Práce v redakci je akční, ale kolegové mě šetří

V květnu tohoto roku jste se stala novou posilou portálu pribram.cz. Jaké byly Vaše první dojmy z práce v redakci?
Měla jsem obavy, abych se svým stylem psaní trefila do představ šéfredaktora. Ale brzy jsem zjistila, že jsme tu všichni na stejné vlně, máme stejný přístup k práci a také stejný smysl pro humor. Do redakce se vždy těším. I když ráno třeba přijdu se špatnou náladou, odcházím vždy dobře naladěná.

Pracujete v ryze mužském kolektivu. Je to pro Vás těžké?
Nikdy jsem nepracovala v ryze mužském kolektivu, nevěděla jsem tedy přesně, do čeho jdu. Teď už mohu říci, že to má něco do sebe. Kluci si mě hýčkají a také mě dost šetří. Je to úplně jiný přístup, než který jsem znala doposud. Žádné intriky a pomluvy. Vyhovuje mi to tak.

Stala jste se tváří pořadu Na Slovíčko…
Pořad na Slovíčko byl pro mě velikou výzvou. Nemám příliš zkušeností s rozhovory na kameru a navíc jsem hrozná puntičkářka. Potřebuji mít vše perfektní a dokonalé. Dodnes mi třeba dělá velké problémy, se na hotový rozhovor podívat. Přiznám se, že většinu z nich jsem ani neviděla.

O jakých tématech se Vám nejlépe píše?
Nejraději píši o přírodě, zvířatech, ekologii. Ráda také oslovuji neziskové organizace a dobrovolné spolky, které pomáhají dětem či postiženým lidem. Kdyby jeden jediný článek někomu pomohl, tak to má smysl. To mě na té práci nejvíce baví.  

Je něco, co Vás na této práci nemile překvapilo?
Jsem špatná z toho, jak se k nám chovají některá malá lokální média. Čekají, až přineseme téma a článek si pak vezmou za svůj. Bez uvedení zdroje. Kluci pracují ve dne v noci, někdy ani nespí, jen aby měli čtenáři aktuální informace, a oni nám pak z tepla své redakce článek seberou. To by se podle mě stávat nemělo. Trochu více kolegiality a slušnosti by určitě neuškodilo.