Tip na výlet: Bývalé brdské vesnice kolem Padrťského potoka byly v 50. letech minulého století srovnány se zemí

9. listopadu 2024 (07:00)

foto: pribram.cz / Karel Hutr / Pohled od Záběhlé pod hráz Dolejšího Padrťského rybníka.

Padrťské rybníky určitě náleží v CHKO Brdy mezi nejoblíbenější lokality. Ale než k nim dokráčíte, vnoříte se do nekonečných plání a luk Záběhlé a tam dole, co protéká Padrťský potok (Klabava), bývala Padrť.

Krajině kolem Padrtě a v místech, kde stávala kdysi rozkvétající obec Záběhlá, dominují louky, travnaté pláně a dnes znovu pastviny. Loukám pod padrťskými rybníky se v minulosti říkávalo na Záběhlé. To bylo v 16. století, kdy obec pod hrází druhého z rybníků, ještě neexistovala. V údolí pod hrází Dolejšího Padrťského rybníka nechal tehdejší majitel mirošovského panství František Diviš Vratislav z Mitrovic postavit železnou huť. To bylo někdy kolem roku 1670.

V roce 1753 už pod hrází na Padrťském potoce stála jedna vysoká pec a několik hamrů pro zpracování železa. V roce 1800 tady pracovaly čtyři vysoké pece a dva hamry. Následně tu byla založena jednotřídní škola a v roce 1838 podle historických pramenů stálo na Padrti 45 domů, pět hamrů, škola, ale i hostinec a hájovna. V obci žilo v tu dobu 425 obyvatel.

V druhé polovině 19. století začala výroba železa upadat a poslední z hamrů byl zavřen v roce 1867. Z obce Padrť a rybníků se stalo oblíbené výletní místo turistů. V obci byly ubytovány v té době i známe osobnosti, například herec Eduard Vojan. Břeh Dolejšího Padrťského rybníku byl v té době oblíbeným místem, kde vznikla i taková místní pláž.

Zůstali je lesní dělníci
Romantika poklidné podhorské krajiny netrvala dlouho. Za okupace místo zabrala německá armáda. Ta v roce 1941 rozšířila území brdské vojenské střelnice a obyvatelé byli vystěhováni. Zůstat směli pouze dřevaři z okolních vesnic, kteří museli pracovat pro německou lesní správu. Po válce se lidé vrátili a obnovili zpustošenou vesnici. Jenže v roce 1949 byla obec včleněna do rozšířeného vojenského prostoru a v letech 1952-1953 opět vysídlena. Už ale natrvalo, protože všechna stavení byla vojskem Československé lidové armády srovnána se zemí a obec tak přestala existovat. Stejný osud potkal i další vesnice v Brdech, Zaběhlou, Kolvín, Velcí a Hrachoviště. I tyto vesnice byly následně srovnány se zemí.

Druhá světová válka
Když německá armáda zabrala brdskou střelnici, pojmenovala ji Truppenübungsplatz Kammwald a německá správa ji rozšířila o zastavěná území obcí Padrť, Přední a Zadní Zaběhlá, Kolvín, ale i Skořice, Příkosice, Hořice, Vísky, Trokavec, Štítov a Myt'. Jak už jsme výše zmínili, kromě lesních zaměstnanců a povozníků se obyvatelé Padrti, Kolvína a Zaběhlé museli vystěhovat. Lesáci mohli zůstat už kvůli rozsáhlé lesní kalamitě, která se stala v noci 14. na 15. listopad 1940. Tehdy větrná bouře vyvrátila a polámala v okolních lesích jeden a čtvrt milionu kubických metrů lesního porostu.

Příroda tu je drsná a půda neúrodná a tak tu prakticky neexistovala žádná pole, jen pastviny, močály a obrovská plocha rybníků a rybníčků pod hrází Dolejšího Padrťského rybníku. Však Padrť byla původně domovem horníků a hutníků. Svoje jméno pravděpodobně získala právě díky zpracování železné rudy, která se v takzvaných stoupách rozmělňovala (drtila) na padrť.

Protitanková střelnice
Další část historie této části Brd se začala psát v 70. letech minulého století. Místo se zalíbilo armádě a tak tu v roce 1977 vznikla plně elektrifikovaná protitanková střelnice. Sloužila k výcviku vojáků pro denní i noční střelby z tanků, děl, houfnic a také protitankových řízených střel a lafetovaných zbraní. Dopadová plocha pro střely sahala od Padrtě až po oblast Zadní Záběhlé. Střelnice měla pojezdové a terčové dráhy. Ještě dnes tu jsou zbytky staveb strojoven s navijáky. Srovnána se zemí byla velitelská věž při jihozápadním okraji bývalé střelnice. Z prostoru Padrtě se také střílelo na cílovou plochu Brda na vzdálenost 15 kilometrů.

Do údolí Padrťského potoka a míst, kde stávaly vesnice, můžeme vyrazit po mnoha turistických i cyklistických trasách. Výchozími body může být jak osada Teslíny, tak i obce Nepomuk, Buková, či na druhé straně Brd od rokycanské strany Kolvín, kde je moderní parkoviště a současně se seznámíte s historií této také zaniklé obce.

Po bývalých osadnících zůstaly na místech všech zaniklých vesnic ovocné stromy a krásné aleje. Příště si připomeneme historii Záběhlé a přiblížíme si zdejší přírodu a unikátní krajinu bezlesí.