Petr Štěpánek: Úspěšný starosta Petrovic a dobrovolný hasič
PR
18. září 2020 (16:27)
V nadcházejících senátních volbách kandiduje v příbramském obvodu také Petr Štěpánek. S Příbramskem je spojený celý svůj život.
Vystudoval Střední zemědělskou technickou školu v Březnici, ve druhé polovině osmdesátých let pracoval jako agronom v JZD Petrovice. Je také velitelem družstva výjezdové jednotky sboru dobrovolných hasičů, ochotníkem a rovných čtrnáct let úspěšným starostou. Své zkušenosti s veřejnou správou rozšířil v posledních čtyřech letech ještě o post zastupitele Středočeského kraje.
Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu?
Dlouhodobě se zasazuji především o smysluplnou ochranu životního prostředí. Za velmi důležité v našem regionu považuji hospodaření s vodou v krajině, řešení likvidace komunálních odpadů, zamezení agresivní těžbě zlata nebo také problematiku rozebírání hald z uranových odvalů kolem Příbrami.
Právě vy jste jedním z iniciátorů petice proti rozebírání hald.
Ano. Petici do dnešního dne podepsalo skoro tisíc lidí, v nedávné anketě na vašem webu se obdobně vyjádřilo sedm set Příbramáků. Jsem rád, že lidem není zacházení s krajinou, kde žijí, lhostejné a že vnímají problematické aspekty uvažované těžby. S haldami ve většině případů doporučuje nehýbat, neotvírat je a nerozvážet na cesty i velký tým geologů a přírodovědců, který je dlouho zkoumal. Tento tým spoluřídil Václav Cílek. Známý geolog, jenž se navíc původně – jak říká – „vyučil na štajgra“ na hornické průmyslovce právě v Příbrami.
Kvůli haldám jste spoluinicioval i nedávné veřejné protestní shromáždění před Diamem.
Ano. Zúčastnilo se ho poměrně dost zdejších i přespolních. Z těch „známějších“ třeba starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada, geologové Ján Krištiak a Petr Kareš, starosta Svatého Janu Václav Hrubý, příbramský amatérský historik Josef Podlaha, poslankyně Věra Kovářová nebo bývalá poslankyně Eva Dundáčková. Z tohoto náhodného výčtu je zřejmé, že jde o téma, které bychom neměli vnímat jako téma výhradně politické. A i z toho důvodu nemůžu souhlasit s tvrzením, že načasování petice i shromáždění souviselo s nadcházejícím termínem voleb. Právě teď totiž probíhá řízení EIA, které vzhledem k vyznění posudků považuji za účelové. To, že se právě nyní administruje zjišťovací řízení vlivu na životní prostředí (to je ta zmíněná EIA), není má vina. Budu-li čekat na ukončení voleb, bude již vše rozhodnuto a nebude co řešit. Téma hald intenzivně a dlouhodobě sleduji především jako zastupitel Středočeského kraje zvolený v tomto regionu.
Co lidem v souvislosti se záměrem těžby nejvíc vadí?
Nejen obyvatelé Hájů, Brodu či Lešetic dávají silně najevo, že příští desítky let nechtějí žít v prašném prostředí, že haldy svým způsobem ke zdejší krajině patří a že jsou s nimi sžití. Nelíbí se jim ani, že záměrem není srovnat odvaly se zemí na úroveň louky, část hald by na místě zůstala. Mnozí stejně jako já vnímají jako liché argumenty o tom, že kámen je možné využít třeba na stavbu silnice D4 a dalších komunikací. Funkční lom a dostatek kvalitního sourodého kamene je například v Kozárovicích, takže kvůli stavbě silnic není třeba uvádět do provozu další lom, navíc v blízkosti obydlených míst. Přebírání hald a transport mixu kameniva by představoval daleko větší dopravní zátěž než dovoz materiálu z Kozárovic.
Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu?
Dlouhodobě se zasazuji především o smysluplnou ochranu životního prostředí. Za velmi důležité v našem regionu považuji hospodaření s vodou v krajině, řešení likvidace komunálních odpadů, zamezení agresivní těžbě zlata nebo také problematiku rozebírání hald z uranových odvalů kolem Příbrami.
Právě vy jste jedním z iniciátorů petice proti rozebírání hald.
Ano. Petici do dnešního dne podepsalo skoro tisíc lidí, v nedávné anketě na vašem webu se obdobně vyjádřilo sedm set Příbramáků. Jsem rád, že lidem není zacházení s krajinou, kde žijí, lhostejné a že vnímají problematické aspekty uvažované těžby. S haldami ve většině případů doporučuje nehýbat, neotvírat je a nerozvážet na cesty i velký tým geologů a přírodovědců, který je dlouho zkoumal. Tento tým spoluřídil Václav Cílek. Známý geolog, jenž se navíc původně – jak říká – „vyučil na štajgra“ na hornické průmyslovce právě v Příbrami.
Kvůli haldám jste spoluinicioval i nedávné veřejné protestní shromáždění před Diamem.
Ano. Zúčastnilo se ho poměrně dost zdejších i přespolních. Z těch „známějších“ třeba starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada, geologové Ján Krištiak a Petr Kareš, starosta Svatého Janu Václav Hrubý, příbramský amatérský historik Josef Podlaha, poslankyně Věra Kovářová nebo bývalá poslankyně Eva Dundáčková. Z tohoto náhodného výčtu je zřejmé, že jde o téma, které bychom neměli vnímat jako téma výhradně politické. A i z toho důvodu nemůžu souhlasit s tvrzením, že načasování petice i shromáždění souviselo s nadcházejícím termínem voleb. Právě teď totiž probíhá řízení EIA, které vzhledem k vyznění posudků považuji za účelové. To, že se právě nyní administruje zjišťovací řízení vlivu na životní prostředí (to je ta zmíněná EIA), není má vina. Budu-li čekat na ukončení voleb, bude již vše rozhodnuto a nebude co řešit. Téma hald intenzivně a dlouhodobě sleduji především jako zastupitel Středočeského kraje zvolený v tomto regionu.
Co lidem v souvislosti se záměrem těžby nejvíc vadí?
Nejen obyvatelé Hájů, Brodu či Lešetic dávají silně najevo, že příští desítky let nechtějí žít v prašném prostředí, že haldy svým způsobem ke zdejší krajině patří a že jsou s nimi sžití. Nelíbí se jim ani, že záměrem není srovnat odvaly se zemí na úroveň louky, část hald by na místě zůstala. Mnozí stejně jako já vnímají jako liché argumenty o tom, že kámen je možné využít třeba na stavbu silnice D4 a dalších komunikací. Funkční lom a dostatek kvalitního sourodého kamene je například v Kozárovicích, takže kvůli stavbě silnic není třeba uvádět do provozu další lom, navíc v blízkosti obydlených míst. Přebírání hald a transport mixu kameniva by představoval daleko větší dopravní zátěž než dovoz materiálu z Kozárovic.
Co dalšího považujete pro náš region za důležité?
Důslednou ochranu vodních zdrojů například v Brdech, ochranu zemědělského půdního fondu a také udržitelný rozvoj venkova. Příbramsko je velmi krásné a plné větších a malých vesnic. Mnohé se ale vylidňují. Život na vsi musí být atraktivní, služby kvalitní a dostupné, vybavení obcí musí odpovídat potřebám obyvatel ve 21. století. Problémem je dostupné a kvalitní školství, zdravotní péče, zásobování základními potřebami a službami, nedostatečná dopravní obslužnost, neutěšený stav silnic a zajištění péče o seniory. V „malém“ se tyto problémy daří mnoho let úspěšně řešit v Petrovicích, spolupracujeme se zemědělci, firmami, různými státními i krajskými institucemi nebo spolky a jsem rád, že naši občané konkrétní výsledky mého snažení oceňují.
Kromě pozic krajského i obecního zastupitele a starosty jste aktivní v celé řadě dalších uskupení.
Zastávám post velitele družstva výjezdové jednotky ve sboru dobrovolných hasičů. Jak všichni víme, působení hasičů v naší zemi dávno přesahuje činnosti týkající se hašení požárů. Sbory jsou leckdy jedinými nositeli kultury a společenského života v obcích. Vážím si toho, že práce jejich členů a členek je dobrovolná. I jako aktivní hasič jsem členem Komise rady Středočeského kraje pro bezpečnost a integrovaný záchranný systém. Vzhledem k mé profesní minulosti i zájmu působím také v pracovní skupině Venkov při Regionální stálé konferenci. Skupina dvanácti obcí severně od Milevska postižených kritickým nedostatkem pitné vody mě vybrala za hlavního koordinátora a společně připravujeme velký projekt vybudování přivaděče pitné vody pro tento region. Ve Sdružení obcí Sedlčanska zastávám pozici prvního místopředsedy. Tolik k funkcím, na které jste se ptali. Důležité ale nejsou nějaké funkce, ale to, že všechny tyto uskupení mají konkrétní smysl i hmatatelné výsledky pro kvalitní život obyvatel regionu.
Důslednou ochranu vodních zdrojů například v Brdech, ochranu zemědělského půdního fondu a také udržitelný rozvoj venkova. Příbramsko je velmi krásné a plné větších a malých vesnic. Mnohé se ale vylidňují. Život na vsi musí být atraktivní, služby kvalitní a dostupné, vybavení obcí musí odpovídat potřebám obyvatel ve 21. století. Problémem je dostupné a kvalitní školství, zdravotní péče, zásobování základními potřebami a službami, nedostatečná dopravní obslužnost, neutěšený stav silnic a zajištění péče o seniory. V „malém“ se tyto problémy daří mnoho let úspěšně řešit v Petrovicích, spolupracujeme se zemědělci, firmami, různými státními i krajskými institucemi nebo spolky a jsem rád, že naši občané konkrétní výsledky mého snažení oceňují.
Kromě pozic krajského i obecního zastupitele a starosty jste aktivní v celé řadě dalších uskupení.
Zastávám post velitele družstva výjezdové jednotky ve sboru dobrovolných hasičů. Jak všichni víme, působení hasičů v naší zemi dávno přesahuje činnosti týkající se hašení požárů. Sbory jsou leckdy jedinými nositeli kultury a společenského života v obcích. Vážím si toho, že práce jejich členů a členek je dobrovolná. I jako aktivní hasič jsem členem Komise rady Středočeského kraje pro bezpečnost a integrovaný záchranný systém. Vzhledem k mé profesní minulosti i zájmu působím také v pracovní skupině Venkov při Regionální stálé konferenci. Skupina dvanácti obcí severně od Milevska postižených kritickým nedostatkem pitné vody mě vybrala za hlavního koordinátora a společně připravujeme velký projekt vybudování přivaděče pitné vody pro tento region. Ve Sdružení obcí Sedlčanska zastávám pozici prvního místopředsedy. Tolik k funkcím, na které jste se ptali. Důležité ale nejsou nějaké funkce, ale to, že všechny tyto uskupení mají konkrétní smysl i hmatatelné výsledky pro kvalitní život obyvatel regionu.
Vypadá to, že nemáte žádný volný čas.
Mě moje práce a všechno, co s ní souvisí, nesmírně baví a naplňuje. To vnímá i rodina, mám tolerantní manželku, tři báječné děti a tři vnoučata. Pro ně si samozřejmě volný čas najdu, rádi cestujeme, chodíme do přírody, jezdíme na kole. Taky rád hlídám nejmladší vnučku, hraji v ochotnickém divadle a vyřezávám ze dřeva.
Mě moje práce a všechno, co s ní souvisí, nesmírně baví a naplňuje. To vnímá i rodina, mám tolerantní manželku, tři báječné děti a tři vnoučata. Pro ně si samozřejmě volný čas najdu, rádi cestujeme, chodíme do přírody, jezdíme na kole. Taky rád hlídám nejmladší vnučku, hraji v ochotnickém divadle a vyřezávám ze dřeva.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: PR
autor: PR
Další články
Čolka horského můžete objevit i v lesní louži
Na první pohled zaujme pestré vybarvení samečka čolka horského během období …
POZNÁVÁME BRDY
Bez nich bychom nepřežili
V sobotu 18. července 2026 od 10 do 16 hodin nahlédnete v Ochranné stanici fauny v …
PŘÍRODA
Čekalíkovský rybník ožije hudbou. V centru Příbrami se chystá letní relax pod širým nebem
Příjemná hudba, letní drinky, posezení u vody a pohodová atmosféra. To vše nabídne …
KULTURA
Pohonné hmoty v Příbrami: Cenové stropy končí v neděli, ceny už nyní letí nahoru
Za benzin Natural 95 zaplatíte momentálně v Příbrami v rozmezí od 39,50 Kč do 41,50 Kč …
DOPRAVA
Tipy na víkend: Pouť, oslavy založení města a Den řemesel
Předposlední červencový víkend nabídne opravdu bohatý kulturní program. V Příbrami si …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Betonová socha u Barrandovského mostu se dnes rozpadla. Posudky varovaly už roky
Betonová plastika Rovnováha, známá spíš pod přezdívkou Červ dobyvatel, se dnes …
BLESKOVÁ ZPRÁVA
Ceny mléka i másla padají dolů. Mléčný trh míří do krize
Zaregistrovali jste jak šly dolů ceny mléka a mléčných výrobků? Evropský trh s mlékem …
AKTUÁLNĚ
Policie hledá svědky nebezpečné jízdy. Máte záběry černého Audi?
Příbramští dopravní policisté žádají veřejnost o pomoc při vyšetřování dopravní …
AKTUALIZOVÁNO
Skalecká pouť klepe na dveře: Třídenní maraton zábavy, hudby a tradic
Mníšek pod Brdy se opět zahalí do sváteční atmosféry. Od pátku 17. do neděle 19. …
Lom Alkazar: Od těžby vápence k oblíbenému výletnímu místu s tajemnou minulostí
Bývalý vápencový lom Alkazar mezi Berounem a Srbskem patří k nejzajímavějším místům v …
TIP NA VÝLET





