Pietní akt připomněl 80 let od popravy ředitele příbramského gymnázia Lukeše

21. června 2022 (14:03)

foto: MěÚ Příbram

Historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl na akci zdůraznil, že heydrichiáda byla nejtěžším obdobím nacistické okupace a jen na Příbramsku si vyžádala přes 50 obětí.

Pietní akt v prostorách nynější střední a vyšší zdravotnické školy v Příbrami dnes připomněl 80 let od popravy ředitele příbramského gymnázia Josefa Lukeše za heydrichiády. Tragické události na gymnáziu sídlícím tehdy v budově v Jiráskových sadech inspirovaly Jana Drdu k povídce Vyšší princip, podle níž byl později natočen i stejnojmenný film. Historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl na akci připomněl, že heydrichiáda byla nejtěžším obdobím nacistické okupace a jen na Příbramsku si vyžádala přes 50 obětí. Drdovo zpracování tehdejších událostí se však podle Velfla v některých detailech výrazně liší od skutečnosti. Pietní akt se konal v zaplněném vestibulu školy, mezi účastníky převažovali studenti a pedagogové.

Příslušníci táborského gestapa zatkli Lukeše přímo ve škole během prvního dne maturit 15. června 1942. Týž den skončil v jejich rukou také sedmnáctiletý student Antonín Stočes. Lukeše nacisté popravili 21. června 1942 v táborské věznici, Stočese o několik dní později. Spolu s chlapcem přišel o život i jeho otec Vojtěch Stočes, vlastenec a čelný funkcionář zakázaného Sokola.

Umělecké zpracování tehdejších událostí se podle Velfla místy výrazně rozchází se skutečností. Zatímco hlavní postavou povídky i filmu je profesor latiny a ředitel školy patří v profesorském sboru spíše ke zbabělcům, skutečný ředitel školy projevil v době heydrichiády velkou odvahu. "Realita byla úplně opačná, protože ředitel školy doktor Lukeš byl klíčovou postavou a převzal i odpovědnost za případné postihy na ostatních členech profesorského sboru," řekl Velfl.

Podle něj se to ukázalo třeba v případě profesorské knihovny, kterou do té doby spravovali jednotliví pedagogové a z níž měla být vyřazena vlastenecká nebo i jiná pro Němce závadná literatura, jako například díla bratří Mannů. "Než aby vystavoval nebezpečí někoho ze svých kolegů, tak to vzal na sebe. A zrovna tak vzal na sebe záležitost studenta Stočesa, který vytrhl z časopisu portrét Hitlera, zmačkal a zahodil a kterého na to konto jeho spolužák udal," uvedl Velfl.

Stočesův čin byl podle něj záminkou, protože nacisté měli spadeno hlavně na ředitele školy a na studentova otce, který byl úspěšným podnikatelem a významným činovníkem Sokola. "Třeba v době, kdy Židé již neměli možnost nakupovat potraviny, tak on jim je poskytoval," řekl Velfl.

Proč se umělecké zpracování místy tak vzdaluje skutečnosti, není zřejmé. "Nevím. Můžeme spekulovat, proč si to Jan Drda v tomto směru trošku upravil," uvedl Velf. Poukázal i na některé historické nepřesnosti - v Příbrami například nebylo gestapo a nepopravovalo se samopalem, nýbrž puškami. "Jinak ale je ten film pořád velice výmluvný a atmosféru líčí báječně," míní Velfl.

Při heydrichiádě byla na Příbramsku poslána na smrt i řada dalších významných představitelů veřejného života, mimo jiné předseda městské spořitelny a jeden z hlavních organizátorů manifestací z podzimu 1938 Zdeněk Černý nebo komisař okresní politické správy a bývalý náčelník Orla Jaroslav Michálek. Gestapo zatklo i nejvyššího reprezentanta komunální správy v Příbrami, předsedu správní komise města Jana Holického. Skončil v koncentračním táboře v Osvětimi, kde ho nacisté umučili.

Heydrichiáda byla jednou z nejtragičtějších kapitol v českých dějinách. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha bylo vyhlášeno stanné právo, začaly masové popravy a nacistický teror vyvrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků.