Rok partnerství: stát uznal páry, ale ne jejich děti

3. února 2026 (11:40)

foto: ilustrační foto / Pixabay

Stejnopohlavní páry mají po roce partnerství víc práv i větší právní jistotu. Jedna zásadní oblast ale zůstává beze změny: stát stále neuznává oba rodiče dítěte, které pár vychovává společně. Právě rodičovství tak dál tvoří největší rozdíl mezi partnerstvím a manželstvím.

Partnerství od roku 2025: v praxi mnohem blíž manželství

Nové partnerství, účinné od 1. ledna 2025, nahradilo dřívější registrované partnerství a v mnoha ohledech přiblížilo postavení partnerů manželům. Přineslo společné jmění, automatické dědění, nárok na vdovský či vdovecký důchod i jasné postavení při jednání s úřady, nemocnicemi či policií.

Díky tomu zmizela řada komplikací, které dříve provázely hospitalizace, úřední úkony nebo řešení majetku.

Největší rozdíl: děti a rodičovská práva

Zásadní hranice mezi partnerstvím a manželstvím zůstává u dětí. Osvojení je možné jen tehdy, pokud je biologickým rodičem jeden z partnerů. Druhý partner nezískává automaticky rodičovskou odpovědnost — ani v situacích, kdy dítě vychovávají společně od narození.

To v praxi znamená, že dítě má právně jen jednoho rodiče a v krizových situacích může být zcela nechráněné.

„Je to posun. Ale pořád nejsme rodina před zákonem,“ říká pár z Příbrami
V Příbrami žije osm let pár, který si přál zůstat v anonymitě. Partnerství uzavřeli hned v lednu 2025.

„Je to velká úleva,“ říká jeden z partnerů. „Konečně máme společné jmění a můžeme se zastupovat v nemocnici nebo na úřadech. Dřív jsme museli nosit plné moci i na maličkosti.“

Jeho partner ale dodává: „Oceňujeme posun. Ale dokud nebudeme oba rodiči našeho dítěte, pořád nejsme rodina před zákonem. A to je těžké — hlavně kvůli němu.“

Pár vychovává desetiletého syna, biologické dítě jednoho z nich. Druhý partner nemá žádná rodičovská práva.

„Když jdeme k doktorovi, jsem tam jen jako doprovod. Kdyby se něco stalo, nemám právo rozhodnout vůbec o ničem,“ říká.

Politické postoje: kompromis bez pokračování

Zákonodárci se v roce 2024 shodli na kompromisu — rozšířit práva, ale nezavést manželství. Další změny, zejména v oblasti rodičovských práv, vláda neplánuje.

V rámci současné koalice patří mezi strany, které manželství stejnopohlavních párů dlouhodobě odmítají, SPD a Motoristé sobě. Obě se profilují jako konzervativní a vůči LGBT+ tématům se vymezují. Podle odborníků právě jejich postoj snižuje šanci na to, že by se legislativa v nejbližší době posunula dál.

Evropský kontext: Česko v menšině

Manželství pro všechny je dnes možné v 16 zemích EU, například v Německu, Francii, Španělsku či Rakousku. Česká republika tak zůstává mezi státy, které sice rozšiřují práva, ale vyhýbají se plné rovnoprávnosti.

Zlomový rozsudek Soudního dvora EU

Na konci roku 2025 rozhodl Soudní dvůr EU, že členské státy musí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřená v jiném státě EU — i když jejich vlastní právní řád takové sňatky neumožňuje.

Podle právníků bude mít rozsudek dopad i na Českou republiku, která dosud zapisovala zahraniční manželství jako partnerství.

Česká realita: posun, ale ne konec debaty

Za 18 let existence registrovaného partnerství do něj vstoupilo přes pět tisíc párů. Nové partnerství jejich právní jistotu výrazně posílilo, ale podle zastánců rovnoprávnosti nejde o konečné řešení.

Průzkumy dlouhodobě ukazují, že česká veřejnost je otevřenější než výsledná legislativa. Podle CVVM podporuje manželství pro všechny 64 procent lidí.

První výročí partnerství tak není tečkou, ale spíše připomínkou, že Česká republika stojí mezi dvěma modely — rozšířenými právy a plnou rovnoprávností.