3. 5. svátek má Alexej

Orlická přehrada vzala domov tisícům lidí. Vltavští rodáci jen tiše přihlíželi, jak jim geologové šlapou po osetých polích

24. listopadu 2021   (12:11)
Orlická přehrada vzala domov tisícům lidí. Vltavští rodáci jen tiše přihlíželi, jak jim geologové šlapou po osetých polích
foto: Povodí Vltavy

Lidé nemohli nic dělat, dobře věděli, že se nemohou stavět proti vládnímu rozhodnutí, a tak čekali.


Začala se budovat v roce 1954 a byla hotova o devět let později. Orlická přehrada. Fenomén, který vstoupil do života mnoha tisíců lidí. Jednak tím, že jim vzal domov, jednak tím, že jim dal práci. Stavba byla dalším kamínkem do mozaiky Vltavské kaskády. Jezero se stalo největší přehradní nádrží v Československu. Jak se zacházelo s těmi, kteří na stavbu přehrady doplatili, s vltavskými rodáky?

Jediná zaměstnání, která se na začátku 50. let 20. století kolem řeky Vltavy vyskytovala, byli plavci, zemědělci, kameníci, mlynáři a rybáři. Muži často zaměstnání měnili, a to i několikrát do roka. Ženy pracovaly na polích, se zemědělskými produkty jezdily na vorech za obchodem do Prahy. K velkým podnikům patřila jen Schwarzenberská pila na Žďákově a několik kamenolomů. K přivýdělkům patřilo i pronajímání pokojů rekreantům. Bylo zde několik penzionů a tábořišť. Speciální postavení ve společnosti měli převozníci. Jejich živnost se dědila z generace na generaci, koncesi na úplně nový přívoz dostal tehdy málokdo.
V kraji bylo velmi málo velkých rolníků. Chalupníkům jejich skromná políčka nemohla vystačit k zajištění živobytí, a tak si přivydělávali jako příležitostní řemeslníci, dělníci, voraři, podomní obchodníci. Peníze do rodinné kasy přinesla i domácí výroba košťat, košíků, dřeváků, cepů. Pytláci byli nejen u vody, ale i v okolních lesích.
Hluboký a úzký kaňon měl vliv i na odlišné klimatické podmínky. Specifický ráz oblasti se projevoval v pěstování plodin, způsobu střídavého hospodářství i chovu dobytka. V době, kdy vznikala družstva, se již počítalo se stavbou přehrady, a tak tu žádná nevznikla. Tím, že kolem Vltavy nebyli statkáři, se tu čistky komunistického režimu neprojevovaly v plné síle. Lidé sice o svou půdu nepřišli, museli však odevzdávat vajíčka, máslo a plodiny, které vypěstovali. Pokud nedodali stanovené množství, hrozil jim kriminál. „Můj tatínek nedodal stanovené množství másla a byl za to několik týdnů ve vězení,“ uvedla rodačka z Velkého Víru. Jediné, o co nepřišli, bylo mléko. Kvůli špatné dopravě si sem pro něj nemohli jezdit.


Plavení vorů i práce v kamenolomech však byla sezonní. Kameník byl 4 až 5 měsíců bez práce. V zimě pracoval buď v lesích nebo sekal led do sklepení místních hostinců.
O přehradě se mluvilo již od začátku 20. století, stále však zůstávalo pouze u slov. Lidé tyto informace brali čím dál více na lehkou váhu. Navíc představa, že se hladina zvedne o sedmdesát metrů, byla pro místní, od světa odřízlý lid, zkrátka nepředstavitelná. V chudém kraji se stavba betonového kolosu vymykala chápání lidí.
Lidé nemohli nic dělat, dobře věděli, že se nemohou stavět proti vládnímu rozhodnutí, a tak čekali. Brali stavbu jako nutné zlo. Jejich emoce byly částečně utlumeny skutečností, že se přehrada stala štědrou živitelkou zdejších rodin. Z lidí neprotestoval téměř nikdo a jedinou organizací, která vyjádřila svůj nesouhlas, byl Státní památkový ústav v Praze. Poukazoval mimo jiné na soustavné podmáčení terénů, na kterých stojí hrady Orlík a Zvíkov. Protest však žádnou větší diskuzi a reakci nevyvolal. Snahu zastavit stavbu přehrady měl i ONV Týn nad Vltavou, kde bylo v té době centrum vorařství. I odpor vorařů však byl zbytečný. Poslední plavba pramenů se datuje k 12. 9.1960. Pozdější výskyt vorů byl již jen pro účely filmu, televize či muzejní dokumentace.
„Bylo to zlé, raději jsme dělali, že to nevíme. Rodiče museli velmi trpět, když po dlouhých 27 letech stavby domu se dozvěděli, že dojde k likvidaci. Nemluvili o tom s námi, tu bolest si nechávali v sobě,“ uvedla jedna z pamětnic.
Až když se na pozemcích místních obyvatel začali objevovat geologové, lidé uvěřili.

Nedostávali předem informace, kde budou průzkumy geologů probíhat. Často tedy jen tiše přihlíželi, jak jim šlapou na osetých a zoraných polích. Pásovými buldozery se jezdilo přes veškeré plodiny. Zemědělcům nikdo škody neuhradil, a tak se snažili svá pole co nejrychleji prodat. Tenkrát všem došlo, že je skutečně čeká dlouho avizovaná ztráta domova.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Tomáš Pečenka, Miloslava Ritchslová








Další články

Prodej budovy Střední školy pedagogiky, cestovního ruchu a gastronomie získal podporu zastupitelů. O podmínkách se rozhodne v červnu Prodej budovy Střední školy pedagogiky, cestovního ruchu a gastronomie získal podporu zastupitelů. O podmínkách se rozhodne v červnu Středočeský kraj chce od města Příbrami koupit školní budovu v ulici Gen. R. Tesaříka … AKTUÁLNĚ Zoopark Jeleni Homole hlásí spor o přístupovou cestu. Majitel podal podnět na státní zastupitelství Zoopark Jeleni Homole hlásí spor o přístupovou cestu. Majitel podal podnět na státní zastupitelství Zoopark Jeleni Homole zveřejnil prohlášení, ve kterém upozorňuje na spor s novým … ZVÍŘATA Až do nebes v Příbrami: Monika Absolonová vystoupí ve sportovní hale Až do nebes v Příbrami: Monika Absolonová vystoupí ve sportovní hale Příbram se může těšit na výjimečný hudební večer. Monika Absolonová vystoupí 17. … KULTURA Černá sobota na Příbramsku: Další auto skončilo na střeše u Milína Černá sobota na Příbramsku: Další auto skončilo na střeše u Milína Série nehod s vozy převrácenými na střechu pokračuje. Po odpolední havárii u Sedlčan … AKTUÁLNĚ Podvodníci se vydávají i za příbramskou policii! Lidem berou úspory přímo po telefonu Podvodníci se vydávají i za příbramskou policii! Lidem berou úspory přímo po telefonu Kriminalita páchaná v kyberprostoru neustává a drzost podvodníků roste. Nově se … NEPŘEHLÉDNĚTE Nehoda u Libíně: Auto skončilo na střeše, zraněnou ženu transportovali do Příbrami Nehoda u Libíně: Auto skončilo na střeše, zraněnou ženu transportovali do Příbrami Odpolední havárie u obce Libíň na Sedlčansku si vyžádala zásah záchranářů, policistů i … AKTUALIZOVÁNO Nový trávník u sochy „PŘÍBRAM JAKO NA DLANI“ vyvolal diskusi Nový trávník u sochy „PŘÍBRAM JAKO NA DLANI“ vyvolal diskusi V uplynulých dnech probíhaly v okolí sochy PŘÍBRAM JAKO NA DLANI terénní úpravy, … NÁZOR Překonali jsme hranici, o které se nám dřív ani nesnilo. Na Facebooku nás je už přes 34 000! Překonali jsme hranici, o které se nám dřív ani nesnilo. Na Facebooku nás je už přes 34 000! 34 000 lidí. 34 000 příběhů. 34 000 důvodů, proč to celé dává smysl. A my si toho … NEPŘEHLÉDNĚTE Ředitelka ZŠ Příbram II, Jiráskovy sady 273 Šárka Bodnárová: „Každé dítě má jiný talent, naším úkolem je ho rozvíjet“ Ředitelka ZŠ Příbram II, Jiráskovy sady 273 Šárka Bodnárová: „Každé dítě má jiný talent, naším úkolem je ho rozvíjet“ Základní škola Příbram II, Jiráskovy sady 273 je tradiční komunitní škola umístěná v … ROZHOVOR
Hrušně a jabloně: Když Brdy rozkvétají vzpomínkami Hrušně a jabloně: Když Brdy rozkvétají vzpomínkami Když bloudíme napříč záběhelskými, padrťskými pláněmi, míjíme Kolvín nebo se … POZNÁVÁME BRDY
Kodex redakce Soutěže Reklama Pro média Kontakty
Provozovatel portálu pribram.cz Příbram Média s.r.o.
Na Flusárně 168
261 01 Příbram III

IČ: 21829021
DIČ: CZ21829021
Společnost je zapsána v obchodním rejstříku
městského soudu v Praze - oddíl C, vložka 407087.


Redakce zpravodajství portálu pribram.cz
Společnost Příbram Média s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.

Autorská práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření jakýmkoli způsobem, mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez písemného souhlasu společnosti Příbram Média s.r.o. zakázáno.
2014 - 2026 © Příbram Média s.r.o.Všechna práva vyhrazena. webdesign | websystem | KAO.cz