Obyvatelé Zdaboře, stejně jako Žežic, Brodu a Tisové mají k Jihovýchodnímu obchvatu výhrady. Vyzývají zastupitele města ku pomoci

Již v květnu 1996 na první prezentaci strategického plánu upozorňovali na skutečnost, že Jihovýchodní obchvat je oproti Severnímu obchvatu podstatně delší, finančně náročnější a prakticky po celé délce zabírá zemědělskou a lesní půdu, přechází přes poddolovaná území šachet, dotýká se dvou zahrádkářských kolonií, zasahuje do prameniště Kocáby, přechází železniční trať, Příbramský potok, rašeliniště nad Drozďákem atd.. Negativní reakce se daly očekávat. V roce 2000 se objevily petice občanů.

Dnes se hovoří o přednostní realizaci druhé části obchvatu (propojení od zahrádek v Brodě, kolem Žežic, Zdaboře, přes Červenou, okolo Tisové na křižovatku u bohutínského kostela), zatímco první a třetí část je prozatím pozastavena a čeká ji přepočet ekonomické výhodnosti. Zda bude efektivní zrealizovat pouze 2. část však prokázáno prozatím také nebylo. Vyřeší vybudování pouze druhé části dopravu ve městě nebo se ukáže, že dílčí řešení vyřeší jen dílčí část, zatímco přijdeme o kus přírodní krajiny a ti blíže situovaní o klid na svých zahradách? Jak velký hluk se ponese z místa v horní Zdaboři, které je již tak vysoce položeno a silnice zde povede na 4 m vysokém a 22 m širokém náspu? Nejen místní trápí tyto a další otázky.

Obyvatelé kterým plánovaná silnice zasáhne do života se rozdělili do dvou skupin.
Jedna z nich s prioritním budováním 2. částí obchvatu nesouhlasí vůbec a ve své petici žádá:

• O změnu územního plánu a vypracování nové studie tak, aby se opravdu jednalo o obchvat Města Příbrami dle současné dopravní situace v závislosti na výstavbě, která zde od roku 1996, kdy se začal JVO projednávat, nastala.
• Žádáme o vyhodnocení intenzity dopravy a všech rizik spojených s následným provozem, hlukem, prašností a vypouštěním dalších emisí před zahájením stavby.
• O dořešení sjezdů, přechodů, chodníků a cyklostezek před započetím stavby JVO.

Zároveň petiční výbor podmiňuje realizaci 2. části JVO vybudováním části první. Upozorňuje, že realizace 2. části JVO, aniž by bylo zřejmé, kdy a jestli vůbec bude dokončena 1.a 3. část je polovičaté řešení a nedává smysl, protože uleví Bohutínu a Březovým Horám, zatímco hrozí, že „obchvat“ končící na Brodu svede dopravu do ulice Milínské a následně do středu staré části města Příbrami. Realizace pouze druhé části tedy neřeší situaci přehuštěné dopravy ve staré Příbrami ani kolem kruhového objezdu u Dolní Obory.

Druhá skupina obyvatel se pomalu s vybudováním obchvatu smiřuje, ačkoli pochybnosti, zda jihovýchodní varianta je opravdu nejlepší, panují i na této straně.

„Je mi jasné, že se dopravní situace musí řešit a každý, komu půjde taková silnice ,pod okny´ bude nespokojený. Bohužel mám pocit, že se ostatním možnostem nevěnovala dostatečná pozornost a tato varianta není dobrá natož efektivní. Pokud pak musí komunikace vést touto trasou, přál bych si alespoň, aby měla co nejmenší dopad na okolí. Jde především o snížení hlučnosti, prašnosti a lepší přístup do přírody,“ vysvětluje Ing. Holý.

Hlučnost řeší zpracovaná akustická studie, a jak nás informovalo Ředitelství silnic a dálnic, obchvatem nejsou překročeny hlukové limity. V místech obytné výstavby je do záboru stavby počítáno s rezervou pro možnou realizaci protihlukových opatření. Zdá se tedy, že prozatím tato realizace protihlukových opatření je jen možností.

„Určitě řešte hluk předem, než později za provozu. Tak to dopadlo u nás a je to mnohem složitější. Navíc reálné měření hluku nevychází obyvatelům příliš vstříc. Měří se pouze v měsících, kdy jsou stromy olistěny, pouze od úterý do čtvrtka, kdy je mnohem menší provoz a také se čeká na správné počasí. Na příklad za deště se také neměří a normy jsou k hluku velmi tolerantní. Navíc měření u nás proběhlo na podzim a výsledky neznáme ještě dnes,“ svěřuje svou zkušenost s měřením hluku a opatřeními proti němu starosta obce Dubenec, Jan Vondrášek.

„Už v roce 2006 jsem se snažil prosadit vytvoření protihlukového valu ze zeminy, která přebyla z výkopu pod Žežicemi. Z další její části, neboť se jí zde nachází 50–60 kubíků, by se daly vybudovat kopce a valy v místě u studánky, kde bude komunikace až 4 m nad zemí a odkud se hluk ponese nejdále. Tyto kopečky, které by vypadaly přirozeně by byly osázeny keři a stromy a z velké části by pomohly nejen stáhnout hluk, ale také prašnost. Jsem ochotem poskytnout k tomu pozemky, které zde vlastním, přesto o to nikdo nemá zájem. Navíc by se tím ušetřilo, protože nepotřebná zemina by se převezla na minimální vzdálenost místo drahého odvozu na vzdálené úložiště,“ nechápe odmítavý postoj Ing. Holý.
„Město nám v některých dílčích požadavcích pomohlo a postavilo se za ně při projednání EIA (např. průchod do lesa u studánky) a takovou pomoc potřebujeme i nyní. Potřebujeme, aby město probralo všechny návrhy, které mohou ,zlidštit´ problematickou stavbu a postavilo se za tyto požadavky,“ dodává.