Podpořit přírodní rozmanitost jde kupodivu i s motorovou pilou. Ta nahradí poškození stromů velkými zvířaty

Asi každý návštěvník lesa si povšiml, že houby, lišejníky, ale i zvířata vyhledávají nejvíce staré či odumírající stromy. Spousty živočichů i rostlin totiž potřebují stromy staré, poškozené například dutinami a také osluněné. Podobných stromů v naší krajině ubývá. Před několika roky se dohodli ochránci přírody, přírodovědci a spolu s arboristy vzali do rukou motorové pily a vznik dutin ve stromech výrazně urychlili. "Podrobně pak sledovali, jaké zásahy jsou nejvhodnější. Už v prvním roce studie potvrdili, že takto vytvořená stanoviště využila řada ohrožených druhů," informuje ve své zprávě Akademie věd ČR (AV ČR).

„Dříve stromy běžně zraňoval dobytek, oheň při vypalování pastvin i pravidelné osekávaní větví na otop či krmivo pro dobytek. To vznik dutin urychlovalo. Stromy rostly roztroušeně v zemědělské krajině a lesy byly světlé. I oslabené stromy tak měly šanci na dlouhý život,“ říká Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim. „V dnešních hustých lesích stromy mezi sebou tvrdě soutěží o světlo a vodu. Staří a oslabení jedinci proto mají problém přežít i v rezervacích. Mimo les je světla dost, ale stromů málo. Zůstaly hlavně v obcích, městech, parcích a kolem cest, kde je ale při první známce zhoršeného zdraví kácíme, aby nám takzvaně nespadly na hlavu,“ vysvětluje Karel Kříž.

Veteranizace stromů už funguje třeba ve Skandinávii
Chybějící stromové dutiny nahrazujeme vyvěšováním budek. Ne všechny druhy ptáků ovšem v uměle vytvořených dutinách zahnízdí. Přirozené dutiny nebo jen odloupnutá kůra a jiné prostory vhodné pro hnízdění nebo úkryt potřebuje spousta druhů hmyzu, ptáků, ale i netopýrů nebo hub. Stromů, které mohou poskytnout podobná útočiště je málo a rychle mizí z krajiny i lesů. To je důvodem, proč ubývá i organizmů, které je potřebují.

„Jednou z možností, jak těmto ohroženým druhům pomoci, je veteranizace stromů, tedy cílené zásahy, které chybějící dutiny a další vhodná stanoviště na stromech vytvoří nebo urychlí jejich vývoj. Před půl stoletím s ní začali ochranáři v Severní Americe, používá se i v Austrálii pro vzácné vačnatce a ptáky. V Evropě máme s veteranizací největší zkušenosti ve Skandinávii a Velké Británii,“ říká Vikki Bengtsson ze švédské organizace Pro Natura, která se na studii podílela.

S veteranizací začal tým přírodovědců a ochránců přírody v Národním parku Podyjí a ve středních Čechách. Do kmenů několika desítek mladých dubů vyřezali dva typy dutin nebo z části kmene odstranili kůru. „Poškozené stromy přitahovaly mnohem více brouků než stromy nepoškozené, mezi nimi i řadu ohrožených druhů, například roháče obecného. Povrchové zásahy byly pro hmyz méně zajímavé než hlubší řezy,“ říká Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR. „Hlavní je samozřejmě sledovat, jak se budou zranění dále vyvíjet. Už teď je ale jasné, že jde o jednoduchý způsob, jak podpořit řadu ohrožených druhů a biodiverzitu v lesích obecně. Zcela klíčové tyto postupy mohou být například pro záchranu kriticky ohroženého brouka krasce dubového nebo páchníka hnědého,“ dodává Lukáš Čížek.

Zásahy se zaměřují na stromy bez větší biologické hodnoty
Někomu může připadat řezání do kmenů živých stromů a ještě v národním parku poněkud zvláštní. Ale jak vysvětluje Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí, zásahy jsou směřovány na stromy, které nejsou biologicky ani jinak cenné. "Stejně by byly odstraněny například při těžbě nebo probírkách,“ dodal Martin Škorpík a připomněl, že je potřeba si uvědomit, že stromy po tisíce let usilovně poškozovali sekerami a ohněm už naši předkové a dlouho před nimi spousta velkých zvířat, která člověk většinou vyhubil. Tato dnes vzácná stanoviště pro řadu ohrožených organizmů podle Škorpíka bez adekvátní náhrady ztratíme.

Původní krajina nejen na území dnešní České republiky byla v minulosti mnohem pestřejší. V krajině žily velké druhy savců - zubr, divocí koně nebo pratuři. Všechna tato zvířata měla vliv na podobu tehdejších lesů. Byly světlejší a plné starých a umírajících stromů, které poskytovaly vhodné podmínky pro další živočichy i rostliny. Když člověk vyhubil velké savce, začal hospodařit, ale pořád krajinu utvářela velká zvířata, tentokrát chovaná na pastvinách. I když se začal rozšiřoval les, spoustu prostoru ve volné krajině utvářel člověk, a to i prostřednictvím právě hospodářských zvířat.