Orlická přehrada vzala domov tisícům lidí. Vltavští rodáci jen tiše přihlíželi, jak jim geologové šlapou po osetých polích
24. listopadu 2021 (12:11)
foto: Povodí Vltavy
Lidé nemohli nic dělat, dobře věděli, že se nemohou stavět proti vládnímu rozhodnutí, a tak čekali.
Začala se budovat v roce 1954 a byla hotova o devět let později. Orlická přehrada. Fenomén, který vstoupil do života mnoha tisíců lidí. Jednak tím, že jim vzal domov, jednak tím, že jim dal práci. Stavba byla dalším kamínkem do mozaiky Vltavské kaskády. Jezero se stalo největší přehradní nádrží v Československu. Jak se zacházelo s těmi, kteří na stavbu přehrady doplatili, s vltavskými rodáky?
Jediná zaměstnání, která se na začátku 50. let 20. století kolem řeky Vltavy vyskytovala, byli plavci, zemědělci, kameníci, mlynáři a rybáři. Muži často zaměstnání měnili, a to i několikrát do roka. Ženy pracovaly na polích, se zemědělskými produkty jezdily na vorech za obchodem do Prahy. K velkým podnikům patřila jen Schwarzenberská pila na Žďákově a několik kamenolomů. K přivýdělkům patřilo i pronajímání pokojů rekreantům. Bylo zde několik penzionů a tábořišť. Speciální postavení ve společnosti měli převozníci. Jejich živnost se dědila z generace na generaci, koncesi na úplně nový přívoz dostal tehdy málokdo.
V kraji bylo velmi málo velkých rolníků. Chalupníkům jejich skromná políčka nemohla vystačit k zajištění živobytí, a tak si přivydělávali jako příležitostní řemeslníci, dělníci, voraři, podomní obchodníci. Peníze do rodinné kasy přinesla i domácí výroba košťat, košíků, dřeváků, cepů. Pytláci byli nejen u vody, ale i v okolních lesích.
Hluboký a úzký kaňon měl vliv i na odlišné klimatické podmínky. Specifický ráz oblasti se projevoval v pěstování plodin, způsobu střídavého hospodářství i chovu dobytka. V době, kdy vznikala družstva, se již počítalo se stavbou přehrady, a tak tu žádná nevznikla. Tím, že kolem Vltavy nebyli statkáři, se tu čistky komunistického režimu neprojevovaly v plné síle. Lidé sice o svou půdu nepřišli, museli však odevzdávat vajíčka, máslo a plodiny, které vypěstovali. Pokud nedodali stanovené množství, hrozil jim kriminál. „Můj tatínek nedodal stanovené množství másla a byl za to několik týdnů ve vězení,“ uvedla rodačka z Velkého Víru. Jediné, o co nepřišli, bylo mléko. Kvůli špatné dopravě si sem pro něj nemohli jezdit.
Plavení vorů i práce v kamenolomech však byla sezonní. Kameník byl 4 až 5 měsíců bez práce. V zimě pracoval buď v lesích nebo sekal led do sklepení místních hostinců.
O přehradě se mluvilo již od začátku 20. století, stále však zůstávalo pouze u slov. Lidé tyto informace brali čím dál více na lehkou váhu. Navíc představa, že se hladina zvedne o sedmdesát metrů, byla pro místní, od světa odřízlý lid, zkrátka nepředstavitelná. V chudém kraji se stavba betonového kolosu vymykala chápání lidí.
Lidé nemohli nic dělat, dobře věděli, že se nemohou stavět proti vládnímu rozhodnutí, a tak čekali. Brali stavbu jako nutné zlo. Jejich emoce byly částečně utlumeny skutečností, že se přehrada stala štědrou živitelkou zdejších rodin. Z lidí neprotestoval téměř nikdo a jedinou organizací, která vyjádřila svůj nesouhlas, byl Státní památkový ústav v Praze. Poukazoval mimo jiné na soustavné podmáčení terénů, na kterých stojí hrady Orlík a Zvíkov. Protest však žádnou větší diskuzi a reakci nevyvolal. Snahu zastavit stavbu přehrady měl i ONV Týn nad Vltavou, kde bylo v té době centrum vorařství. I odpor vorařů však byl zbytečný. Poslední plavba pramenů se datuje k 12. 9.1960. Pozdější výskyt vorů byl již jen pro účely filmu, televize či muzejní dokumentace.
„Bylo to zlé, raději jsme dělali, že to nevíme. Rodiče museli velmi trpět, když po dlouhých 27 letech stavby domu se dozvěděli, že dojde k likvidaci. Nemluvili o tom s námi, tu bolest si nechávali v sobě,“ uvedla jedna z pamětnic.
Až když se na pozemcích místních obyvatel začali objevovat geologové, lidé uvěřili.
Nedostávali předem informace, kde budou průzkumy geologů probíhat. Často tedy jen tiše přihlíželi, jak jim šlapou na osetých a zoraných polích. Pásovými buldozery se jezdilo přes veškeré plodiny. Zemědělcům nikdo škody neuhradil, a tak se snažili svá pole co nejrychleji prodat. Tenkrát všem došlo, že je skutečně čeká dlouho avizovaná ztráta domova.
Nedostávali předem informace, kde budou průzkumy geologů probíhat. Často tedy jen tiše přihlíželi, jak jim šlapou na osetých a zoraných polích. Pásovými buldozery se jezdilo přes veškeré plodiny. Zemědělcům nikdo škody neuhradil, a tak se snažili svá pole co nejrychleji prodat. Tenkrát všem došlo, že je skutečně čeká dlouho avizovaná ztráta domova.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Tomáš Pečenka, Miloslava Ritchslová
Další články
Deštivé podzimní dny nemusí být nuda. Vyzkoušejte s dětmi tvoření z barevného listí
Venku prší, brzy se stmívá a na dlouhé procházky už počasí příliš neláká. Právě takové …
LIFESTYLE
Konec politických lží? Wales schválil revoluční zákon. Měl by platit i u nás?
Představte si svět, kde by politici museli za vědomé lži v předvolební kampani skládat …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Silný vítr řádí už druhý den i na Příbramsku. Hrozí padající větve i stromy
Příbramsko a další části Středočeského kraje zasáhl silný vítr, před kterým …
AKTUÁLNĚ
Dětství bez násilí: Ve čtvrtek se rozezní bubny za děti, které nemají hlas
Násilí na dětech nesmí zůstat za zavřenými dveřmi. Právě na to upozorní …
AKTUÁLNĚ
Jak se žije v Příbrami? Nový žebříček kvality života ji řadí do druhé poloviny Česka, sousední města jsou vysoko nad ní
Příbram obsadila v nejnovějším celostátním srovnání kvality života 135. místo z …
AKTUÁLNĚ
Kouzlo Svatohorských schodů: 450 metrů ticha a paměti
Svatá Hora je srdcem a dominantou Příbrami. Každý z nás ji zná v záři letního slunce. …
ZAJÍMAVOSTI
Příbramská nemocnice hledá nového šéfa. Uchazeči mají čas do poloviny prosince
Středočeský kraj vyhlásil výběrové řízení na nového člena představenstva Oblastní …
AKTUÁLNĚ
V lesích u Mokrovrat hořela lesní vyvážecí souprava. Zasahovaly čtyři jednotky hasičů
MOKROVRATY – K požáru těžké lesní techniky vyjížděly v odpoledních hodinách čtyři …
AKTUALIZOVÁNO
Hledáme nejkrásnější obecní vánoční stromek na Příbramsku! Pošlete nám fotku toho vašeho a rozhodněte o vítězi
PŘÍBRAMSKO – Advent klepe na dveře a v obcích i městech po celém okrese se už tento …
VÁNOCE
Krabice od bot otevírá rezervace. Letos mohou lidé dětem darovat také virtuální krabici
Vánoční sbírka Krabice od bot vstoupila do 16. ročníku. Od pondělí 16. listopadu si …
AKTUÁLNĚ




