První vánoční stromky visely nad štědrovečerním stolem špičkou dolů

Zvyk zdobit vánoční stromeček pochází podle pramenů z Německa a jedna z prvních zmínek je zaznamenána v brémské kronice z roku 1570. Až v polovině 17. století se stromečky začaly objevovat v soukromých domech bohatších lidí. Z Německa se tento zvyk dostal do ostatních částí Evropy až v polovině 17. století. Samozřejmě, že nejdříve do měst.

První stromek byl v Praze
První zmínky o vánočním stromku na našem území pocházejí z 19. století. Přesněji řečeno, v roce 1812 postavil první vánoční stromek pro své děti ředitel Stavovského divadla v Praze, Johann Carl Leibich. Inspiraci si přivezl z Německa, kde už měla tato tradice své pevné kořeny.

Původně stromek visel nad stolem
Leibichův vánoční stromek byl tehdy ozdoben jablky, ořechy, sušeným ovocem a jednoduchými svíčkami. Tento zvyk byl zprvu rozšířen především v německy mluvících rodinách a mezi pražskou šlechtou. Původně byly všechny stromečky ozdobeny jablky, ořechy a jinými potravinami a až od 18. století se přidala tradice zdobení hořícími svíčkami. Ty později nahradila různá světýlka. Původní význam vánočních stromků byl v ochranitelské funkci. Ozdobené větve také dříve rozdávali i koledníci. Podle tradice se v minulosti zavěšoval stromek nad štědrovečerní stůl špičkou dolů. Dnes nám to připadá přinejmenším podivné, ale kdyby se tradice dochovala, kdoví, jak by města instalovala stromy na náměstích.

Původem byl možná i pohanský zvyk
Od poloviny 19. století se vánoční stromky začaly objevovat i v českých měšťanských a později venkovských domácnostech. Významnou roli v popularizaci této tradice sehráli učitelé, kněží a obchodníci. Na venkově si lidé často sami vyráběli ozdoby ze slámy, papíru a perníku, čímž vznikl jedinečný český styl zdobení. Zvláštností českého vánočního stromku bylo propojení křesťanských motivů s lidovou tvořivostí. Stromky byly symbolem života, světla a naděje v temném zimním období.

Tradici povětšinou za svoji vzali protestanté a až poté katolíci. Katolická církev totiž také považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk. Částečně to byla pravda, neboť germánské kmeny tak kdysi o zimním slunovratu uctívaly boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky nebo větvemi uctívali boha Slunce.

Někteří historici se domnívají, že zdobení vánočního stromku není dávný, pohanský zvyk, ale nový výmysl domácností bohatých měšťanů. Tyto stromky se začaly objevovat jako společenský symbol v 15. a 16. století. Stromeček byl tak podle nich spíše ukázkou postavení než cokoli jiného.

Živě stromky jsou českou tradicí
Když se ze zdobení stromku stal zvyk, začaly se na vánočních trzích objevovat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének. Zájem nebyl velký, a tím vznikla česká tradice, a to v podobě pravých smrků a jedlí.

Ty se zdobily sladkým pečivem, perníkem a především jablky nebo hruškami, mandlemi a rozinkami. Do venkovských domovů pronikaly stromky pomalu a až do první světové války bývala v mnoha domácnostech ozdobená jen smrková nebo jedlová větev.

Slavné i méně slavné české stromy
Na náměstí ve městech se umísťují velké vánoční stromy. Prvním z nich byl Strom republiky na brněnském náměstí Svobody spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. K tomu údajně přispěla náhoda. Tehdy se svými přáteli nalezl v zimě roku 1919 v lese prochladlé děvčátko. To spisovatele zasáhlo natolik, že o Vánocích v roce 1924 nechal vztyčit na náměstí strom a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem.

Dnes je vánoční stromek nedílnou součástí českých Vánoc. Moderní stromky září pestrými světly, skleněnými ozdobami z tradičních českých dílen a často i novodobými dekoracemi. Stále však přetrvává láska k ručně vyráběným ozdobám, které v sobě nesou kus české historie a tradice.

Mezi slavné české vánoční stromy bezesporu patřil 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí. Poněkud z jiného důvodu je znám vánoční smrk na pražském Staroměstském náměstí, který 6. prosince 2003 spadl a zranil čtyři lidi.