Sněmovna zákonem zaručila mzdu ve výši 130 procent průměru jen učitelům

Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali podle informací ministerstva školství pro ČTK hrubou měsíční odměnu ve výši 48.204 korun. Do dat nebyli započteni vysokoškolští pedagogové. Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů odpovídal podle propočtů ministerstva školství 113 procentům průměrné mzdy v ČR.

Novela také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Vysokoškoláci budou moci učit podle předlohy po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách jako kvalifikovaní pedagogové i bez učitelského vzdělání.

Celková výše peněz na platy učitelů bude podle schválené koaliční úpravy činit od příštího roku "v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství". Původní vládní návrh předpokládal stanovování objemu peněz na platy pedagogických pracovníků na nejméně 1,404násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok.

Nové nastavení souvisí se změnou programového prohlášení vlády. Nesouhlasily s ním vedle opozice školské odbory a další organizace, které se vzdělávání v Česku věnují. K další pedagogickým pracovníkům, na které se zákonná garance výše platu mezd vztahovat nebude, patří vychovatelé, asistenti, speciální pedagogové a školní psychologové.

"Vykopali jste příkopy mezi pedagogickými pracovníky. Nebudeme hlasovat proti, abyste nemohli říci, že jsme učitelům nepřáli garantované mzdy," uvedla před závěrečným hlasováním předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová. Zdrženlivý postoj poslanců SPD ohlásil jejich předseda Radim Fiala, podle něhož zpočátku panovala dohoda, že zákonná garance se bude týkat všech pedagogických pracovníků, z nichž pětikoaliční vláda hodila všechny až na učitele přes palubu.

Poslankyně ANO Jana Berkovcová uvedla, že učitelé mají mít příští rok pouze 113 procent průměrné mzdy a že vláda bude muset ve státním rozpočtu navrhnout dorovnání na 130 procent průměrné mzdy. Tento průměr je podle poslankyně celorepublikový a a rozhodně jej nedostane každá škola na každého učitele. Škola bude mít přibližně 20 procent mzdových prostředků na netarifní částky platu, dodala Berkovcová. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný namítl, že plat ve výši 130 procent průměrné mzdy budou mít učitelé zaručeno zákonem, což pokládá za dostatečnou garanci.

Zaručený objem platů bude podle zdůvodnění koaliční úpravy stanovený na danou školu podle vykázaného počtu učitelů i dalších pedagogických pozic. "Zůstává plně v kompetenci ředitele školy, jak tento garantovaný objem platů v rámci tarifní a nadtarifní složky platu rozdělí," uvedli autoři.

Předmětem sporu mezi poslanci bylo také zavedení možnosti, aby jako kvalifikovaní učili i odborně vzdělaní nepedagogové, s čímž nesouhlasí asociace děkanů vysokoškolských fakult a některé učitelské spolky. Poslanec SPD Zdeněk Kettner neúspěšně navrhl zrušení této části novely, která podle něj povede k "deprofesionalizaci učitelství". Berkovcová neuspěla s požadavkem, aby nepedagogové mohli učit jen na středních školách, nikoli na druhém stupni základních škol.

Poslanec STAN Jan Berki připomněl, že tito nepedagogové si budou muset pedagogické vzdělání podle novely doplnit, pokud budou chtít dál učit. Podle Jiřího Maška (ANO) by na to měli mít pět let, což ale Sněmovna neschválila. Karel Rais (ANO) chtěl, aby pedagogické vzdělání mohly poskytovat jen univerzity, nikoli neziskové organizace nebo společnosti s ručením omezeným, jejichž absolventi podle něj "z větší části nic neumí a v podstatě si kupují vizitky".

Značnou část debaty zabrala poslancům diskuse o návrhu, zda školské logopedy nepřejmenovat na "speciální pedagogy pro vady a poruchy řeči", aby si je veřejnost nepletla s klinickými logopedy, tedy zdravotnickou profesí. Podle Asociace klinických logopedů ČR by lidé nebyli schopni rozlišit, kdo je zodpovědný za diagnostiku a terapii a kdo je zodpovědný za výchovně-vzdělávací intervenci. Podle Asociace logopedů ve školství novela vymezuje kvalifikační předpoklady školských logopedů, kteří nemají ambice působit jinde než ve školství. Změnu názvu profese navrhoval lidovecký poslanec Tom Philipp, kolegové mu nevyhověli.

Novela má posílit pravomoce ředitelů škol ve vztahu k metodám a formám vyučování, které nyní vyučující mohou volit podle vlastního uvážení. Působnost provázejících učitelů chtějí poslanci rozšířit na účastníky studia pedagogiky pro učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy. K dalšímu vzdělávání učitelů doporučil školský výbor zařadit na návrh skupiny vládních poslanců vedle samostudia také neformální vzdělávání a sdílení zkušeností.