Pozor na kosatce a chřástala

Brdská příroda byla sice téměř šedesát let pro veřejnost nepřístupná, stále se však jedná o krajinu, kde se vždy určitým způsobem hospodařilo a mnohá brdská zákoutí by bez lidské péče zanikla.

V lednu 2020 to budou čtyři roky, co jsou Brdy chráněnou krajinnou oblastí. Loni bylo na péči o CHKO Brdy čerpáno z Programu Péče o Krajinu více jak 2,5 miliónu Kč. Naprostá většina financí (2,1 miliónu Kč) byla věnována na péči o bezlesí, druhou největší položkou (600 tisíc korun) byly seče. Ty se týkaly nejen bývalých osídlených míst ve středních Brdech, jako je Hrachoviště či okolí Padrťských rybníků, ale i řady podmáčených luk na okrajích CHKO.

Kvůli vysoké hladině spodní vody nejsou tyto podhorské louky klasicky zemědělsky obhospodařovány a díky tomu se na nich zachovala řada lučních květin, které jinde nenajdeme. Mezi nimi i kosatce, poslové léta. Aby tyto silně ohrožené rostliny vykvetly i příští rok, musí se o louky šetrně pečovat. A brát přitom ohled i na živočichy, pro které jsou brdské louky také domovem.

Zeptali jsme se Bohumila Fišera, vedoucího Správy CHKO Brdy, jak taková péče o kosatcové louky vypadá.
Louky je zapotřebí udržovat, aby nezarostly. Důležité je zásahy ve formě seče či jiné disturbance (rozrušování trsů kosatce také velmi dobře snášejí) načasovat do období, kdy kosatcům dozrají semena, tedy pozdního léta a začátku podzimu.

U Padrťských rybníků se potvrdilo hnízdění chřástala polního
Chřástal polní se vyskytuje na více lokalitách v Brdech, jeho výskyt a hnízdění dlouhodobě sleduje ornitolog Petr Homolka, který také potvrdil letošní hnízdění u Padrťských rybníků. Chřástal se nemusí na lokalitách vyskytovat či hnízdit každý rok, přesto bychom mu měli stále udržovat vhodné podmínky.

Nejsou sečí ohroženy živočichové, kteří dané místo obývají?
Protože se seče dělají ručně (křovinořezy) a v pozdním létě, je konflikt vyloučen. Všechna mláďata jsou již dostatečně odrostlá, aby mohla, stejně jako vyskytující se plazi a obojživelníci, uniknout do nesečené části porostu. Bereme přitom v potaz i pohyb bahňáků (např. bekasina) a případné hnízdění hrabavých druhů (zejména bažanti a křepelky).

Jak by se měli chovat lidé, aby neohrozili kosatce, které zde rostou, a ohrožené živočichy, kteří zde žijí?
Jako jinde v přírodě, rostliny netrhat a hlavně nevyrývat. Živočichy zbytečně nevyrušovat, pohybovat se především po cestách, chovat se tiše a nezanechávat po sobě stopy v podobě odpadků.