Ředitelka CSZS: Díky mým předchůdcům má centrum skvěle nastavený systém sociálních služeb

V dubnu jste se stala novou ředitelkou Centra sociálních a zdravotních služeb (CSZS). Už jste se zvládla za dva měsíce trochu rozkoukat a zorientovat?

V sociální oblasti pracuji již téměř 24 let. Měla jsem to štěstí, že jsem byla u „zrodu transformace“ ještě s Mgr. Alenou Ženíškovou. Od té doby se díky rozšiřování poskytovaných služeb stala organizace velkým partnerem nejen městu Příbram. Na základě úzké spolupráce jsem tak měla praktický přehled, který mi velmi pomohl v orientaci. Ale i tak jsem se musela první týdny zaměřit zejména na provoz jednotlivých středisek. S potěšením můžu konstatovat, že v rozkoukávání mi velmi pomáhají všichni pracovníci organizace a taktéž i podpora pana starosty. Nebýt jich, trvalo by mi to rozhodně déle.

Máte za sebou více než dvacetiletou zkušenost na Odboru sociálních věcí v Příbrami, který je ovšem svým charakterem přeci jen dost odlišný od CSZS. Je něco, co Vás vyloženě překvapilo či zaskočilo?

Vzhledem k tomu, že jsem s organizací díky své pozici na úřadě (pozn. koordinátor sociálních služeb) velmi úzce spolupracovala, tak si dovolím tvrdit, že jsem některé věci očekávala. Ale i tak jsou situace, na které se nedá předem připravit, i když by člověk sebevíc chtěl. Každopádně musím říct, že i přes to, že jsem věděla, do čeho jdu, překvapuje mě rozmanitost dnů a obětavost pracovníků. Ta dnes není samozřejmostí.

Co momentálně příbramské CSZS nejvíce trápí? Jsou nějaké nové trendy či požadavky, se kterými se musíte potýkat?

Díky mým předchůdcům má centrum skvěle nastavený systém sociálních služeb. Myslím, že všichni poskytovatelé řeší zejména financování a tzv. zasíťování aktuálně poskytovaných služeb, protože to jde pak ruku v ruce právě s těmi financemi. Uvítali bychom, kdyby nám Krajský úřad Středočeského kraje zasíťoval lůžka v novém pracovišti Domova seniorů.

Kolik má CSZS celkem zaměstnanců? Dokážu si představit, že výše mezd řadových pracovníků nebude nijak závratná. Jak se Vám daří nabírat nové zaměstnance? Na jaké činnosti je největší problém sehnat lidi?

CSZS města Příbram má v současné době cca 230 zaměstnanců (včetně tzv. „dohodářů“). Výše platu je v podstatě striktně dána tabulkami a u některých pozic se skutečně jedná o určité poddimenzování. V posledních letech sice došlo k navýšení, nicméně i přesto je patrné, že platy v sociální sféře jsou dlouhodobě pod průměrem hrubé mzdy v ČR. Fluktuace zaměstnanců je v naší organizaci dlouhodobě nízká, nicméně samozřejmě se potýkáme s problematikou dlouhodobější nemožnosti některé pozice obsadit. Jako příklad lze uvést Nízkoprahové denní centrum a noclehárny.

CSZS má za sebou několik velmi náročných let, kdy se muselo potýkat nejprve s covidem a následně s přílivem uprchlíků v souvislosti s válkou na Ukrajině. Už se situace v tomto ohledu trochu zklidnila?

Troufám si říci, že situace se skutečně trochu zklidnila, nicméně pozůstatky uvedených krizových situací jsou stále patrné, a to ve společnosti obecně. Ale rozhodně tady stojí za to říci, že pracovníci organizace se velkou měrou podíleli na zajištění poskytování humanitární pomoci v KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině), které bylo v Příbrami zřízeno. Předchozí roky byly rozhodně zkouškou pro všechny zaměstnance.

Nedávno jsem četl informaci o finanční podpoře příbramské záchytky z kraje. Velmi mě překvapilo, že v celém Středočeském kraji jsou pouhé dvě protialkoholní záchytné stanice a také jak ekonomicky náročný je jejich provoz. Můžete nám prozradit, kolik stojí ročně provoz příbramské záchytky?

Ano, je to tak, ve Středočeském kraji jsou jen 2 protialkoholní záchytné stanice. Kromě Příbrami tuto specifickou zdravotní službu zajišťuje ještě Mladá Boleslav. Obě záchytné stanice zřizuje a financuje formou provozních dotací ze svého rozpočtu Středočeský kraj. Nejde o levnou záležitost. Závazné právní předpisy, které upravují činnost záchytných stanic, kladou poměrně vysoké požadavky na personální zajištění služby (lékař se specializacemi danými vyhláškou, všeobecná zdravotní sestra a sanitáři) a také jsou zde oproti minulosti podstatně vyšší nároky na materiálně technické vybavení zařízení tohoto typu. Pro představu: v loňském roce provoz příbramské záchytné stanice stál 3 572 500 Kč. Od kraje jsme dostali provozní dotaci 3 000 000 Kč, zbytek byl dofinancován z úhrad od klientů, příspěvku od města Beroun a příspěvku zřizovatele CSZS, tedy města Příbram (68 000 Kč).

Když si spočítám, kolik dní v roce 2022 byla záchytka otevřená (vždy pouze pátky a soboty) a kolik zde bylo ošetřeno osob (146), vychází mi to v průměru 1,4 osoby na den. Je to adekvátní nákladům, které se na provoz záchytky každý rok vynakládají?

Jak již bylo řečeno, záchytné stanice zřizuje příslušný kraj, který zajišťuje dostupnost této služby na svém území. Tudíž je to spíš o zajištění dostupnosti než rentabilitě služby. V tomto ohledu se Středočeským krajem spolupracujeme, službu provozujeme pro pokrytí rozumné dojezdové vzdálenosti především z jižnější části Středočeského kraje. Provoz přizpůsobujeme výši finančních prostředků z krajské dotace tak, aby z rozpočtu města Příbram byl příspěvek minimální. Na letošní rok krajská dotace činí 3 200 000,00 Kč.

Proč je vlastně pro Středočeský kraj tak důležité tuto službu udržovat při životě?

Záchytná stanice plní funkci ochrany občanů a majetku před lidmi, kteří požili alkohol či jiné návykové látky a projevují agresivní sklony vůči sobě a okolí. Tato služba je důležitá jak pro jednotky IZS (integrovaný záchranný systém), tak pro Oblastní nemocnici Příbram, kdy tito lidé nezůstávají hospitalizováni na lůžku, ale jsou převezeni právě na záchytnou stanici.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho zdaru v nové funkci.