Pyrotechnická očista v Brdech: Škála nalezené munice je pestrá
NEPŘEHLÉDNĚTE
12. listopadu 2019 (17:25)
Prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy se k vojenským účelům využíval již od roku 1926. Ještě je potřeba vyčistit zhruba 2400 hektarů lesa
Do bývalého vojenského prostoru Brdy se vrátili vojáci. Po dvou letech tady opět začal pyrotechnický průzkum. Vojenské lesy a statky v současné době potřebují vyčistit zhruba 2400 hektarů lesa. Očista probíhá v místech, kde se vyskytuje kůrovec a provádí ji pyrotechnici z Bechyně. Na rozdíl od předchozího povrchového čištění se tentokrát dvacítka pyrotechniků pustila do hloubkového pyrotechnického průzkumu.
„Povrchový průzkum spočívá v tom, že vojáci jdou, a to, co je viditelné na povrchu, posbírají. Naproti tomu hloubkový průzkum se provádí pomocí detektoru kovu a zpravidla do hloubky 30 cm, popř. do 50 cm. V případě, že pyrotechnik má jakoukoliv pozitivní odezvu, musí neznámý předmět opatrně vykopat a zjistit, o co se jedná. I kdyby to měl být jen hřebík. Proto práce probíhají pomalu," vysvětlil náčelník Centra technické a informační podpory EOD 15. ženijního pluku podplukovník Zdeněk Hejpetr.
Protože se prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy (nyní CHKO Brdy) využíval k vojenským účelům již od roku 1926, je škála nalezené munice opravdu pestrá a různorodá, od nejmenších 75 mm až po tzv. stopadesátdvojky, které používali dělostřelci. Ničit ji mohou podle zákona jen vojenští policisté.
„Pokud naši vojáci něco najdou, předají nález pyrotechnikům Vojenské policie, kteří rozhodnou o dalším postupu. Mohou nastat dvě situace. Buď je nález nebezpečný a bude se ničit přímo na místě, anebo se může přemístit na trhací jámu Brda nedaleko Jinců, kde se nakonec také zlikviduje,“ dodává podplukovník Hejpetr.
Narazit na munici může prakticky kdokoliv, kdo se do bývalého vojenského prostoru vypraví. Podle slov Hejpetra je důležité, aby se člověk za žádnou cenu nesnažil s nalezeným předmětem hýbat nebo jakkoliv manipulovat. Místo nálezu by měl pro snazší identifikaci jakkoliv viditelně označit (např. zkříženými větvemi), a zavolat Policii České republiky.
Vojenské cvičiště bylo v Brdech zřízeno v roce 1927 a první ostrý dělostřelecký výstřel padl 19. května 1930 na cílovou plochu Jordán, která byla jako první odlesněna a předána armádě k užívání. První pyrotechnický průzkum prováděl 15. ženijní pluk v Brdech v roce 2008, kdy byly prozkoumány zpřístupněné turistické a cyklistické trasy.
„Povrchový průzkum spočívá v tom, že vojáci jdou, a to, co je viditelné na povrchu, posbírají. Naproti tomu hloubkový průzkum se provádí pomocí detektoru kovu a zpravidla do hloubky 30 cm, popř. do 50 cm. V případě, že pyrotechnik má jakoukoliv pozitivní odezvu, musí neznámý předmět opatrně vykopat a zjistit, o co se jedná. I kdyby to měl být jen hřebík. Proto práce probíhají pomalu," vysvětlil náčelník Centra technické a informační podpory EOD 15. ženijního pluku podplukovník Zdeněk Hejpetr.
Protože se prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy (nyní CHKO Brdy) využíval k vojenským účelům již od roku 1926, je škála nalezené munice opravdu pestrá a různorodá, od nejmenších 75 mm až po tzv. stopadesátdvojky, které používali dělostřelci. Ničit ji mohou podle zákona jen vojenští policisté.
„Pokud naši vojáci něco najdou, předají nález pyrotechnikům Vojenské policie, kteří rozhodnou o dalším postupu. Mohou nastat dvě situace. Buď je nález nebezpečný a bude se ničit přímo na místě, anebo se může přemístit na trhací jámu Brda nedaleko Jinců, kde se nakonec také zlikviduje,“ dodává podplukovník Hejpetr.
Narazit na munici může prakticky kdokoliv, kdo se do bývalého vojenského prostoru vypraví. Podle slov Hejpetra je důležité, aby se člověk za žádnou cenu nesnažil s nalezeným předmětem hýbat nebo jakkoliv manipulovat. Místo nálezu by měl pro snazší identifikaci jakkoliv viditelně označit (např. zkříženými větvemi), a zavolat Policii České republiky.
Vojenské cvičiště bylo v Brdech zřízeno v roce 1927 a první ostrý dělostřelecký výstřel padl 19. května 1930 na cílovou plochu Jordán, která byla jako první odlesněna a předána armádě k užívání. První pyrotechnický průzkum prováděl 15. ženijní pluk v Brdech v roce 2008, kdy byly prozkoumány zpřístupněné turistické a cyklistické trasy.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: Armáda ČR
autor: mir foto prap. Vlastimil Kalivoda
Další články
Příbramská lékařka MUDr. Bartášková: Cukrovka je nemoc, kde úspěch léčby drží v rukou i pacient
Diabetes patří mezi nejčastější civilizační onemocnění současnosti a počet pacientů …
ZDRAVOTNICTVÍ
Změna barvy očí? Tentokrát opravdu natrvalo.
Toužili jste někdy po modrých, zelených nebo prostě jiných očích, než jaké máte od …
Kdo nabízí nejlepší internet v Příbrami? Přehled poskytovatelů, typů připojení i kvality
Rychlost a kvalita internetu v Příbrami se může lišit dům od domu. Někde vede optika, …
Končící zima vyjde středočeské silničáře o 100 milionů korun dráž než minulá, další náklady spolykají opravy
Končící zima vyjde středočeské silničáře dráž než minulá. Náklady na zimní údržbu …
DOPRAVA
Babička žije, pes hladoví a pravda bolí. Do Příbrami míří Modrý z nebe
Divadlo A. Dvořáka Příbram přichází s novou inscenací současného autora Michaela …
KULTURA
Jak bezbariérová je Příbram v roce 2026? Město se zlepšuje, lidé ale narážejí na problémy
Bezbariérovost se v posledních letech stává jedním z důležitých témat rozvoje města. V …
ANKETA
Dagmar Pecková: „Někteří lidé nemají odvahu říct pravdu. Já ano.“
Dagmar Pecková patří k nejvýraznějším českým umělkyním posledních desetiletí. Operní …
ROZHOVOR
Konec šifrovaných zpráv na Instagramu. Co se změní a na co si dát pozor
Uživatelé Instagramu čeká důležitá změna. Po 8. květnu 2026 už platforma nebude …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Je bobr škůdce nebo pomáhá přírodě? I to se můžete dozvědět na zámečku uprostřed Brd
Dům přírody Brd připravil na sobotu 21. března tematické odpoledne věnované …
POZNÁVÁME BRDY
Další stopka větrníkům? Pečice rozhodly v referendu
Příbramsko má za sebou další hlasování o větrných elektrárnách. Po Starosedlském …
VIDEO




