Ta Thuy Dung: Když mi někdo udělá křupavou kachnu se zelím, dám mu svoje srdce

Gastronomická show MasterChef Česko, jejíž čtvrtou řadu začala TV Nova vysílat počátkem února 2020, jak divákům, tak porotcům přinesla i nečekané zážitky. Ta Thuy miluje zpěv a americký fotbal. Vařením se nejen odreaguje, ale navíc jí pomohlo překonat krizi identity a najít propojení mezi českou a vietnamskou kulturou. Miluje vietnamské jídlo, s nímž experimentuje – přidává do něj prvky evropské kuchyně. V našem rozhovoru prozradila, jak náročné je natáčení, co říkali rodiče, když se do soutěže přihlásila, nebo co by nikdy nesnědla. V soutěži se dostala mezi šestnáct finalistů, a jak sama říká, určitě Příbramáky v umístění nezklame.

Jak dlouho bydlíte v Příbrami?
Už to bude nějaký ten pátek. V Příbrami jsem vlastně strávila větší část svého dětství. Tatínek tu pobýval už 80. letech. V roce 1995 jsme za ním s maminkou přijely z Vietnamu. Teď bydlím v Praze, kde i pracuji, ale Příbram, kde naši bydlí dodnes, stále vnímám jako svoje rodné město. Když to vlastně teď počítám, je to už 25 let. Neuvěřitelné. :-)

Líbí se Vám město Příbram?
Příbram stále vnímám jako svoji domovinu, takže k němu budu mít vždy sentimentální vztah. Nicméně musím uznat, že za poslední roky město hodně rozkvetlo a díky všem rekonstrukcím veřejných prostorů neuvěřitelně zkrásnělo. Obzvlášť se mi líbí pěší zóna okolo Obory a pěkný park u Oxygenu. Pamatuju si na roky na gymnáziu, když jsem každý den chodila do školy dolů po strmém kopci, na kterém jsem si namlátila zadek nespočetněkrát, přes vyprahlou pláň a teď je zde krásná zeleň s lavičkami a místo kopce můžu jít domů pěkně po kamenných schodech.

V soutěži jste uvedla, že jste v našem městě zažila šikanu. Můžete popsat, co se Vám stalo?
Je pravda, že jsem se potýkala s šikanou, když jsem přijela do Čech. Tehdy v Příbrami ještě nebylo tolik cizinců a některé děti holt nebyly úplně připravené přijmout mezi sebe někoho, kdo je na první pohled tak odlišný. Lidé se většinou bojí toho, co neznají. Je to přirozené. Děti navíc často nedomýšlí následky svých činů a reagují impulzivně. Dlouho mě trápilo to, že mě někteří odsuzují jen kvůli mému původu, ale teď jsem za tu zkušenost vděčná. Naučilo mě to totiž větší houževnatosti a pracovitosti, které pramenily z touhy všem dokázat, že ve mně něco je. Teď už vím, že se stejně člověk nemůže nikdy zavděčit ani zalíbit všem, proto by si měl svůj život žít tak, aby byl na sebe hrdý především on sám.

Můžete prozradit, kam až jste se v soutěži dostala?
Nesmíte se na mě zlobit, ale to nemůžu prozradit, protože je to přísně tajné. Nezbude vám tedy nic jiného, než sledovat MasterChef. :) Ale myslím, že se za mě Příbramáci stydět nebudou. :-)

Našla jste mezi soutěžícími nějaké kamarády?
Ano, poznala jsem skvělé lidi, se kterými trávím volný čas i nad rámec soutěže. Pravda je taková, že vstupem do soutěže se najednou ocitnete ve skupině cizích lidí, se kterými trávíte opravdu hodně času. Spíte spolu na hotelu, chodíte spolu na snídaně, jste spolu celý den ve studiu. Možná se to nezdá, ale natáčení je extrémně náročné jak fyzicky, tak po emocionální stránce. Naštěstí jsem si v partě soutěžících našla pár skvělých lidí, se kterými jsme se podporovali navzájem a snažili si ze všeho dělat legraci, abychom se z toho tlaku nezbláznili.

Je vidět, že ráda vaříte. Můžete nám prozradit Vaše nejoblíbenější jídlo? Případně i asijské.
To je hrozně těžká otázka. Moje maminka říká, že jsem ten nejméně náročný strávník na světě, protože sním všechno a všeobecně zbožňuju jídlo. Ze základní školy a dokonce ze školky si mě vždy nejvíc pamatují paní kuchařky. :) Těžko říct, co je moje nejoblíbenější jídlo, ale zbožňuju všechno, co uvaří mamka. Z vietnamské kuchyně to bude soi dua, což je lepkavá rýže s kokosovou smetanou. Mamka z ní vytvaruje malé bobečky, zalije arašídovým olejem a křupavou hlívou nakládanou v sójové omáčce. Ta kombinace krémové rýže, slaného oleje a křupavé hlívy, to je hotová exploze chutí. Neméně ale zbožňuju i česká jídla. Tady jsem prostě klasik. Když mi někdo udělá křupavou kachnu se zelím a domácím bramborovým knedlíkem, nebo nedej bože i s karlovarským, tak mu na oplátku dám svoje srdce. :-)
Co se týče vaření, ráda do něho promítám sama sebe, tedy svůj vietnamsko-český původ. Ráda tedy vařím asijskou kuchyň kombinovanou s evropskými vlivy.

V soutěži Vás podporují rodiče, co říkali na to, že jste se přihlásila?
Naše moje účast tolik nepřekvapila, protože jsou zvyklí na to, že domů nosím bláznivé nápady. Navíc taky ví, že vaření zbožňuju odmalička. Spíš se zalekli toho, že bych se vzdala svojí normální práce v agentuře a začala pracovat jako kuchařka. Když jsem je ale ujistila, že se opravdu jedná jen o amatérskou soutěž a na profesionálního kuchaře stejně nemám, tak se trochu uklidnili. Ale je pravda, že jsem jim Masterchef popsala jako takovou „soutěž, kde budu vařit před nějakými lidmi. Nic moc velkého." Až v den castingu se dozvěděli, že se jedná o největší kuchařskou soutěž v ČR, která navíc poběží v televizi. Na vycouvání už ale bylo pozdě. V ten den jsem měla ve studiu navíc asi 15 kamarádů, kteří mě přišli podpořit, takže jednu třetinu z nich jsem povolala jenom uklidňováním rodičů. :-)

A jídlo, které byste nikdy v životě nepozřela?
Není jich moc, ale na prvním místě je určitě jarní cibulka.

Chtěla byste se v budoucnosti uplatnit v nějaké lepší restauraci, případně, jaké mate plány?
Mým cílem v MasterChef je získat co nejvíce zkušeností a hlavně si to užít, protože takovéto příležitosti se člověku za život moc nenaskytne. Vaření zbožňuju, ale vím, že k tomu, abych mohla otevřít restauraci nebo se živit kuchařinou, mi chybí ještě spoustu znalostí a dovedností. Pokud ale půjde vše dobře, mým snem do budoucna je pořádat pop-up eventy ve vietnamském stylu, kdy bude mít host možnost stát se členem vietnamské rodiny. Večeře pro nás nejsou totiž jen o jídle, ale zároveň i rituálem sdílení a rodinného stmelování.

Tip redakce: Mezi 30 nejlepších kuchařů pořadu Master Chef patří i Bára Dražanová z Příbrami