Pyrotechnická očista v Brdech: Škála nalezené munice je pestrá
NEPŘEHLÉDNĚTE
12. listopadu 2019 (17:25)
Prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy se k vojenským účelům využíval již od roku 1926. Ještě je potřeba vyčistit zhruba 2400 hektarů lesa
Do bývalého vojenského prostoru Brdy se vrátili vojáci. Po dvou letech tady opět začal pyrotechnický průzkum. Vojenské lesy a statky v současné době potřebují vyčistit zhruba 2400 hektarů lesa. Očista probíhá v místech, kde se vyskytuje kůrovec a provádí ji pyrotechnici z Bechyně. Na rozdíl od předchozího povrchového čištění se tentokrát dvacítka pyrotechniků pustila do hloubkového pyrotechnického průzkumu.
„Povrchový průzkum spočívá v tom, že vojáci jdou, a to, co je viditelné na povrchu, posbírají. Naproti tomu hloubkový průzkum se provádí pomocí detektoru kovu a zpravidla do hloubky 30 cm, popř. do 50 cm. V případě, že pyrotechnik má jakoukoliv pozitivní odezvu, musí neznámý předmět opatrně vykopat a zjistit, o co se jedná. I kdyby to měl být jen hřebík. Proto práce probíhají pomalu," vysvětlil náčelník Centra technické a informační podpory EOD 15. ženijního pluku podplukovník Zdeněk Hejpetr.
Protože se prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy (nyní CHKO Brdy) využíval k vojenským účelům již od roku 1926, je škála nalezené munice opravdu pestrá a různorodá, od nejmenších 75 mm až po tzv. stopadesátdvojky, které používali dělostřelci. Ničit ji mohou podle zákona jen vojenští policisté.
„Pokud naši vojáci něco najdou, předají nález pyrotechnikům Vojenské policie, kteří rozhodnou o dalším postupu. Mohou nastat dvě situace. Buď je nález nebezpečný a bude se ničit přímo na místě, anebo se může přemístit na trhací jámu Brda nedaleko Jinců, kde se nakonec také zlikviduje,“ dodává podplukovník Hejpetr.
Narazit na munici může prakticky kdokoliv, kdo se do bývalého vojenského prostoru vypraví. Podle slov Hejpetra je důležité, aby se člověk za žádnou cenu nesnažil s nalezeným předmětem hýbat nebo jakkoliv manipulovat. Místo nálezu by měl pro snazší identifikaci jakkoliv viditelně označit (např. zkříženými větvemi), a zavolat Policii České republiky.
Vojenské cvičiště bylo v Brdech zřízeno v roce 1927 a první ostrý dělostřelecký výstřel padl 19. května 1930 na cílovou plochu Jordán, která byla jako první odlesněna a předána armádě k užívání. První pyrotechnický průzkum prováděl 15. ženijní pluk v Brdech v roce 2008, kdy byly prozkoumány zpřístupněné turistické a cyklistické trasy.
„Povrchový průzkum spočívá v tom, že vojáci jdou, a to, co je viditelné na povrchu, posbírají. Naproti tomu hloubkový průzkum se provádí pomocí detektoru kovu a zpravidla do hloubky 30 cm, popř. do 50 cm. V případě, že pyrotechnik má jakoukoliv pozitivní odezvu, musí neznámý předmět opatrně vykopat a zjistit, o co se jedná. I kdyby to měl být jen hřebík. Proto práce probíhají pomalu," vysvětlil náčelník Centra technické a informační podpory EOD 15. ženijního pluku podplukovník Zdeněk Hejpetr.
Protože se prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy (nyní CHKO Brdy) využíval k vojenským účelům již od roku 1926, je škála nalezené munice opravdu pestrá a různorodá, od nejmenších 75 mm až po tzv. stopadesátdvojky, které používali dělostřelci. Ničit ji mohou podle zákona jen vojenští policisté.
„Pokud naši vojáci něco najdou, předají nález pyrotechnikům Vojenské policie, kteří rozhodnou o dalším postupu. Mohou nastat dvě situace. Buď je nález nebezpečný a bude se ničit přímo na místě, anebo se může přemístit na trhací jámu Brda nedaleko Jinců, kde se nakonec také zlikviduje,“ dodává podplukovník Hejpetr.
Narazit na munici může prakticky kdokoliv, kdo se do bývalého vojenského prostoru vypraví. Podle slov Hejpetra je důležité, aby se člověk za žádnou cenu nesnažil s nalezeným předmětem hýbat nebo jakkoliv manipulovat. Místo nálezu by měl pro snazší identifikaci jakkoliv viditelně označit (např. zkříženými větvemi), a zavolat Policii České republiky.
Vojenské cvičiště bylo v Brdech zřízeno v roce 1927 a první ostrý dělostřelecký výstřel padl 19. května 1930 na cílovou plochu Jordán, která byla jako první odlesněna a předána armádě k užívání. První pyrotechnický průzkum prováděl 15. ženijní pluk v Brdech v roce 2008, kdy byly prozkoumány zpřístupněné turistické a cyklistické trasy.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: Armáda ČR
autor: mir foto prap. Vlastimil Kalivoda
Další články
Meteorologové vyhlásili smogovou situaci pro Prahu a Středočeský kraj. Omezte fyzickou námahu
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v neděli vyhlásil v Praze a Středočeském kraji …
AKTUÁLNĚ
Injekce, které dobyly Hollywood, mohou pomoci českým dětem. Pojišťovny řeší úhrady
Každé páté české dítě má obezitu. Teď se poprvé otevírá možnost, že moderní léky na …
ZDRAVOTNICTVÍ
Kam k vodě na Příbramsku? Objevte skryté lomy i koupaliště bez davů
Horké letní dny lákají k vodě, ale ne každý touží po přeplněných koupalištích a …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Noc na sobotu byla tropická. Meteorologové varují, že ta dnešní může přepsat historii
Česká republika má za sebou další mimořádně teplou noc, která se na mnoha místech …
AKTUÁLNĚ
Nebezpečný import: Vzteklina se po letech vrátila do Itálie. Veterináři varují před adopcemi zvířat ze zahraničí
Itálie po více než deseti letech potvrdila případ vztekliny u psa dovezeného z Maroka. …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Hledáme nejoblíbenější dětské hřiště v Příbrami
Pro rodiče jsou dětská hřiště malým útočištěm: místo, kde se děti vyřádí, kde vznikají …
ANKETA
Noci bez úlevy: Česko svírá tropické vedro, padnout může i historický rekord
Zatímco přes den teploty šplhají k skoro čtyřicetistupňovým hodnotám, úlevu …
AKTUÁLNĚ
Nakupujete na Temu nebo AliExpressu? Levné balíčky z Číny čekají další změny
Objednávání levného zboží z čínských internetových obchodů se v posledních letech …
ZAJÍMAVOSTI
Vědci poprvé zkusili omladit lidské oko. Začal test, který může změnit medicínu.
Zní to jako sci‑fi, ale je to realita. Ve Spojených státech dostal první člověk …
ZDRAVOTNICTVÍ
Němec, běžec, manažer. A nový Příbramák. Ramon vysvětluje proč
Když se v Příbrami mluví o tom, že lidé odcházejí, málokdy slyšíme opačný příběh. A …
ROZHOVOR




