Nepoužil pan starosta města Příbram černé tlačítko příliš pozdě?

32. zasedání Zastupitelstva města Příbram konané dne 13. listopadu 2017 bylo tak trochu přelomové. Pan starosta, jak sám připomněl, poprvé (dokonce v celé „polistopadové éře“) použil „černé“ tlačítko, kterým vystupujícímu zastupiteli odejmul slovo. Učinil tak, když jsem hovořil v rámci rozpravy o návrhu vyhlášky, zakazující provozování výherních automatů ve městě. Můj příspěvek reagoval mj. na způsob projednávání onoho bodu programu, kdy dokonce členka Rady města, která JEDNOMYSLNĚ doporučila zastupitelstvu návrh vyhlášky přijmout, prohlásila, že se s doporučením Rady neztotožňuje. Chápu, že to pana starostu mohlo rozladit, když členka Rady, nota bene místostarostka zvolená za stejný politický subjekt, občanům pootevřela dvířka k tomu, jak mají rozumět jednomyslným usnesením a doporučením politického vedení radnice. Zarazilo to i mne, ačkoli s názorem paní místostarostky nejsem zas až v takové kolizi. Nebylo už potom ani překvapením, že i další členové radniční koalice (za ANO) dávali najevo, že vyhlášku nepodpoří.
Nejsem tak naivní, že bych si dělal iluze o tom, jak se sbírají politické body, jak upřímně to někteří myslí se sliby občanům. Jak snadno se činí populární politická rozhodnutí v citlivých věcech, když je jistota, že budou přehlasována. Když je možné se spolehnout na opozici, že bude důsledná a jen nenápadně ji (pro jistotu) podpořit několika „nezávislými“ hlasy, třeba i z vlastní partaje. Představit se jako sympatický bojovník proti hazardu a utrpět porážku s hydrou klientelismu a korupce. Porážku, která je vlastně vítězstvím. Co je pro to třeba udělat? Jen přijmout v Radě města líbivé a veřejností oceňované doporučení a dát o něm hlasovat, zajistit, aby doporučení hlasováním neprošlo a ušetřit tak (nejen) městu peníze, a mediálně to využít ve svůj prospěch.
No, nekupte to. Vlk (veřejnost) se nažere a koza (město a provozovatelé hracích automatů) zůstane celá. Zvlášť, když lze i hlasy „proti“ z vlastních řad odůvodnit péčí o blaho města hodnou dobrého hospodáře a úplně racionálními argumenty.
Pan starosta je občas velmi bystrý – a pochopil, že můj diskusní příspěvek nechce obhajovat nulovou toleranci k hazardu v Příbrami (to by mu zřejmě nevadilo), ale upozornit veřejnost na to, s jak cinknutými kartami se s ní hraje. Inu – hazard. A to se mu do krámu vůbec nehodilo. Tak mne umlčel. Byl by býval ale asi udělal lépe, kdyby černé tlačítko použil mnohem dřív – ve chvíli, kdy jeho stranická kolegyně z Rady města dala, možná nevědomky, nahlédnout občanům pod pokličku hrnce, v němž se vaří těch 25 až 30 miliónů, a znevážila tak čistotu úmyslů některých pánů konšelů.
Nemám vůbec ambici radit panu starostovi, jak a kdy má využívat svého práva odejmout zastupiteli slovo. Ale musím se ozvat, pokud tak učiní v rozporu s jednacím řádem. Příslušný článek Jednacího řádu uvádí: „Nemluví-li účastník rozpravy k projednávanému bodu programu nebo překročí omezující opatření, může mu předsedající odejmout slovo. O námitce proti odejmutí slova rozhoduje zastupitelstvo hlasováním.“ K projednávanému bodu programu jsem nepochybně hovořil a pan starosta mi odejmutím slova znemožnil podrobněji vyjádřit názor, kterým podle svého nejlepšího vědomí a svědomí vyjadřuji zájem těch, kteří mne do zastupitelstva zvolili. Zastupitel má koneckonců právo vyjádřit se jak k samotnému problému, tak i k tomu, jakým způsobem se projednává. A nepřekročil jsem ani žádné omezující opatření, neboť takové nebylo stanoveno. Leda, že by třeba většina zastupitelů rozhodla, že se nesmí říkat pravda. To však nikde černé na bílém zaznamenáno není, ačkoli občas mívám pocit, jakoby právě tohle bylo pro některé kolegy zastupitele skoro nepřekročitelnou zásadou.
Přesto jsem rád, že pan starosta alespoň víc než zřetelně dal najevo, jak nakládá s názory, které se mu nelíbí. A udělal to veřejně, v přímém přenosu. Občané aspoň měli možnost vidět, jak se hazarduje s jejich hlasy a s jejich vůlí.

Mgr. Vladimír Král
člen Zastupitelstva města Příbram
(Šance pro Příbram)