Příroda





