Novela vyhlášky o myslivosti vyvolává rozporuplné emoce

Vedle úprav loveckých období přichází opět i s možností lovu březích samic spárkaté zvěře. Podle ministerstva jde o opatření pro ochranu lesů a polí. Kritici ale mluví o necitlivém zásahu do přirozeného cyklu přírody.

Hlavním cílem této novely bylo podle předkladatelů upravit doby lovu vybraných druhů spárkaté zvěře s cílem snížit jejich početní stavy a tím omezit škody na zemědělských plodinách a lesních porostech, zejména na kalamitních holinách vzniklých v důsledku sucha, kůrovcové kalamity a větrných smrští.

Do roku 2030 je povolen neomezený lov vybraných druhů spárkaté zvěře do dvou let věku s cílem chránit polní a lesní kultury. Tento krok, jehož cílem je snížit škody způsobené přemnoženou zvěří, však vzbuzuje ostrou kritiku nejen mezi ochránci přírody, ale i mezi částí myslivců a veřejností.

Spor o lov březích samic
Nová úprava vyhlášky zahrnuje kritizovanou možnost lovu březích samic. To vyvolává otázky ohledně etiky tohoto opatření. Podle ekologických iniciativ, jako je Stop sečení srnčat, je lov zvířat v březosti či samic s mláďaty v rozporu s přirozenou rovnováhou v přírodě. Zástupci iniciativy upozorňují, že podobné praktiky nelze považovat za humánní.

Rozhodnutí je na myslivci
Kritici opatření zároveň varují, že při lovu není vždy možné rozpoznat březí samice, což může vést k úmrtí nejen matky, ale i nenarozených mláďat. Podle některých odborníků tento proces způsobuje zbytečné utrpení a vyvolává další pochybnosti o tom, zda je taková regulace vhodná.

Ministerstvo zemědělství vyhlášku hájí jako rozšíření možností pro myslivce, nikoliv jako povinnost. Každý uživatel honitby má podle ministerstva možnost rozhodnout se, zda tuto výjimku využije. Ministerstvo rovněž uvádí, že podobná praxe se již dlouhodobě uplatňuje u divokých prasat, přičemž na ni nebyly zaznamenány výrazné stížnosti.

Podle mnoha názorů je však situace u spárkaté zvěře odlišná. Zatímco divoká prasata mají posední dobou mláďata i v průběhu celého roku, samice jelení, srnčí a další spárkaté zvěře rodí zpravidla jen jedno mládě ročně, což činí jejich lov v období březosti eticky citlivější.

Hájení lišek
Další otázky vzbuzuje skutečnost, že novela zároveň zavádí dobu hájení lišek od 1. března do 30. června (kromě oblastí chovu tetřeva, tetřívka, jeřábka a koroptve) – celoroční možnost lovu, kdy vyvádějí mláďata. Zatímco lišky, které jsou považovány za škodnou zvěř, získaly větší ochranu v období rozmnožování, březí samice spárkaté zvěře takové privilegium nemají. Tento rozpor vyvolává kritiku ohledně nespravedlivého nastavení pravidel.