22. 11. svátek má Cecílie

Orlická přehrada vzala domov tisícům lidí. Vltavští rodáci jen tiše přihlíželi, jak jim geologové šlapou po osetých polích

24. listopadu 2021   (12:11)
Orlická přehrada vzala domov tisícům lidí. Vltavští rodáci jen tiše přihlíželi, jak jim geologové šlapou po osetých polích
foto: Povodí Vltavy

Lidé nemohli nic dělat, dobře věděli, že se nemohou stavět proti vládnímu rozhodnutí, a tak čekali.


Začala se budovat v roce 1954 a byla hotova o devět let později. Orlická přehrada. Fenomén, který vstoupil do života mnoha tisíců lidí. Jednak tím, že jim vzal domov, jednak tím, že jim dal práci. Stavba byla dalším kamínkem do mozaiky Vltavské kaskády. Jezero se stalo největší přehradní nádrží v Československu. Jak se zacházelo s těmi, kteří na stavbu přehrady doplatili, s vltavskými rodáky?

Jediná zaměstnání, která se na začátku 50. let 20. století kolem řeky Vltavy vyskytovala, byli plavci, zemědělci, kameníci, mlynáři a rybáři. Muži často zaměstnání měnili, a to i několikrát do roka. Ženy pracovaly na polích, se zemědělskými produkty jezdily na vorech za obchodem do Prahy. K velkým podnikům patřila jen Schwarzenberská pila na Žďákově a několik kamenolomů. K přivýdělkům patřilo i pronajímání pokojů rekreantům. Bylo zde několik penzionů a tábořišť. Speciální postavení ve společnosti měli převozníci. Jejich živnost se dědila z generace na generaci, koncesi na úplně nový přívoz dostal tehdy málokdo.
V kraji bylo velmi málo velkých rolníků. Chalupníkům jejich skromná políčka nemohla vystačit k zajištění živobytí, a tak si přivydělávali jako příležitostní řemeslníci, dělníci, voraři, podomní obchodníci. Peníze do rodinné kasy přinesla i domácí výroba košťat, košíků, dřeváků, cepů. Pytláci byli nejen u vody, ale i v okolních lesích.
Hluboký a úzký kaňon měl vliv i na odlišné klimatické podmínky. Specifický ráz oblasti se projevoval v pěstování plodin, způsobu střídavého hospodářství i chovu dobytka. V době, kdy vznikala družstva, se již počítalo se stavbou přehrady, a tak tu žádná nevznikla. Tím, že kolem Vltavy nebyli statkáři, se tu čistky komunistického režimu neprojevovaly v plné síle. Lidé sice o svou půdu nepřišli, museli však odevzdávat vajíčka, máslo a plodiny, které vypěstovali. Pokud nedodali stanovené množství, hrozil jim kriminál. „Můj tatínek nedodal stanovené množství másla a byl za to několik týdnů ve vězení,“ uvedla rodačka z Velkého Víru. Jediné, o co nepřišli, bylo mléko. Kvůli špatné dopravě si sem pro něj nemohli jezdit.


Plavení vorů i práce v kamenolomech však byla sezonní. Kameník byl 4 až 5 měsíců bez práce. V zimě pracoval buď v lesích nebo sekal led do sklepení místních hostinců.
O přehradě se mluvilo již od začátku 20. století, stále však zůstávalo pouze u slov. Lidé tyto informace brali čím dál více na lehkou váhu. Navíc představa, že se hladina zvedne o sedmdesát metrů, byla pro místní, od světa odřízlý lid, zkrátka nepředstavitelná. V chudém kraji se stavba betonového kolosu vymykala chápání lidí.
Lidé nemohli nic dělat, dobře věděli, že se nemohou stavět proti vládnímu rozhodnutí, a tak čekali. Brali stavbu jako nutné zlo. Jejich emoce byly částečně utlumeny skutečností, že se přehrada stala štědrou živitelkou zdejších rodin. Z lidí neprotestoval téměř nikdo a jedinou organizací, která vyjádřila svůj nesouhlas, byl Státní památkový ústav v Praze. Poukazoval mimo jiné na soustavné podmáčení terénů, na kterých stojí hrady Orlík a Zvíkov. Protest však žádnou větší diskuzi a reakci nevyvolal. Snahu zastavit stavbu přehrady měl i ONV Týn nad Vltavou, kde bylo v té době centrum vorařství. I odpor vorařů však byl zbytečný. Poslední plavba pramenů se datuje k 12. 9.1960. Pozdější výskyt vorů byl již jen pro účely filmu, televize či muzejní dokumentace.
„Bylo to zlé, raději jsme dělali, že to nevíme. Rodiče museli velmi trpět, když po dlouhých 27 letech stavby domu se dozvěděli, že dojde k likvidaci. Nemluvili o tom s námi, tu bolest si nechávali v sobě,“ uvedla jedna z pamětnic.
Až když se na pozemcích místních obyvatel začali objevovat geologové, lidé uvěřili.

Nedostávali předem informace, kde budou průzkumy geologů probíhat. Často tedy jen tiše přihlíželi, jak jim šlapou na osetých a zoraných polích. Pásovými buldozery se jezdilo přes veškeré plodiny. Zemědělcům nikdo škody neuhradil, a tak se snažili svá pole co nejrychleji prodat. Tenkrát všem došlo, že je skutečně čeká dlouho avizovaná ztráta domova.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Tomáš Pečenka, Miloslava Ritchslová








Další články

Zima se hlásí o slovo. Od příštího týdne nás čekají mrazivá rána, ale i sněžení Zima se hlásí o slovo. Od příštího týdne nás čekají mrazivá rána, ale i sněžení Po relativně mírném počasí přichází výrazné ochlazení. Už začátek příštího týdne … AKTUÁLNĚ Jedna kapka krve a za pár minut máte jasno. V Příbrami i okolí nabídne Magdaléna bezplatné testování Jedna kapka krve a za pár minut máte jasno. V Příbrami i okolí nabídne Magdaléna bezplatné testování Strach z nákazy může potkat každého – stačí neopatrnost při pomoci zraněnému, … AKTUÁLNĚ Sport pro baletky? Ani omylem. Fotbal umí rozdat fatální rány a hlavičky dětí jsou tichou hrozbou Sport pro baletky? Ani omylem. Fotbal umí rozdat fatální rány a hlavičky dětí jsou tichou hrozbou Když se řekne fotbal, spousta lidí si vybaví hráče, kteří se po lehkém dotyku svíjejí … SPORT Vodní elektrárna Orlík se chystá na rozsáhlou modernizaci Vodní elektrárna Orlík se chystá na rozsáhlou modernizaci Vodní elektrárna Orlík se chystá na rozsáhlou modernizaci. Dvě ze čtyř soustrojí budou … NEPŘEHLÉDNĚTE Pozor! Nemáte doma červené brambory z Francie? Kaufland je stahuje z prodeje Pozor! Nemáte doma červené brambory z Francie? Kaufland je stahuje z prodeje Zákazníci, kteří si koupili červené konzumní brambory v balení 1,5 kilogramu, by měli … AKTUÁLNĚ Iveta Hlubučková: Můj největší relax? Když žehlím a koukám na Hercula Poirota Iveta Hlubučková: Můj největší relax? Když žehlím a koukám na Hercula Poirota Patří k výrazným tvářím současného souboru Divadla A. Dvořáka v Příbrami. Diváci ji … ROZHOVOR Domácí pevnost stále nedobyta. Baník smetl Písek devíti góly, Kafka i Hasman za pět bodů Domácí pevnost stále nedobyta. Baník smetl Písek devíti góly, Kafka i Hasman za pět bodů Hokejisté HC Baník Příbram udrželi před vlastními fanoušky stoprocentní bilanci i v … SPORT Hasiči na Příbramsku opět v roli zvířecích záchranářů. Ve Staré Huti vytáhli psa ze šikmé šachty Hasiči na Příbramsku opět v roli zvířecích záchranářů. Ve Staré Huti vytáhli psa ze šikmé šachty STARÁ HUŤ U DOBŘÍŠE – Záchrana uvězněných zvířat patří mezi méně tradiční, ale o to … AKTUÁLNĚ Začíná období Střelců. Co na srdci, to na jazyku – a sbalený kufr za dveřmi Začíná období Střelců. Co na srdci, to na jazyku – a sbalený kufr za dveřmi Nuda je pro ně horší než rýma, pevný jízdní řád považují za osobní urážku a jakmile se … LIFESTYLE
Nejdřív parfémy, potom lahve alkoholu. Zloděj řádil v příbramských obchodech Nejdřív parfémy, potom lahve alkoholu. Zloděj řádil v příbramských obchodech Sérii krádeží se podařilo objasnit příbramským policistům. Z nich je podezřelý 33lety … AKTUÁLNĚ
Kodex redakce Soutěže Reklama Pro média Kontakty
Provozovatel portálu pribram.cz Příbram Média s.r.o.
Na Flusárně 168
261 01 Příbram III

IČ: 21829021
DIČ: CZ21829021
Společnost je zapsána v obchodním rejstříku
městského soudu v Praze - oddíl C, vložka 407087.


Redakce zpravodajství portálu pribram.cz
Společnost Příbram Média s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.

Autorská práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření jakýmkoli způsobem, mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez písemného souhlasu společnosti Příbram Média s.r.o. zakázáno.
2014 - 2026 © Příbram Média s.r.o.Všechna práva vyhrazena. webdesign | websystem | KAO.cz