Středočeský kraj dal za poslední roky na rozvoj svých nemocnic kolem miliardy Kč

Středočeský kraj dal za poslední roky na rozvoj svých pěti nemocnic kolem miliardy korun. Dokončil nebo v nich dokončuje stavby nových pavilonů nebo jejich rekonstrukce. Problémem je jako v dalších krajích nedostatek personálu. Novinářům to řekl náměstek hejtmanky pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS). Podle opozice se vedení kraje nepodařilo vytvořit pro příchod nových lékařů důstojné podmínky.

Do rozvoje svých nemocnic v letech 2021 až 2024 dal kraj z vlastních prostředků zhruba jednu miliardu korun. Na největší investice, kterými jsou například centrální příjem v benešovské nemocnici nebo rekonstrukce pavilonu C2 v kladenské nemocnici, si vzal kraj úvěr přes 1,9 miliardy korun z Evropské investiční banky. Nemocnice pak dostaly peníze prostřednictvím dotace. Dalších víc než 900 milionů korun získaly nemocnice z evropského programu React, využily je zejména na modernizaci přístrojů. Aktuálně kraj připravuje například výstavbu nového pavilonu pro matku a dítě v mladoboleslavské nemocnici.

Problémem je podle Pavlíka stejně jako v dalších regionech nedostatek zdravotníků. "Toho času asi nejcitlivější v segmentu neurologických oddělení, kdy se nám do nemocnic i přes náborové příplatky, nabídky ubytování či dalších benefitů, nedaří 'nalákat' nové zdravotníky," řekl Pavlík. Kvůli nedostatku zdravotníků nemohou nemocnice například navyšovat počet lůžek nebo rozšiřovat provoz ambulancí. Některé změny, které mají vést ke zvýšení počtu zdravotníků, například ve vzdělávacím systému, se podle něj už nastartovaly, jejich efekt ale přijde až v budoucnu.

Od roku 2021 přibyla v kraji tři nová výjezdová stanoviště zdravotnické záchranné služby, a to v Benátkách nad Jizerou, v Jesenici u Rakovníka a v Hradištku u Prahy. Stanoviště v Dobříši a Kostelci nad Černými lesy prošla rekonstrukcí. Celkem je v regionu 47 stanovišť včetně smluvních.

Dokončení velkých investic započatých za předchozího vedení kraje oceňuje za opozici i předseda zastupitelského klubu ANO Robert Bezděk. Větší pozornost by podle něj měl kraj věnovat například budování nových a rekonstrukci stávajících stanovišť zdravotnické záchranné služby. Nedostatečně podle něj kraj řeší také efektivitu peněz poskytovaných zdravotnickým zařízením a ekonomické stránce jejich hospodaření. "Současnému vedení Středočeského kraje se taktéž bohužel nepodařilo vytvořit důstojné podmínky pro příchod nových lékařů do Středočeského kraje. Chybí zde jasná motivace, přičemž si musíme uvědomit, že brzy budou končit nové ročníky mediků a budou se rozhodovat, kam půjdou, kde a za jakých podmínek budou pracovat," řekl Bezděk.

V sociální oblasti se podle krajského radního Martina Hrabánka (ODS) povedlo dosáhnout téměř všeho, co si vedení kraje stanovilo. Například do zvýšení komfortu v sociálních zařízeních za poslední roky dalo hejtmanství stovky milionů korun. Stovky míst v domovech pro seniory (DS) už také kraj přeměnil na takzvané domovy se zvláštním režimem (DZR), které slouží pro seniory především s různým typem demence, včetně Alzheimerovy choroby. "Postupem doby se dá uvažovat nad tím, že většina lůžek, která v síti seniorských pobytových služeb budou, bude uzpůsobena lidem s demencí," doplnil radní.

Největší prioritou posledních let bylo podle Hrabánka výrazné posílení terénní služby. Úvazky v terénních a ambulantních službách se podle něj navýšily z 1862 v roce 2020 na 2153 k červenci loňského roku. "V roce 2024 je plánováno navýšení o 47 úvazků a v roce 2025 o dalších 52 úvazků," uvedl Hrabánek.

Pro větší rozvoj sociální oblasti je podle Hrabánka limitem způsob financování od státu na základě takzvaného směrného čísla. "Navzdory skutečnosti, že jsme znevýhodněni stávajícím rozpočtovým určením daní a také tzv. směrným číslem, dle kterého získává Středočeský kraj na poskytování sociálních služeb prostředky, tak se snažíme podpořit rozvoj sociálních služeb, a ne systém pouze udržet," uvedl už dříve Hrabánek. Středočeský kraj se tak podle něj na podpoře sociálních služeb ze svého rozpočtu podílí víc než jiné kraje. Objem peněz v takzvaném humanitárním fondu na podporu sociálních služeb a aktivit poslední roky navyšuje. Na začátku volebního období bylo ve fondu 35 milionů korun. "V roce 2022 se jednalo o 50,5 milionu korun, v roce 2023 o 55 milionů korun, letos rekordních 85 milionů korun," uvedl Hrabánek.

V krajské síti sociálních služeb je nyní 4258 lůžek v domovech pro seniory, dalších 1942 lůžek v domovech se zvláštním režimem, na která kraj domovy lůžka v domovech pro seniory přeměňuje. Nadto je dalších 2000 lůžek mimo krajskou síť, provozují je většinou soukromé společnosti. "Letos budeme navyšovat kapacitu DZR ve Vojkově o 11 lůžek a také bylo otevřeno nově oddělení DZR v Mladé Boleslavi o kapacitě 23 lůžek, z toho 18 bylo nových," doplnil Hrabánek.

Čekací doba na přijetí do domovů pro seniory činí v průměru 315 dní, ale kvůli výrazným rozdílům mezi oblastmi se značně liší. Nejkratší čekací doba v domovech pro seniory byla 36 dní, nejdelší 1651 dní. "Trend se bude dále zlepšovat, neboť systematicky pracujeme s poskytovateli na tom, aby žádosti do domovů podávané takzvaně 'pro jistotu' byly odmítány," řekl Hrabánek. Část žadatelů si rovněž žádost podává do několika zařízení najednou. "Proto bychom v příštím roce chtěli zavést tzv. centrální evidenci těchto žádostí, což celou situaci s nejasnou potřebností celkem zpřehlední," doplnil radní.

Podle lídryně Pirátů Lucie Cirkvy Chocholové je největší problém ve zdravotnictví i sociální oblasti v regionu skokový populační růst způsobený přistěhovalými lidmi. "Každý rok se jedná o 10.000 lidí, to způsobuje dlouhé čekací lhůty na vyšetření či sociální služby. Cestou k řešení je strategické řízení investic a rozvíjení kraje spravedlivě a udržitelně s ohledem na demografické prognózy," řekla. Je podle ní škoda, že podobně významné investice do budov a vybavení jako ve zdravotnictví se neuskutečnily i v sociální oblasti. Piráti by se chtěli víc zaměřit na posílení terénních a odlehčovacích služeb. "Velkou rezervu momentálně vidím v oblasti prevence a duševního zdraví. Budoucí výzvou bude podpora vzniku center duševního zdraví na území kraje," doplnila Cirkva Chocholová.

Počet lůžek akutní a ošetřovatelské péče v nemocničních zařízeních kraje

* lůžka následné a dlouhodobé péče ve všech oborech, tedy včetně psychiatrických léčeben, odborných dětských léčeben, rehabilitačních ústavů, NIP a DIOP (bez lázní a dětských center)

**včetně ARO a JIP

***bez hospicové péče

Data o lůžkové kapacitě nepatří mezi povinně hlášené údaje ze strany poskytovatelů na krajský úřad, údaje tedy nemusí být přesné (rok 2020 – zdroj: Lůžkový fond ČR a jeho využití | NZIP, rok 2024 – přibližná data nasmlouvaných lůžek u ZP)

Hospodářské výsledky krajských nemocnic (údaje v milionech Kč)

Sociální ústavy, srovnání let 2020 a 2024

* domov se zvláštním režimem