Někteří žáci příbramského učiliště si dají „opáčko“

Žáci odborných učilišť ztrácejí kvůli chybějící praxi tempo v přípravě na povolání a po adekvátní náhradě distančního vzdělávání volají i samotní rodiče. „O opakování ročníku nás začali žádat sami prospěchově slabší žáci a jejich rodiče, kteří jsou z tohoto neosobního způsobu výuky nešťastní. Žáci našeho odborného učiliště mají od 11. března loňského oku ‚zameškáno‘ spoustu hodin a distanční způsob výuky jim bohužel nevyhovuje,“ říká Pavlína Caisová, ředitelka Odborného učiliště Příbram IV (v ulici Pod Šachtami), které je spolu s přidruženou Praktickou školou, ZŠ a MŠ přednostně určeno pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Kapacitu máme
„Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nepomohou ani individuální konzultace a dopodrobna rozpracované prezentace kantorů. Zkrátka jim chybí lidský přístup, zpětná vazba a dovysvětlení,“ uvádí Pavlína Caisová s tím, že právě v těchto případech žádostem o opakování ročníku v zájmu dítěte vyhověla.

Opakování ročníku zvažují ale i jinde. Střední odborné učiliště v Hluboši, kde odborným výcvikem prochází budoucí řemeslníci nebo kadeřnice, nabídne po otevření škol kromě obsahové a časové úpravy praxe také tuto možnost.

Otázka kapacit v případě ročníkového repete příbramské učiliště netíží. „Personální ani prostorové problémy řešit nebudeme, protože naše kapacita daná zřizovací listinou není naplněna,“ konstatuje Pavlína Caisová.

Rozdíly mezi žáky rostou
Zatím na OU pokračují v distanční výuce formou individuálních konzultací. Žáci dostávají úkoly prostřednictvím e-mailů s prezentacemi nových učebních látek, technologických postupů a procvičováním. Studenti oborů zámečník, zedník, kuchař, pečovatel a zahradník vyplňují pracovní listy, vypracovávají otázky nebo řeší normování. „Všechny obory pracují podle tematických plánů a domácí příprava zadaných úkolů je vždy součástí předem stanovených konzultací,“ vysvětluje Pavlína Caisová.

„Distanční výuka ale nenahradí dostatečnou připravenost učňů pro pracovní výkon v absolvovaném oboru,“ upozorňuje Pavlína Caisova na rezervy v komunikaci, chybějící vzájemné vztahy, možnost pozorování či názornosti. Na dálku se plnohodnotně nerozvíjí ani sociální a emocionální dovednosti, mizí přímý kontakt s vyučujícím a na pracovišti a škola vnímá i zvyšující se rozdíly mezi žáky.