Po Brdské hřebenovce od Třemšína až po Hengst

Než sestoupíme do sedla mezi vrcholy Třemšína a prostředního ze známých vrchů Holého, projdeme se po stezce vedoucí po hřebeni Křemele (796 m). Ten se občas mylně považuje za nižší vrchol Třemšína.

Když prokličkujeme přes kamennou suť, čeká nás za chvilku stoupání vzhůru do svahu Holého vrchu (788 m). Tenhle kopec na některých mapách najdeme pod názvem Hřebence. My už ale víme, že na západ odsud najdeme Přírodní památku Hřebenec, která je typická rozsáhlým kamenným mořem.

Z Holého vrchu se za chvíli dostaneme na poslední vrchol Třemšínského hřebene Hengst (761 m). Je sice nejnižší ze skupiny, ale to neubírá na jeho majestátnosti a kráse. Jeho severní úbočí padá prudce dolů do hlubokého údolí, kde se rodí říčka Vlčava.

Samotný vrchol skrývá tajemství z dávné historie. V lesním porostu tu najdeme pozůstatek středověkého hrádku či tvrze. V terénu je viditelný hluboký kruhový příkop a centrální pahorek, kde snad stávala věž či malá tvrz. Šlo o strážní bod na stezce nebo třemšínského hradu? Víme jen, že místo bylo upravováno – patrně v duchu romantických parkových úprav, jak to tehdy dělal arcibiskup Salm-Salm. Necitlivé úpravy pravděpodobně pozměnily právě i zbytky tvrze či hrádku.

Při průzkumech byly na místě nalezeny jen pískovcové kvádry a údajně i železné okovy. V roce 1985 se tady prováděl archeologický výzkum. Nic zásadního ale neobjevil a dost pravděpodobně kvůli destrukcím z dob romantismu. I význam zbytků stavby zůstává nejasný. Asi není jisté, zda šlo o samostatnou malou feudální tvrz nebo strážní bod na staré cestě z Rožmitálu do západních oblastí. Ani není vyloučeno, že stavba nebyla nikdy dokončena. V každém případě je místo cenným pozůstatkem středověkého osídlení Brd.

Největším bohatstvím zdejšího hřebene celé třemšínské skupiny jsou bezesporu místa se zachovalými lesními porosty. Lesní hospodaření v této části Brd je šetrné a Arcibiskupství pražské, které je majitelem zdejších lesů a také hospodářem, dostalo ocenění za péči o ně. Že se tady dobře hospodaří, může vnímavý návštěvník vidět na první pohled. Nejen tady najdete na jedné ploše stromy různého staří, ale i druhů, což je důležité pro ekologickou stabilitu lesa.

V úpatí Hengstu, poblíž lovecké boudy Roubenka, vyvěrá vydatný pramen napájející studánku. Její studená a chutná voda uspokojí každého žíznivého poutníka. Pod svahem, nad tokem Vlčavy, také narazíte na kamenný útvar, jenž se jmenuje Čertovo vřeteno.

Jen pro připomenutí, Hengst najdete na některých mapách pod mylným názvem Kobylí hlava. O tomhle omylu jsme si už řekli v minulém putování po Brdech.