První vánoční stromky visely nad štědrovečerním stolem špičkou dolů
25. prosince 2024 (16:30)
foto: Pixabay / Ilustrační foto
Vánoční stromek je dnes neodmyslitelným symbolem Vánoc nejen v českých domácnostech, ale po celém světě. Jak se však tato tradice dostala do našich zemí a jak se vyvíjela?
Zvyk zdobit vánoční stromeček pochází podle pramenů z Německa a jedna z prvních zmínek je zaznamenána v brémské kronice z roku 1570. Až v polovině 17. století se stromečky začaly objevovat v soukromých domech bohatších lidí. Z Německa se tento zvyk dostal do ostatních částí Evropy až v polovině 17. století. Samozřejmě, že nejdříve do měst.
První stromek byl v Praze
První zmínky o vánočním stromku na našem území pocházejí z 19. století. Přesněji řečeno, v roce 1812 postavil první vánoční stromek pro své děti ředitel Stavovského divadla v Praze, Johann Carl Leibich. Inspiraci si přivezl z Německa, kde už měla tato tradice své pevné kořeny.
Původně stromek visel nad stolem
Leibichův vánoční stromek byl tehdy ozdoben jablky, ořechy, sušeným ovocem a jednoduchými svíčkami. Tento zvyk byl zprvu rozšířen především v německy mluvících rodinách a mezi pražskou šlechtou. Původně byly všechny stromečky ozdobeny jablky, ořechy a jinými potravinami a až od 18. století se přidala tradice zdobení hořícími svíčkami. Ty později nahradila různá světýlka. Původní význam vánočních stromků byl v ochranitelské funkci. Ozdobené větve také dříve rozdávali i koledníci. Podle tradice se v minulosti zavěšoval stromek nad štědrovečerní stůl špičkou dolů. Dnes nám to připadá přinejmenším podivné, ale kdyby se tradice dochovala, kdoví, jak by města instalovala stromy na náměstích.
První zmínky o vánočním stromku na našem území pocházejí z 19. století. Přesněji řečeno, v roce 1812 postavil první vánoční stromek pro své děti ředitel Stavovského divadla v Praze, Johann Carl Leibich. Inspiraci si přivezl z Německa, kde už měla tato tradice své pevné kořeny.
Původně stromek visel nad stolem
Leibichův vánoční stromek byl tehdy ozdoben jablky, ořechy, sušeným ovocem a jednoduchými svíčkami. Tento zvyk byl zprvu rozšířen především v německy mluvících rodinách a mezi pražskou šlechtou. Původně byly všechny stromečky ozdobeny jablky, ořechy a jinými potravinami a až od 18. století se přidala tradice zdobení hořícími svíčkami. Ty později nahradila různá světýlka. Původní význam vánočních stromků byl v ochranitelské funkci. Ozdobené větve také dříve rozdávali i koledníci. Podle tradice se v minulosti zavěšoval stromek nad štědrovečerní stůl špičkou dolů. Dnes nám to připadá přinejmenším podivné, ale kdyby se tradice dochovala, kdoví, jak by města instalovala stromy na náměstích.
Původem byl možná i pohanský zvyk
Od poloviny 19. století se vánoční stromky začaly objevovat i v českých měšťanských a později venkovských domácnostech. Významnou roli v popularizaci této tradice sehráli učitelé, kněží a obchodníci. Na venkově si lidé často sami vyráběli ozdoby ze slámy, papíru a perníku, čímž vznikl jedinečný český styl zdobení. Zvláštností českého vánočního stromku bylo propojení křesťanských motivů s lidovou tvořivostí. Stromky byly symbolem života, světla a naděje v temném zimním období.
Tradici povětšinou za svoji vzali protestanté a až poté katolíci. Katolická církev totiž také považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk. Částečně to byla pravda, neboť germánské kmeny tak kdysi o zimním slunovratu uctívaly boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky nebo větvemi uctívali boha Slunce.
Někteří historici se domnívají, že zdobení vánočního stromku není dávný, pohanský zvyk, ale nový výmysl domácností bohatých měšťanů. Tyto stromky se začaly objevovat jako společenský symbol v 15. a 16. století. Stromeček byl tak podle nich spíše ukázkou postavení než cokoli jiného.
Od poloviny 19. století se vánoční stromky začaly objevovat i v českých měšťanských a později venkovských domácnostech. Významnou roli v popularizaci této tradice sehráli učitelé, kněží a obchodníci. Na venkově si lidé často sami vyráběli ozdoby ze slámy, papíru a perníku, čímž vznikl jedinečný český styl zdobení. Zvláštností českého vánočního stromku bylo propojení křesťanských motivů s lidovou tvořivostí. Stromky byly symbolem života, světla a naděje v temném zimním období.
Tradici povětšinou za svoji vzali protestanté a až poté katolíci. Katolická církev totiž také považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk. Částečně to byla pravda, neboť germánské kmeny tak kdysi o zimním slunovratu uctívaly boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky nebo větvemi uctívali boha Slunce.
Někteří historici se domnívají, že zdobení vánočního stromku není dávný, pohanský zvyk, ale nový výmysl domácností bohatých měšťanů. Tyto stromky se začaly objevovat jako společenský symbol v 15. a 16. století. Stromeček byl tak podle nich spíše ukázkou postavení než cokoli jiného.
Živě stromky jsou českou tradicí
Když se ze zdobení stromku stal zvyk, začaly se na vánočních trzích objevovat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének. Zájem nebyl velký, a tím vznikla česká tradice, a to v podobě pravých smrků a jedlí.
Ty se zdobily sladkým pečivem, perníkem a především jablky nebo hruškami, mandlemi a rozinkami. Do venkovských domovů pronikaly stromky pomalu a až do první světové války bývala v mnoha domácnostech ozdobená jen smrková nebo jedlová větev.
Když se ze zdobení stromku stal zvyk, začaly se na vánočních trzích objevovat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének. Zájem nebyl velký, a tím vznikla česká tradice, a to v podobě pravých smrků a jedlí.
Ty se zdobily sladkým pečivem, perníkem a především jablky nebo hruškami, mandlemi a rozinkami. Do venkovských domovů pronikaly stromky pomalu a až do první světové války bývala v mnoha domácnostech ozdobená jen smrková nebo jedlová větev.
Slavné i méně slavné české stromy
Na náměstí ve městech se umísťují velké vánoční stromy. Prvním z nich byl Strom republiky na brněnském náměstí Svobody spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. K tomu údajně přispěla náhoda. Tehdy se svými přáteli nalezl v zimě roku 1919 v lese prochladlé děvčátko. To spisovatele zasáhlo natolik, že o Vánocích v roce 1924 nechal vztyčit na náměstí strom a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem.
Dnes je vánoční stromek nedílnou součástí českých Vánoc. Moderní stromky září pestrými světly, skleněnými ozdobami z tradičních českých dílen a často i novodobými dekoracemi. Stále však přetrvává láska k ručně vyráběným ozdobám, které v sobě nesou kus české historie a tradice.
Mezi slavné české vánoční stromy bezesporu patřil 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí. Poněkud z jiného důvodu je znám vánoční smrk na pražském Staroměstském náměstí, který 6. prosince 2003 spadl a zranil čtyři lidi.
Na náměstí ve městech se umísťují velké vánoční stromy. Prvním z nich byl Strom republiky na brněnském náměstí Svobody spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. K tomu údajně přispěla náhoda. Tehdy se svými přáteli nalezl v zimě roku 1919 v lese prochladlé děvčátko. To spisovatele zasáhlo natolik, že o Vánocích v roce 1924 nechal vztyčit na náměstí strom a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem.
Dnes je vánoční stromek nedílnou součástí českých Vánoc. Moderní stromky září pestrými světly, skleněnými ozdobami z tradičních českých dílen a často i novodobými dekoracemi. Stále však přetrvává láska k ručně vyráběným ozdobám, které v sobě nesou kus české historie a tradice.
Mezi slavné české vánoční stromy bezesporu patřil 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí. Poněkud z jiného důvodu je znám vánoční smrk na pražském Staroměstském náměstí, který 6. prosince 2003 spadl a zranil čtyři lidi.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz / Karel Hutr
autor: Karel Hutr
Další články
Domácí pevnost stále nedobyta. Baník smetl Písek devíti góly, Kafka i Hasman za pět bodů
Hokejisté HC Baník Příbram udrželi před vlastními fanoušky stoprocentní bilanci i v …
SPORT
Hasiči na Příbramsku opět v roli zvířecích záchranářů. Ve Staré Huti vytáhli psa ze šikmé šachty
STARÁ HUŤ U DOBŘÍŠE – Záchrana uvězněných zvířat patří mezi méně tradiční, ale o to …
AKTUÁLNĚ
Začíná období Střelců. Co na srdci, to na jazyku – a sbalený kufr za dveřmi
Nuda je pro ně horší než rýma, pevný jízdní řád považují za osobní urážku a jakmile se …
LIFESTYLE
Nejdřív parfémy, potom lahve alkoholu. Zloděj řádil v příbramských obchodech
Sérii krádeží se podařilo objasnit příbramským policistům. Z nich je podezřelý 33lety …
AKTUÁLNĚ
Vláda couvla ze zdravých školních obědů, místo pravidel budou jen doporučení. Jak vaří jídelny v Příbrami?
Dlouho připravovaná reforma školního stravování, která měla do školních jídelen vnést …
AKTUÁLNĚ
Příbram hostila přední odborníky na onemocnění štítné žlázy
Oblastní nemocnice Příbram se stala dějištěm XII. Setkání pod Svatou Horou. Odborná …
ZDRAVOTNICTVÍ
Houba, kterou znal už Ötzi před 5300 lety. Roste i v brdských lesích
Na první pohled nenápadný choroš, který vyrůstá na kmenech bříz, patří k …
POZNÁVÁME BRDY
Znáte výraz „rizz“ nebo „brainrot“? Velký průvodce slovníkem Generace Alfa pro zmatené dospělé
Pokud máte pocit, že dnešním teenagerům nerozumíte ani slovo, nejste v tom sami. …
ZAJÍMAVOSTI
Farma Vojty Kotka: Od rybníka a výběhu ke včelám a myslivosti
Druhá řada Farmy Vojty Kotka se v Kozárovicích přehoupla do další etapy. Zatímco v …
AKTUÁLNĚ
Regulace cen PHM stále platí. Známe cenové stropy nafty a Naturalu 95
Ministerstvo financí letos už podruhé pokračuje kvůli rostoucím cenám paliv v důsledku …
AKTUÁLNĚ




