Sokol stěhovavý se po záchraně vrací zpět do přírody

23. února 2022 (12:37)

foto: Ochrana fauny ČR

V záchranných stanicích po celé republice se starají o stovky, možná tisíce zvířat. Ale aby se jim do „rukou“ dostal sokol stěhovavý, to se stává málokdy.

Sokol stěhovavý, který byl nalezen nárazu do drátů vysokého napětí v polovině ledna 2022 v blízkosti Slapské přehrady, se dnes díky pracovníkům neziskové organizace Ochrana fauny ČR vrací zpět do přírody. Jedinec vylíhlý v roce 2020 nedaleko maďarského Balatonu bude navíc vybaven vysílačkou, která se dobíjí solární energií, takže bude vidět, kudy létá.

V záchranných stanicích po celé republice se starají o stovky, možná tisíce zvířat. Ale aby se jim do „rukou“ dostal sokol stěhovavý, to se stává málokdy. Taková situace nyní nastala a vzhledem k tomu, že ředitel Ochrany fauny ČR Pavel Křížek byl již dříve v kontaktu se starostkou spolku, který nese rodové jméno tohoto opeřence – tedy Sokol – Hanou Moučkovou, nelenil a nabídl ji možnost tohoto vzácného dravce po uzdravení vypustit.

Pavel Křížek dodává, že se domluvil s odborníkem na dravce Lubošem Peškem na tom, že dravci připnou vysílačku, která se navíc dobíjí slunečními paprsky. „Systém je napojen na družice, takže vysílá polohová data i tam, kde nemají signál telefony. Díky tomu můžeme sledovat jeho další osud v následujících měsících. Zjistíme, jaké vzdálenosti je tento dravec schopen uletět, možná i kde bude hnízdit.“ říká Peške.

Pořízení vysílačky není nejlevnější záležitostí, ale díky spolupráci Ochrany fauny se Zoo Praha se podařilo domluvit, že její pořízení zaplatí právě pražská zoologická zahrada.

„Zrovna v den 160. výročí založení našeho spolku – tedy minulý týden ve středu – mi zazvonil telefon a pan Křížek mi řekl, že již několik týdnů mají v péči tohoto dravce, který narazil při lovu do drátů elektrického vedení. Nabídl mi, abych jej přijela vypustit zpět do přírody s tím, že by to považoval za symbolické gesto,“ říká starostka České obce sokolské Hana Moučková s tím, že s Pavlem Křížkem komunikovala již dříve ohledně spolupráce při plánovaném hlasování veřejnosti ohledně záměru vlády vyhlásit „národního ptáka“.

„Sokol je obratný, silný a hbitý. Ke stejným vlastnostem se snažíme vychovávat naše členy už 160 let. Proto si myslím, že by národním ptákem měl být právě tento dravec. Protože sokolové mnohokrát prokázali, že jsou s národem i v jeho nejtěžších chvílích. Nabídka pana Křížka na vypuštění sokola mě velmi potěšila, a proto jsem tady,“ dodává Moučková.

Sokol stěhovavý se do záchranné stanice dostal díky lidem, kteří jej u obce Obory v blízkosti Slapské přehrady našli zraněného, neschopného letu. „Rentgenové vyšetření odhalilo dobrou zprávu – při nárazu do drátů došlo pouze k pohmoždění levého křídla,“ poznamenal Křížek. Zlomenina by přitom pro dravce znamenala konec svobody. Zbytek života by musel strávit v záchranné stanici. „Dnes je v dobré kondici, doufáme, že se mu nic nestane a tato příležitost se nám vrátí v podobě mnoha měsíců, možná let pozorování jeho pohybu. Již nyní o jeho životě víme docela hodně díky tomu, že byl kroužkovaný.“ říká Pavel Křížek.

Sokolů stěhovavých u nás v současné době hnízdí asi 100 párů, převážně v severní části republiky a na Šumavě. To ale v minulosti nebylo samozřejmostí. Ještě v 70. letech minulého století u nás nehnízdil ani jediný pár. Doplatil na pronásledování ze strany člověka i používání chemických prostředků v zemědělství (DDT). Populace narůstá až od 90. let a sokol začal postupně hnízdit kromě skalních stěn i ve městech. Například na továrních a teplárenských komínech. „Pokud je na komín instalována speciální budka, sokoli ji poměrně rádi přijímají. Několik budek máme připravených na instalaci a budeme rádi, když nám majitelé a správci komínů umožní budky umístit.“ dodává Křížek.