Příbramský optik: Loni se nám dařilo, letošek bude horší, ale zvládnutelný

Optikům se loni dařilo, jejich tržby se drží na stálé úrovni či dokonce mírně rostou. Zatím se drží trend nastavený v době covidu, kdy lidé nemohli za řadu běžných věcí utrácet, a tak dávali více peněz například za brýle. Letošní rok by mohl být s ohledem na růst cen energií horší, ale podle předsedy představenstva Společenstva českých optiků a optometristů Václava Antonína by to mělo být zvládnutelné a optiky by to nemělo zaskočit. Řekl to na brněnském veletrhu Opta. V horší situaci podle něj mohou být nadnárodní řetězce, které nejsou tak pružné v přizpůsobení se aktuální situaci.

Antonín odhaduje, že soukromým optikám se bude i v budoucnu dařit podobně jako dosud, méně už se může dařit řetězcům. Jeden z nich, Eiffel Optic, na sebe podal v únoru insolvenční návrh a podle Antonína se mohou problémy objevit i u dalších. "Obvykle se jedná o nadnárodní řetězce, které přesouvají zboží a investice podle toho, jak se jim, kde daří. Ale nejsou schopny reagovat okamžitě. Nakupují ve velkém, jsou těžkopádnější. Navíc nepracují většinou přímo v optikách, mnohde nemají kvalifikovanou pracovní sílu a jenom prodávají. Všechnu práci soustředí do centrálních dílen. Normální soukromník by měl být schopen udělat brýle za jeden dva dny, pokud to není nic složitého. Řetězcům to trvá obvykle týden, musejí řešit a hradit logistiku," řekl Antonín.

Český trh s brýlemi a kontaktními čočkami se pohybuje v řádech jednotek miliard korun, konkrétní částku však Antonín nezná. "Každopádně český trh funguje dobře a je dobře saturovaný. Optiky, obvykle několik, jsou i v menších okresních městech. Co je problém, je nedostatek optiků a optometristů. Podle inzerátů je zřejmé, že poptávka po pracovní síle je větší než nabídka," řekl Antonín. Studenti optiky často jdou dělat něco jiného, než vystudují. Optometristé už tolik profesi nemění, protože jejich vzdělání je delší a je potřeba absolvovat i vysokou školu.

Optikům se zatím vyhýbá i výrazné zdražování materiálu či jeho nedostatek. "Zatím nemáme signály, že by chybělo sklo, plasty či jiné materiály, že by brusírny neměly z čeho vyrábět. A nárůst cen materiálu je z mojí zkušenosti pětiprocentní, maximálně desetiprocentní," řekl Antonín.

Pro brýle podle něj chodí dvě skupiny zákazníků. "Ti, kteří mají peníze, si zvykli za covidu dát za brýle více peněz a tuto laťku udržují. Zjistili, že jim brýle s vyšší užitnou hodnotou dobře fungují, ať už se jedná o multifokální brýle, brýle s dražšími skly či s různými úpravami. Mají také více brýlí na různé činnosti. A jak roste užitná hodnota brýlí, roste i cena. Obvykle jsou lidé ochotni u mě v Příbrami utratit za brýle mezi 5000 a 10.000 korunami," řekl Antonín. Druhou skupinou, která je nyní patrně větší než v minulosti, jsou lidé, kteří počítají, co si mohou dovolit. "Ti si kupují brýle obvykle za 1000 až 1500 korun. Ceny v mojí optice začínají na 400 korunách," řekl Antonín. Stále větší skupinou jsou také děti, které v čím dál větším počtu trpí krátkozrakostí, což je dané stále větším využíváním digitálních obrazovek. Zejména za covidu byl tento trend extrémní.