Petr Štěpánek: Úspěšný starosta Petrovic a dobrovolný hasič
PR
18. září 2020 (16:27)
V nadcházejících senátních volbách kandiduje v příbramském obvodu také Petr Štěpánek. S Příbramskem je spojený celý svůj život.
Vystudoval Střední zemědělskou technickou školu v Březnici, ve druhé polovině osmdesátých let pracoval jako agronom v JZD Petrovice. Je také velitelem družstva výjezdové jednotky sboru dobrovolných hasičů, ochotníkem a rovných čtrnáct let úspěšným starostou. Své zkušenosti s veřejnou správou rozšířil v posledních čtyřech letech ještě o post zastupitele Středočeského kraje.
Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu?
Dlouhodobě se zasazuji především o smysluplnou ochranu životního prostředí. Za velmi důležité v našem regionu považuji hospodaření s vodou v krajině, řešení likvidace komunálních odpadů, zamezení agresivní těžbě zlata nebo také problematiku rozebírání hald z uranových odvalů kolem Příbrami.
Právě vy jste jedním z iniciátorů petice proti rozebírání hald.
Ano. Petici do dnešního dne podepsalo skoro tisíc lidí, v nedávné anketě na vašem webu se obdobně vyjádřilo sedm set Příbramáků. Jsem rád, že lidem není zacházení s krajinou, kde žijí, lhostejné a že vnímají problematické aspekty uvažované těžby. S haldami ve většině případů doporučuje nehýbat, neotvírat je a nerozvážet na cesty i velký tým geologů a přírodovědců, který je dlouho zkoumal. Tento tým spoluřídil Václav Cílek. Známý geolog, jenž se navíc původně – jak říká – „vyučil na štajgra“ na hornické průmyslovce právě v Příbrami.
Kvůli haldám jste spoluinicioval i nedávné veřejné protestní shromáždění před Diamem.
Ano. Zúčastnilo se ho poměrně dost zdejších i přespolních. Z těch „známějších“ třeba starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada, geologové Ján Krištiak a Petr Kareš, starosta Svatého Janu Václav Hrubý, příbramský amatérský historik Josef Podlaha, poslankyně Věra Kovářová nebo bývalá poslankyně Eva Dundáčková. Z tohoto náhodného výčtu je zřejmé, že jde o téma, které bychom neměli vnímat jako téma výhradně politické. A i z toho důvodu nemůžu souhlasit s tvrzením, že načasování petice i shromáždění souviselo s nadcházejícím termínem voleb. Právě teď totiž probíhá řízení EIA, které vzhledem k vyznění posudků považuji za účelové. To, že se právě nyní administruje zjišťovací řízení vlivu na životní prostředí (to je ta zmíněná EIA), není má vina. Budu-li čekat na ukončení voleb, bude již vše rozhodnuto a nebude co řešit. Téma hald intenzivně a dlouhodobě sleduji především jako zastupitel Středočeského kraje zvolený v tomto regionu.
Co lidem v souvislosti se záměrem těžby nejvíc vadí?
Nejen obyvatelé Hájů, Brodu či Lešetic dávají silně najevo, že příští desítky let nechtějí žít v prašném prostředí, že haldy svým způsobem ke zdejší krajině patří a že jsou s nimi sžití. Nelíbí se jim ani, že záměrem není srovnat odvaly se zemí na úroveň louky, část hald by na místě zůstala. Mnozí stejně jako já vnímají jako liché argumenty o tom, že kámen je možné využít třeba na stavbu silnice D4 a dalších komunikací. Funkční lom a dostatek kvalitního sourodého kamene je například v Kozárovicích, takže kvůli stavbě silnic není třeba uvádět do provozu další lom, navíc v blízkosti obydlených míst. Přebírání hald a transport mixu kameniva by představoval daleko větší dopravní zátěž než dovoz materiálu z Kozárovic.
Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu?
Dlouhodobě se zasazuji především o smysluplnou ochranu životního prostředí. Za velmi důležité v našem regionu považuji hospodaření s vodou v krajině, řešení likvidace komunálních odpadů, zamezení agresivní těžbě zlata nebo také problematiku rozebírání hald z uranových odvalů kolem Příbrami.
Právě vy jste jedním z iniciátorů petice proti rozebírání hald.
Ano. Petici do dnešního dne podepsalo skoro tisíc lidí, v nedávné anketě na vašem webu se obdobně vyjádřilo sedm set Příbramáků. Jsem rád, že lidem není zacházení s krajinou, kde žijí, lhostejné a že vnímají problematické aspekty uvažované těžby. S haldami ve většině případů doporučuje nehýbat, neotvírat je a nerozvážet na cesty i velký tým geologů a přírodovědců, který je dlouho zkoumal. Tento tým spoluřídil Václav Cílek. Známý geolog, jenž se navíc původně – jak říká – „vyučil na štajgra“ na hornické průmyslovce právě v Příbrami.
Kvůli haldám jste spoluinicioval i nedávné veřejné protestní shromáždění před Diamem.
Ano. Zúčastnilo se ho poměrně dost zdejších i přespolních. Z těch „známějších“ třeba starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada, geologové Ján Krištiak a Petr Kareš, starosta Svatého Janu Václav Hrubý, příbramský amatérský historik Josef Podlaha, poslankyně Věra Kovářová nebo bývalá poslankyně Eva Dundáčková. Z tohoto náhodného výčtu je zřejmé, že jde o téma, které bychom neměli vnímat jako téma výhradně politické. A i z toho důvodu nemůžu souhlasit s tvrzením, že načasování petice i shromáždění souviselo s nadcházejícím termínem voleb. Právě teď totiž probíhá řízení EIA, které vzhledem k vyznění posudků považuji za účelové. To, že se právě nyní administruje zjišťovací řízení vlivu na životní prostředí (to je ta zmíněná EIA), není má vina. Budu-li čekat na ukončení voleb, bude již vše rozhodnuto a nebude co řešit. Téma hald intenzivně a dlouhodobě sleduji především jako zastupitel Středočeského kraje zvolený v tomto regionu.
Co lidem v souvislosti se záměrem těžby nejvíc vadí?
Nejen obyvatelé Hájů, Brodu či Lešetic dávají silně najevo, že příští desítky let nechtějí žít v prašném prostředí, že haldy svým způsobem ke zdejší krajině patří a že jsou s nimi sžití. Nelíbí se jim ani, že záměrem není srovnat odvaly se zemí na úroveň louky, část hald by na místě zůstala. Mnozí stejně jako já vnímají jako liché argumenty o tom, že kámen je možné využít třeba na stavbu silnice D4 a dalších komunikací. Funkční lom a dostatek kvalitního sourodého kamene je například v Kozárovicích, takže kvůli stavbě silnic není třeba uvádět do provozu další lom, navíc v blízkosti obydlených míst. Přebírání hald a transport mixu kameniva by představoval daleko větší dopravní zátěž než dovoz materiálu z Kozárovic.
Co dalšího považujete pro náš region za důležité?
Důslednou ochranu vodních zdrojů například v Brdech, ochranu zemědělského půdního fondu a také udržitelný rozvoj venkova. Příbramsko je velmi krásné a plné větších a malých vesnic. Mnohé se ale vylidňují. Život na vsi musí být atraktivní, služby kvalitní a dostupné, vybavení obcí musí odpovídat potřebám obyvatel ve 21. století. Problémem je dostupné a kvalitní školství, zdravotní péče, zásobování základními potřebami a službami, nedostatečná dopravní obslužnost, neutěšený stav silnic a zajištění péče o seniory. V „malém“ se tyto problémy daří mnoho let úspěšně řešit v Petrovicích, spolupracujeme se zemědělci, firmami, různými státními i krajskými institucemi nebo spolky a jsem rád, že naši občané konkrétní výsledky mého snažení oceňují.
Kromě pozic krajského i obecního zastupitele a starosty jste aktivní v celé řadě dalších uskupení.
Zastávám post velitele družstva výjezdové jednotky ve sboru dobrovolných hasičů. Jak všichni víme, působení hasičů v naší zemi dávno přesahuje činnosti týkající se hašení požárů. Sbory jsou leckdy jedinými nositeli kultury a společenského života v obcích. Vážím si toho, že práce jejich členů a členek je dobrovolná. I jako aktivní hasič jsem členem Komise rady Středočeského kraje pro bezpečnost a integrovaný záchranný systém. Vzhledem k mé profesní minulosti i zájmu působím také v pracovní skupině Venkov při Regionální stálé konferenci. Skupina dvanácti obcí severně od Milevska postižených kritickým nedostatkem pitné vody mě vybrala za hlavního koordinátora a společně připravujeme velký projekt vybudování přivaděče pitné vody pro tento region. Ve Sdružení obcí Sedlčanska zastávám pozici prvního místopředsedy. Tolik k funkcím, na které jste se ptali. Důležité ale nejsou nějaké funkce, ale to, že všechny tyto uskupení mají konkrétní smysl i hmatatelné výsledky pro kvalitní život obyvatel regionu.
Důslednou ochranu vodních zdrojů například v Brdech, ochranu zemědělského půdního fondu a také udržitelný rozvoj venkova. Příbramsko je velmi krásné a plné větších a malých vesnic. Mnohé se ale vylidňují. Život na vsi musí být atraktivní, služby kvalitní a dostupné, vybavení obcí musí odpovídat potřebám obyvatel ve 21. století. Problémem je dostupné a kvalitní školství, zdravotní péče, zásobování základními potřebami a službami, nedostatečná dopravní obslužnost, neutěšený stav silnic a zajištění péče o seniory. V „malém“ se tyto problémy daří mnoho let úspěšně řešit v Petrovicích, spolupracujeme se zemědělci, firmami, různými státními i krajskými institucemi nebo spolky a jsem rád, že naši občané konkrétní výsledky mého snažení oceňují.
Kromě pozic krajského i obecního zastupitele a starosty jste aktivní v celé řadě dalších uskupení.
Zastávám post velitele družstva výjezdové jednotky ve sboru dobrovolných hasičů. Jak všichni víme, působení hasičů v naší zemi dávno přesahuje činnosti týkající se hašení požárů. Sbory jsou leckdy jedinými nositeli kultury a společenského života v obcích. Vážím si toho, že práce jejich členů a členek je dobrovolná. I jako aktivní hasič jsem členem Komise rady Středočeského kraje pro bezpečnost a integrovaný záchranný systém. Vzhledem k mé profesní minulosti i zájmu působím také v pracovní skupině Venkov při Regionální stálé konferenci. Skupina dvanácti obcí severně od Milevska postižených kritickým nedostatkem pitné vody mě vybrala za hlavního koordinátora a společně připravujeme velký projekt vybudování přivaděče pitné vody pro tento region. Ve Sdružení obcí Sedlčanska zastávám pozici prvního místopředsedy. Tolik k funkcím, na které jste se ptali. Důležité ale nejsou nějaké funkce, ale to, že všechny tyto uskupení mají konkrétní smysl i hmatatelné výsledky pro kvalitní život obyvatel regionu.
Vypadá to, že nemáte žádný volný čas.
Mě moje práce a všechno, co s ní souvisí, nesmírně baví a naplňuje. To vnímá i rodina, mám tolerantní manželku, tři báječné děti a tři vnoučata. Pro ně si samozřejmě volný čas najdu, rádi cestujeme, chodíme do přírody, jezdíme na kole. Taky rád hlídám nejmladší vnučku, hraji v ochotnickém divadle a vyřezávám ze dřeva.
Mě moje práce a všechno, co s ní souvisí, nesmírně baví a naplňuje. To vnímá i rodina, mám tolerantní manželku, tři báječné děti a tři vnoučata. Pro ně si samozřejmě volný čas najdu, rádi cestujeme, chodíme do přírody, jezdíme na kole. Taky rád hlídám nejmladší vnučku, hraji v ochotnickém divadle a vyřezávám ze dřeva.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: PR
autor: PR
Další články
Počet výjezdů dál roste. Středočeský kraj bude obnovovat vozový park nákupem nových sanitek
Středočeští krajští radní odsouhlasili nákup 40 sanitek pro záchrannou službu v letech …
ZDRAVOTNICTVÍ
Ředitelka ZŠ, Příbram VII, 28. října 1 Renata Nováková: „Naší prioritou je bezpečné a zdravé prostředí pro děti“
Jak vypadá škola, která staví na uměleckém zaměření a zároveň klade důraz na výkon i …
ROZHOVOR
Bobři v Brdech pokračují v díle. Vytvořili krajinu plnou tůní a života
Brdské bobry si už každý bude navždy spojovat s tím, jak přehradili Klabavu pod …
POZNÁVÁME BRDY
Pietní akt u Slivice připomene poslední bitvu druhé světové války v Evropě
U Památníku Vítězství na Slivici se v neděli 10. května uskuteční pietní akt věnovaný …
HISTORIE
Výjimečná příležitost: Reprezentativní obchodní prostor 200 m² přímo na náměstí v Příbrami
V samotném centru Příbrami se nově nabízí k pronájmu atraktivní prostor o velikosti …
PR
Užitková vozidla na D4 přecházejí na ekologické biopalivo. Emise klesnou až o 75 procent
Údržba nové dálnice D4 míří k výrazně ekologičtějšímu provozu. Společnost Via Salis …
DOPRAVA
Tipy na víkend: Vyzkoušejte si práci architekta, přivítejte jaro nebo zajděte na koncert!
Tento víkend bude v Galerii Františka Drtikola připraven zajímavý program pro malé i …
AKTUÁLNĚ
Rožmitálská Družina zámku Růže láká na šerm i vystoupení pro královnu Johanku
Šermířské skupiny zažívají v Česku rostoucí zájem – nejen jako forma historické …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Hotel Belveder čekají změny. Novým ředitelem se stává Tomáš Bezouška
Hotel Belveder, jedna z tradičních ubytovacích kapacit v Příbrami, prochází v …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Jen pět procent lidí má šanci potkat ideálního partnera, ukazuje studie
Naše volba partnera není náhoda. O tom, kdo nás přitáhne a koho vůbec pustíme blíž, …
LIFESTYLE





