Pyrotechnická očista v Brdech: Škála nalezené munice je pestrá
NEPŘEHLÉDNĚTE
12. listopadu 2019 (17:25)
Prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy se k vojenským účelům využíval již od roku 1926. Ještě je potřeba vyčistit zhruba 2400 hektarů lesa
Do bývalého vojenského prostoru Brdy se vrátili vojáci. Po dvou letech tady opět začal pyrotechnický průzkum. Vojenské lesy a statky v současné době potřebují vyčistit zhruba 2400 hektarů lesa. Očista probíhá v místech, kde se vyskytuje kůrovec a provádí ji pyrotechnici z Bechyně. Na rozdíl od předchozího povrchového čištění se tentokrát dvacítka pyrotechniků pustila do hloubkového pyrotechnického průzkumu.
„Povrchový průzkum spočívá v tom, že vojáci jdou, a to, co je viditelné na povrchu, posbírají. Naproti tomu hloubkový průzkum se provádí pomocí detektoru kovu a zpravidla do hloubky 30 cm, popř. do 50 cm. V případě, že pyrotechnik má jakoukoliv pozitivní odezvu, musí neznámý předmět opatrně vykopat a zjistit, o co se jedná. I kdyby to měl být jen hřebík. Proto práce probíhají pomalu," vysvětlil náčelník Centra technické a informační podpory EOD 15. ženijního pluku podplukovník Zdeněk Hejpetr.
Protože se prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy (nyní CHKO Brdy) využíval k vojenským účelům již od roku 1926, je škála nalezené munice opravdu pestrá a různorodá, od nejmenších 75 mm až po tzv. stopadesátdvojky, které používali dělostřelci. Ničit ji mohou podle zákona jen vojenští policisté.
„Pokud naši vojáci něco najdou, předají nález pyrotechnikům Vojenské policie, kteří rozhodnou o dalším postupu. Mohou nastat dvě situace. Buď je nález nebezpečný a bude se ničit přímo na místě, anebo se může přemístit na trhací jámu Brda nedaleko Jinců, kde se nakonec také zlikviduje,“ dodává podplukovník Hejpetr.
Narazit na munici může prakticky kdokoliv, kdo se do bývalého vojenského prostoru vypraví. Podle slov Hejpetra je důležité, aby se člověk za žádnou cenu nesnažil s nalezeným předmětem hýbat nebo jakkoliv manipulovat. Místo nálezu by měl pro snazší identifikaci jakkoliv viditelně označit (např. zkříženými větvemi), a zavolat Policii České republiky.
Vojenské cvičiště bylo v Brdech zřízeno v roce 1927 a první ostrý dělostřelecký výstřel padl 19. května 1930 na cílovou plochu Jordán, která byla jako první odlesněna a předána armádě k užívání. První pyrotechnický průzkum prováděl 15. ženijní pluk v Brdech v roce 2008, kdy byly prozkoumány zpřístupněné turistické a cyklistické trasy.
„Povrchový průzkum spočívá v tom, že vojáci jdou, a to, co je viditelné na povrchu, posbírají. Naproti tomu hloubkový průzkum se provádí pomocí detektoru kovu a zpravidla do hloubky 30 cm, popř. do 50 cm. V případě, že pyrotechnik má jakoukoliv pozitivní odezvu, musí neznámý předmět opatrně vykopat a zjistit, o co se jedná. I kdyby to měl být jen hřebík. Proto práce probíhají pomalu," vysvětlil náčelník Centra technické a informační podpory EOD 15. ženijního pluku podplukovník Zdeněk Hejpetr.
Protože se prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy (nyní CHKO Brdy) využíval k vojenským účelům již od roku 1926, je škála nalezené munice opravdu pestrá a různorodá, od nejmenších 75 mm až po tzv. stopadesátdvojky, které používali dělostřelci. Ničit ji mohou podle zákona jen vojenští policisté.
„Pokud naši vojáci něco najdou, předají nález pyrotechnikům Vojenské policie, kteří rozhodnou o dalším postupu. Mohou nastat dvě situace. Buď je nález nebezpečný a bude se ničit přímo na místě, anebo se může přemístit na trhací jámu Brda nedaleko Jinců, kde se nakonec také zlikviduje,“ dodává podplukovník Hejpetr.
Narazit na munici může prakticky kdokoliv, kdo se do bývalého vojenského prostoru vypraví. Podle slov Hejpetra je důležité, aby se člověk za žádnou cenu nesnažil s nalezeným předmětem hýbat nebo jakkoliv manipulovat. Místo nálezu by měl pro snazší identifikaci jakkoliv viditelně označit (např. zkříženými větvemi), a zavolat Policii České republiky.
Vojenské cvičiště bylo v Brdech zřízeno v roce 1927 a první ostrý dělostřelecký výstřel padl 19. května 1930 na cílovou plochu Jordán, která byla jako první odlesněna a předána armádě k užívání. První pyrotechnický průzkum prováděl 15. ženijní pluk v Brdech v roce 2008, kdy byly prozkoumány zpřístupněné turistické a cyklistické trasy.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: Armáda ČR
autor: mir foto prap. Vlastimil Kalivoda
Další články
Music Club Peklo vstupuje do nové etapy. Do vedení přichází Tomáš Bezouška a chystá moderní klubový program
Music Club Peklo v Příbrami čeká výrazná změna. Do vedení klubu přichází Tomáš …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Jelen míří do Příbrami. Ještě před koncertem odhaluje Jindra Polák tajemství vzniku největších hitů
Kapela Jelen patří k nejpopulárnějším českým skupinám současnosti a už tuto sobotu 27. …
ROZHOVOR
Mělo by Česko přijmout euro? Výrok prezidenta Pavla stále budí emoce
Měla by Česká republika v budoucnu přijmout euro? Téma, které pravidelně vyvolává …
ANKETA
/FOTO, VIDEO/ Vážná nehoda u Rosovic. Na místě šest zraněných, přiletěl i vrtulník
V pondělí krátce po poledni se u Rosovic ve směru na Sychrov na silnici 11417 stala …
AKTUALIZOVÁNO
Tři vítězství na cizí půdě. Boxeři Rasken Gymu zazářili na galavečeru Bene Patron Boxing
V pátek 20. června se uskutečnil venkovní galavečer Bene Patron Boxing pod záštitou …
SPORT
U Milína vyletěl řidič s více než dvěma promile do pole, po kotrmelcích skončil na boku
Na silnici 604H nedaleko Milína na Příbramsku došlo v neděli večer k vážné havárii. …
AKTUALIZOVÁNO
Odjela sama do Afriky. Příběhy, které v Ugandě prožila, jí navždy změnily život
Studentka zdravotnického záchranářství Viktorie Ženíšková strávila dva měsíce na stáži …
ROZHOVOR
/FOTOGALERIE/ V Příbrami i jinde v regionu opět kvůli přívalovému dešti zasahovali hasiči
Hasičům ve středních Čechách v neděli odpoledne opět přibylo výjezdů kvůli bouřkám. Od …
AKTUALIZOVÁNO
Rekord pokořen! Pochod Pičín–Řitka přepsal historii
Letošní ročník pochodu Pičín–Řitka se zapsal do historie. Na trasu vyrazilo rekordních …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Stromy to vzdávají. Sucho a horko mění české lesy rychleji, než jsme čekali.
Lesy v Evropě i v Česku se mění rychleji, než jsme byli zvyklí. To, co jsme dlouho …
PŘÍRODA




