Pyrotechnická očista v Brdech: Škála nalezené munice je pestrá
NEPŘEHLÉDNĚTE
12. listopadu 2019 (17:25)
Prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy se k vojenským účelům využíval již od roku 1926. Ještě je potřeba vyčistit zhruba 2400 hektarů lesa
Do bývalého vojenského prostoru Brdy se vrátili vojáci. Po dvou letech tady opět začal pyrotechnický průzkum. Vojenské lesy a statky v současné době potřebují vyčistit zhruba 2400 hektarů lesa. Očista probíhá v místech, kde se vyskytuje kůrovec a provádí ji pyrotechnici z Bechyně. Na rozdíl od předchozího povrchového čištění se tentokrát dvacítka pyrotechniků pustila do hloubkového pyrotechnického průzkumu.
„Povrchový průzkum spočívá v tom, že vojáci jdou, a to, co je viditelné na povrchu, posbírají. Naproti tomu hloubkový průzkum se provádí pomocí detektoru kovu a zpravidla do hloubky 30 cm, popř. do 50 cm. V případě, že pyrotechnik má jakoukoliv pozitivní odezvu, musí neznámý předmět opatrně vykopat a zjistit, o co se jedná. I kdyby to měl být jen hřebík. Proto práce probíhají pomalu," vysvětlil náčelník Centra technické a informační podpory EOD 15. ženijního pluku podplukovník Zdeněk Hejpetr.
Protože se prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy (nyní CHKO Brdy) využíval k vojenským účelům již od roku 1926, je škála nalezené munice opravdu pestrá a různorodá, od nejmenších 75 mm až po tzv. stopadesátdvojky, které používali dělostřelci. Ničit ji mohou podle zákona jen vojenští policisté.
„Pokud naši vojáci něco najdou, předají nález pyrotechnikům Vojenské policie, kteří rozhodnou o dalším postupu. Mohou nastat dvě situace. Buď je nález nebezpečný a bude se ničit přímo na místě, anebo se může přemístit na trhací jámu Brda nedaleko Jinců, kde se nakonec také zlikviduje,“ dodává podplukovník Hejpetr.
Narazit na munici může prakticky kdokoliv, kdo se do bývalého vojenského prostoru vypraví. Podle slov Hejpetra je důležité, aby se člověk za žádnou cenu nesnažil s nalezeným předmětem hýbat nebo jakkoliv manipulovat. Místo nálezu by měl pro snazší identifikaci jakkoliv viditelně označit (např. zkříženými větvemi), a zavolat Policii České republiky.
Vojenské cvičiště bylo v Brdech zřízeno v roce 1927 a první ostrý dělostřelecký výstřel padl 19. května 1930 na cílovou plochu Jordán, která byla jako první odlesněna a předána armádě k užívání. První pyrotechnický průzkum prováděl 15. ženijní pluk v Brdech v roce 2008, kdy byly prozkoumány zpřístupněné turistické a cyklistické trasy.
„Povrchový průzkum spočívá v tom, že vojáci jdou, a to, co je viditelné na povrchu, posbírají. Naproti tomu hloubkový průzkum se provádí pomocí detektoru kovu a zpravidla do hloubky 30 cm, popř. do 50 cm. V případě, že pyrotechnik má jakoukoliv pozitivní odezvu, musí neznámý předmět opatrně vykopat a zjistit, o co se jedná. I kdyby to měl být jen hřebík. Proto práce probíhají pomalu," vysvětlil náčelník Centra technické a informační podpory EOD 15. ženijního pluku podplukovník Zdeněk Hejpetr.
Protože se prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy (nyní CHKO Brdy) využíval k vojenským účelům již od roku 1926, je škála nalezené munice opravdu pestrá a různorodá, od nejmenších 75 mm až po tzv. stopadesátdvojky, které používali dělostřelci. Ničit ji mohou podle zákona jen vojenští policisté.
„Pokud naši vojáci něco najdou, předají nález pyrotechnikům Vojenské policie, kteří rozhodnou o dalším postupu. Mohou nastat dvě situace. Buď je nález nebezpečný a bude se ničit přímo na místě, anebo se může přemístit na trhací jámu Brda nedaleko Jinců, kde se nakonec také zlikviduje,“ dodává podplukovník Hejpetr.
Narazit na munici může prakticky kdokoliv, kdo se do bývalého vojenského prostoru vypraví. Podle slov Hejpetra je důležité, aby se člověk za žádnou cenu nesnažil s nalezeným předmětem hýbat nebo jakkoliv manipulovat. Místo nálezu by měl pro snazší identifikaci jakkoliv viditelně označit (např. zkříženými větvemi), a zavolat Policii České republiky.
Vojenské cvičiště bylo v Brdech zřízeno v roce 1927 a první ostrý dělostřelecký výstřel padl 19. května 1930 na cílovou plochu Jordán, která byla jako první odlesněna a předána armádě k užívání. První pyrotechnický průzkum prováděl 15. ženijní pluk v Brdech v roce 2008, kdy byly prozkoumány zpřístupněné turistické a cyklistické trasy.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: Armáda ČR
autor: mir foto prap. Vlastimil Kalivoda
Další články
Dům, který si nehraje na dokonalost. A možná právě proto zaujme
Na dnešním realitním trhu často vídáme domy po rozsáhlých rekonstrukcích. Nové …
PR
Pohonné hmoty v Příbrami: Ceny letí vzhůru
Za benzin Natural 95 zaplatíte momentálně v Příbrami v rozmezí od 41,49 Kč do 42,90 Kč …
DOPRAVA
Tipy na víkend: Fesťáczek, tradiční pouťové oslavy a automobilové rally!
Poslední červencový víkend nabídne celou řadu kulturních i sportovních událostí! Děti …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Bohutínské pouťové oslavy nabídnou program od pátku do neděle. Součástí bude i pečení na Řimbabě
Bohutínské pouťové oslavy letos proběhnou od pátku 24. července do neděle 26. …
KULTURA
REPETE FEST oživí zámek v Rožmitále. Nabídne hudbu, divadlo i podporu obnovy památky
V pátek 24. až do neděle 26. července se zámek v Rožmitále pod Třemšínem promění v …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Cyklisté na Příbramsku pod lupou zákona: Pravidla platí pro každého, pokuty za prohřešky se mohou vyšplhat na tisíce korun
Letní sezóna na silnicích Příbramska přináší tradiční napětí mezi řidiči a cyklisty. …
DOPRAVA
Prázdninový hit: úzkokolejka, kterou děti milují. Vlak jede každý den
Jindřichohradecká úzkokolejka se po 3,5 letech pauzy vrátila na koleje a nabízí přesně …
TIP NA VÝLET
Okresní soud reaguje na článek o hrající fontáně. Technologie je podle něj nefunkční a obnova by stála statisíce
Po zveřejnění článku o hrající fontáně na náměstí Arnošta z Pardubic, která je už …
ANKETA
Soutěž: Vyhrajte dvakrát dvě VIP vstupenky na zahájení Silmet Rally Příbram
Silmet Rally Příbram se jede už o nadcházejícím víkendu. A díky generálnímu partnerovi …
SOUTĚŽ
Každý déšť spláchne plast do řek. Jednoduchá síť na kanálu tomu dokáže zabránit
Mikroplasty už nejsou hrozba budoucnosti. Jsou v pitné vodě, v dešti, v lidské krvi i …
ZAJÍMAVOSTI




