Třemšín skrývá víc než jen krásný les

Kolem bájného Třemšína je toho stále tolik k objevování. I ten, kdo se nedokáže jen tak kochat přírodou, tu najde řadu zajímavostí, které ho nadchnou. A i když jsme na tomhle známém místě byli několikrát, vždy nás nadchne, jako když jsme tu poprvé. Podobné pocity prožívám i já, když jsem se na tuhle horu vypravil po delší pauze. Pokud se vydáme po dlouhé, rovné silnici vzhůru k vrcholu od Hutí pod Třemšínem, první zastavení nás čeká po levé straně. Je tam nenápadný vrchol porostlý kouzelným smíšeným lesem.

Tento vrchol nese jméno Kobylí hlava, ačkoliv některé mapy tímto názvem označují vrchol Hengst s pozůstatky stejnojmenného tvrziště, který je prvním z hřbetu Třemšínské skupiny. Ve skutečnosti je Kobylí hlava o více než kilometr dál. Když dojdeme ke křižovatce lesních cest, narazíme hned za ní na studánku, která už nese název studánka u Kobylí hlavy. Tady už názvosloví sedí.

Stoupáme dál a těsně pod vrcholem nás přivítá Třemšínská bouda, jejíž historie sahá až do dob arcibiskupa Salm-Salma. Právě pro něj tu zřejmě sloužila jako přístřešek během častých návštěv vrcholu. Před několika roky prošla rekonstrukcí ještě za působení Lesního závodu Dobříš.

Jen kousek za boudou upoutá pozornost kovový litý kříž, stylizovaný do tvaru bukových větví. Odlili ho v arcibiskupských železárnách a v roce 1870 ho zde umístil lesní inženýr Karel Daniel Gangloff z Rožmitálu, který zde rád odpočíval pod bukem. Gangloff byl správcem arcibiskupských lesů a významnou osobností českého lesnictví – průkopník, vynálezce a reformátor, kterému se přezdívá český Archimedes.

Narodil se roku 1809 a jeho vynálezy předběhly dobu. Zkonstruoval například stroj na výrobu zápalkových dřívek a roku 1856 získal patent na stroj na výrobu šindelů. Lesy kolem Třemšína nejen spravoval, ale také miloval – a chránil.

A že to tady stojí za návštěvu i dnes, o tom není pochyb. Zvlášť jižní svahy Třemšína, porostlé zachovalým smíšeným lesem s převahou buků, mají svoje kouzlo.

Příště se vypravíme na sever až k prvnímu vrchu, jenž se zvedá z hlubokého údolí, kde pramení Vlčava.