Příbram chystá inventuru stromů
29. listopadu 2019 (12:19)
Stromy jsou neodmyslitelným článkem mezi přírodou a člověkem. O to více jsou potřeba v místech s vysokou koncentrací obyvatel. Nejen, že lidem dodávají životodárný kyslík, zvyšují vlhkost a v parném létě snižují okolní teplotu, podílí se také na snižování prašnosti a hlučnosti. Představitelé měst si jejich důležitost velmi dobře uvědomují a městskou zeleň neberou na lehkou váhu.
Město Příbram si nechalo vypracovat pasportizaci městské zeleně. Stromy ve městě budou dendrologicky prozkoumány a katalogizovány.
„V nedávné době jsme vysoutěžili firmu, která provede pasportizaci zeleně ve městě, tzn. že stromy, které jsou na území města, budou řádně prozkoumány a katalogizovány a bude u nich navržen správný postup následné péče. Získáme tak ucelený přehled o stavu, v jakém se zeleň ve městě nachází a zároveň budeme moci lépe o zeleň pečovat,“ uvedl starosta Mgr. Jan Konvalinka.
Významnou součástí příbramské zeleně je bezesporu i les obklopující dominantu města Svatou Horu. Jedna z občanek města se nedávno obrátila na starostu s tím, že již léta denně chodí na Svatou horu a rok od roku si uvědomuje, jak „se proměňuje v čím dál větší džungli.“ Poukazuje na ovocné přestárlé stromy, planě a rychle se rozrůstající agresivní ostružník či růži šípkovou, která napadá a zahlcuje i vzrostlé stromy do výšek.
„K průřezům a ke kácení přistupujeme velmi pečlivě a vždy po konzultaci s odborníkem. Zaměstnáváme sadaře, který má odpovídající vzdělání a kvalifikaci k tomu, aby stromy dendrologicky posoudil. Ohledně Svaté Hory nechám prověřit, komu příslušný pozemek patří. Pokud se jedná o pozemky naše, vyzvu Technické služby města Příbrami, p. o. k nápravě. Pokud se jedná o pozemky náležící Svaté Hoře, budu komunikovat s tamními představiteli,“ uvedl Jan Konvalinka.
V letech 2012 – 2016 byl realizován dobrovolnický projekt na záchranu jedinečného ovocného sadu na úbočí Svaté Hory, který byl založen ve 30. letech dvacátého století. Ten sice již dávno není produkčním sadem, jedná se však o unikátní biotop s významnou krajinotvornou a estetickou funkcí, který svým rozsahem nemá na Příbramsku obdoby. Součástí dobrovolnické práce bylo i vytvoření dřevěných laviček, na jejichž výrobu se použilo dřevo z údržby sadu.
V příštím roce se bude realizovat projekt participativního rozpočtu Svatohorská alej - rekultivace, lavičky, prořez, VO. V současné době se po dohodě s navrhovatelem řeší otázka možné výměny veřejného osvětlení.
Město Příbram si nechalo vypracovat pasportizaci městské zeleně. Stromy ve městě budou dendrologicky prozkoumány a katalogizovány.
„V nedávné době jsme vysoutěžili firmu, která provede pasportizaci zeleně ve městě, tzn. že stromy, které jsou na území města, budou řádně prozkoumány a katalogizovány a bude u nich navržen správný postup následné péče. Získáme tak ucelený přehled o stavu, v jakém se zeleň ve městě nachází a zároveň budeme moci lépe o zeleň pečovat,“ uvedl starosta Mgr. Jan Konvalinka.
Významnou součástí příbramské zeleně je bezesporu i les obklopující dominantu města Svatou Horu. Jedna z občanek města se nedávno obrátila na starostu s tím, že již léta denně chodí na Svatou horu a rok od roku si uvědomuje, jak „se proměňuje v čím dál větší džungli.“ Poukazuje na ovocné přestárlé stromy, planě a rychle se rozrůstající agresivní ostružník či růži šípkovou, která napadá a zahlcuje i vzrostlé stromy do výšek.
„K průřezům a ke kácení přistupujeme velmi pečlivě a vždy po konzultaci s odborníkem. Zaměstnáváme sadaře, který má odpovídající vzdělání a kvalifikaci k tomu, aby stromy dendrologicky posoudil. Ohledně Svaté Hory nechám prověřit, komu příslušný pozemek patří. Pokud se jedná o pozemky naše, vyzvu Technické služby města Příbrami, p. o. k nápravě. Pokud se jedná o pozemky náležící Svaté Hoře, budu komunikovat s tamními představiteli,“ uvedl Jan Konvalinka.
V letech 2012 – 2016 byl realizován dobrovolnický projekt na záchranu jedinečného ovocného sadu na úbočí Svaté Hory, který byl založen ve 30. letech dvacátého století. Ten sice již dávno není produkčním sadem, jedná se však o unikátní biotop s významnou krajinotvornou a estetickou funkcí, který svým rozsahem nemá na Příbramsku obdoby. Součástí dobrovolnické práce bylo i vytvoření dřevěných laviček, na jejichž výrobu se použilo dřevo z údržby sadu.
V příštím roce se bude realizovat projekt participativního rozpočtu Svatohorská alej - rekultivace, lavičky, prořez, VO. V současné době se po dohodě s navrhovatelem řeší otázka možné výměny veřejného osvětlení.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: mir
Další články
Do Česka dorazily první výrazné projevy zimy: studená fronta přinesla sníh, mráz i náledí
Do České republiky zamířila už v pondělí výrazná studená fronta, která přinesla první …
Gertrudy pořádají MODES ROBES 9. Pomoc zvířatům skrz módu
Devátý ročník charitativního bazaru MODES ROBES se uskuteční v sobotu 22. listopadu v …
FOTOGALERIE
Vánoční MINT Market v Příbrami: místo, kde najdete originální dárky od českých tvůrců
Vánoční nákupy začínají letos v Příbrami už v sobotu 22. listopadu. Estrádní sál v …
Houpák zarůstá a stín nesvědčí vřesům
Každý, kdo si oblíbil vrchol Houpák v CHKO Brdy, kde se rozkládala bývalá cílová …
V pátek se otevře vánoční kluziště v Příbrami
Novinkou letošní zimní sezony v Příbrami je vánoční kluziště na náměstí 17. listopadu. …
Dánsko omezuje dětem přístup na sociální sítě. Mělo by se přidat i Česko?
Dánská vláda představila návrh, který výrazně omezí přístup dětí na sociální sítě. …
Monínec zahájil lyžařskou sezonu rekordně brzy
Na první lyžování sezony v sobotu 15. listopadu večer na sjezdovku na Monínci u …
Armáda díky podepsaným memorandům rozšíří spolupráci s dalšími městy
Ve středu 12. listopadu byla podepsána další tři memoranda o spolupráci mezi …
FOTO
Gastro agent: Maya’s
Fast-food je hlavně o rychlosti. Ale v době, kdy se jídlo mění v logistiku, hledáme …
FOTOGALERIE
Nutrie v Sedlčanech: roztomilé vetřelkyně, které ničí přírodu. Proč je nekrmit?
Na první pohled působí jako přítulní vodní hlodavci, kterým by člověk nejradši hodil …





