Pyrotechnická očista v Brdech: Škála nalezené munice je pestrá
NEPŘEHLÉDNĚTE
12. listopadu 2019 (17:25)
Prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy se k vojenským účelům využíval již od roku 1926. Ještě je potřeba vyčistit zhruba 2400 hektarů lesa
Do bývalého vojenského prostoru Brdy se vrátili vojáci. Po dvou letech tady opět začal pyrotechnický průzkum. Vojenské lesy a statky v současné době potřebují vyčistit zhruba 2400 hektarů lesa. Očista probíhá v místech, kde se vyskytuje kůrovec a provádí ji pyrotechnici z Bechyně. Na rozdíl od předchozího povrchového čištění se tentokrát dvacítka pyrotechniků pustila do hloubkového pyrotechnického průzkumu.
„Povrchový průzkum spočívá v tom, že vojáci jdou, a to, co je viditelné na povrchu, posbírají. Naproti tomu hloubkový průzkum se provádí pomocí detektoru kovu a zpravidla do hloubky 30 cm, popř. do 50 cm. V případě, že pyrotechnik má jakoukoliv pozitivní odezvu, musí neznámý předmět opatrně vykopat a zjistit, o co se jedná. I kdyby to měl být jen hřebík. Proto práce probíhají pomalu," vysvětlil náčelník Centra technické a informační podpory EOD 15. ženijního pluku podplukovník Zdeněk Hejpetr.
Protože se prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy (nyní CHKO Brdy) využíval k vojenským účelům již od roku 1926, je škála nalezené munice opravdu pestrá a různorodá, od nejmenších 75 mm až po tzv. stopadesátdvojky, které používali dělostřelci. Ničit ji mohou podle zákona jen vojenští policisté.
„Pokud naši vojáci něco najdou, předají nález pyrotechnikům Vojenské policie, kteří rozhodnou o dalším postupu. Mohou nastat dvě situace. Buď je nález nebezpečný a bude se ničit přímo na místě, anebo se může přemístit na trhací jámu Brda nedaleko Jinců, kde se nakonec také zlikviduje,“ dodává podplukovník Hejpetr.
Narazit na munici může prakticky kdokoliv, kdo se do bývalého vojenského prostoru vypraví. Podle slov Hejpetra je důležité, aby se člověk za žádnou cenu nesnažil s nalezeným předmětem hýbat nebo jakkoliv manipulovat. Místo nálezu by měl pro snazší identifikaci jakkoliv viditelně označit (např. zkříženými větvemi), a zavolat Policii České republiky.
Vojenské cvičiště bylo v Brdech zřízeno v roce 1927 a první ostrý dělostřelecký výstřel padl 19. května 1930 na cílovou plochu Jordán, která byla jako první odlesněna a předána armádě k užívání. První pyrotechnický průzkum prováděl 15. ženijní pluk v Brdech v roce 2008, kdy byly prozkoumány zpřístupněné turistické a cyklistické trasy.
„Povrchový průzkum spočívá v tom, že vojáci jdou, a to, co je viditelné na povrchu, posbírají. Naproti tomu hloubkový průzkum se provádí pomocí detektoru kovu a zpravidla do hloubky 30 cm, popř. do 50 cm. V případě, že pyrotechnik má jakoukoliv pozitivní odezvu, musí neznámý předmět opatrně vykopat a zjistit, o co se jedná. I kdyby to měl být jen hřebík. Proto práce probíhají pomalu," vysvětlil náčelník Centra technické a informační podpory EOD 15. ženijního pluku podplukovník Zdeněk Hejpetr.
Protože se prostor bývalého Vojenského újezdu Brdy (nyní CHKO Brdy) využíval k vojenským účelům již od roku 1926, je škála nalezené munice opravdu pestrá a různorodá, od nejmenších 75 mm až po tzv. stopadesátdvojky, které používali dělostřelci. Ničit ji mohou podle zákona jen vojenští policisté.
„Pokud naši vojáci něco najdou, předají nález pyrotechnikům Vojenské policie, kteří rozhodnou o dalším postupu. Mohou nastat dvě situace. Buď je nález nebezpečný a bude se ničit přímo na místě, anebo se může přemístit na trhací jámu Brda nedaleko Jinců, kde se nakonec také zlikviduje,“ dodává podplukovník Hejpetr.
Narazit na munici může prakticky kdokoliv, kdo se do bývalého vojenského prostoru vypraví. Podle slov Hejpetra je důležité, aby se člověk za žádnou cenu nesnažil s nalezeným předmětem hýbat nebo jakkoliv manipulovat. Místo nálezu by měl pro snazší identifikaci jakkoliv viditelně označit (např. zkříženými větvemi), a zavolat Policii České republiky.
Vojenské cvičiště bylo v Brdech zřízeno v roce 1927 a první ostrý dělostřelecký výstřel padl 19. května 1930 na cílovou plochu Jordán, která byla jako první odlesněna a předána armádě k užívání. První pyrotechnický průzkum prováděl 15. ženijní pluk v Brdech v roce 2008, kdy byly prozkoumány zpřístupněné turistické a cyklistické trasy.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: Armáda ČR
autor: mir foto prap. Vlastimil Kalivoda
Další články
Kde v Příbrami dělají nejlepší snídaně? Spouštíme velkou snídaňovou anketu!
Příbramští, připravte se. Tentokrát jde o snídaně — a to je disciplína, na kterou má …
ANKETA
Brdy ožívají: první kroky k návratu divoké přírody
Louky, které zarůstaly, mokřady, které mizely, i voda, která z krajiny pomalu …
Řidič audi se vyhýbal zvěři a skončil mimo silnici
V neděli kolem jedné hodiny ranní vyjížděli záchranáři k dopravní nehodě osobního vozu …
DOPRAVA
Ředitel ZŠ pod Svatou Horou Roman Behún: Naší prioritou je bezpečné prostředí a individuální přístup
Základní škola pod Svatou Horou patří k nejstarším vzdělávacím institucím v Příbrami, …
ROZHOVOR
Z Masarykova letního sídla bude luxusní resort. Zámek Hluboš láká i drobné investory
Historický zámek v Hluboši, kde trávil léta prezident Tomáš Garrigue Masaryk, čeká …
ZAJÍMAVOSTI
Speed Marathon se blíží. Na Příbramsku lidé navrhli desítky rizikových míst
Celostátní akce Speed Marathon, během níž policie po dobu 24 hodin kontroluje …
DOPRAVA
Příbram zahájila turistickou sezonu. Nabízí slevy i komentovanou vycházku po stopách minulosti
Tento víkend patří v Příbrami turistice, historii i společenskému dění. V sobotu 11. a …
AKTUÁLNĚ
Policisté učili děti základní pravidla pro bezpečný přechod komunikace
Policisté se v uplynulých dnech zaměřili na bezpečnost u přechodů pro chodce, a to …
AKTUÁLNĚ
Zimní sezóna na nové D4: sypače najezdily téměř 40 tisíc kilometrů
Zimní údržba nové dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem byla pro tým Via Salis Operations …
DOPRAVA
Malý, ale neohrožený. To je kulíšek nejmenší
Je nejmenší, ale zároveň nejodvážnější a možná i nejdrzejší sovou. Ano, řeč je o …
POZNÁVÁME BRDY




