Změny maturit? Technické školy řeší AI, téma i smysl. Příbramský ředitel varuje před unáhleností

Po přehlasování senátních úprav byla 3. července 2025 definitivně schválena a nyní čeká na podpis prezidenta. Některé změny by mohly začít platit už od školního roku 2025/2026.

„Zařazování absolventských prací není žádnou novinkou,“ říká Tomáš Hlaváč, ředitel SPŠ a VOŠ Příbram a místopředseda Asociace středních průmyslových škol ČR. „Pamatuji si dobu, kdy tato forma maturitní zkoušky byla běžná. Jenže návrh přichází v nešťastnou chvíli.“

Podle něj dnes mnoho vysokých škol ustupuje od diplomových prací právě kvůli nástupu umělé inteligence. S ní se výrazně ztížilo ověření, zda práci skutečně napsal student. „Bude nutné pracovat s programy prokazujícími použití AI. I to je jeden z důvodů, proč zůstáváme u klasické maturity,“ říká Hlaváč. Absolventské práce připustí jen výjimečně.

Moderní jazykové modely umí během vteřin vygenerovat referát, esej nebo práci na zadané téma. Detekční nástroje se sice zdokonalují, ale stále nejsou spolehlivé. Podle aktuální analýzy mají některé systémy až 90% přesnost, ale zároveň vykazují 10–15 % falešných pozitiv — tedy označí lidskou práci jako strojovou.

Když píše stroj, ale odpovídá student
Umělá inteligence už dnes zvládne napsat slohovku, odborný referát i odbornou práci — a to během minut. Studenti ji využívají čím dál častěji, často i bez zlého úmyslu. Pro učitele a zkoušející je ale téměř nemožné rozeznat, co je původní text a co výstup algoritmu.

Detekční nástroje sice existují, ale jejich spolehlivost zatím není stoprocentní. Například podle aktuální analýzy mají některé nástroje sice 90% přesnost, ale zároveň vykazují až 15 % falešných označení — tedy že lidskou práci vyhodnotí jako strojový text. Nejčastěji k tomu dochází u studentů, kteří píší příliš úhledně, technicky nebo nejsou rodilí mluvčí.

„Představte si, že student stráví týdny psaním a pak mu software vyhodí, že podváděl. To je problém, který nelze ignorovat,“ říká ředitel Hlaváč.

Prakticky i personálně náročné
Ředitel upozorňuje i na logistické překážky: „Každý rok hledat nová smysluplná témata, vedoucí prací, oponenty a řešit jejich odměny? To není maličkost. Proto zůstáváme u osvědčeného modelu a změny připouštíme jen tam, kde dávají opravdový smysl.“

Pozitivně naopak hodnotí návrh na uznávání mezinárodních jazykových certifikátů. „Je to dobrý směr, žádný problém v tom nevidím. Jen na naší škole je zatím o tuto formu minimální zájem — větší poptávku bych čekal spíše na gymnáziích. Rizika vidím hlavně tam, kde by školy přijaly změny formálně, ale reálně by je nezvládly zajistit. Pokud ale neztratíme kvalitu vzdělávání ze zřetele, dá se s tím pracovat,“ uzavírá Hlaváč.