Nejen negativa: Školáci jsou samostatnější a počítačově gramotnější

České školství se za období pandemie zapsalo na jednu z top příček v Evropě. Uzavření škol a přechod na distanční výuku u nás podle zveřejněných informací trvalo nejdéle. O negativních dopadech již také mnohé víme – od nárůstu tělesné hmotnosti a zhoršení psychického zdraví až k obavám, že výpadek například v praktickém vzdělávání ovlivní budoucí povolání a příjmy současných žáků a studentů. Bilancovat ukončený školní rok chceme ale především pozitivně a podle zástupců příbramských základních škol se výuka na dálku u jejich žáků projevila alespoň z některých hledisek velmi příznivě.

Zřejmou devizou, bez které se vzdělávání na dálku neobejde, je zlepšování dovedností v ovládání počítačové techniky a technologií a práce s časem. „Roste gramotnost v oblasti využívání informačních a komunikačních technologií. Děti jsou samostatnější a mají prostor věnovat se studiu vlastním tempem, což mnohé oceňují. Týká se to především druhého stupně,“ uvádí benefity distanční výuky ředitelka příbramské ZŠ Jiráskovy sady Šárka Jendruščáková. Obdobnou zkušenost sdílí Roman Behún, ředitel ZŠ pod Svatou Horou: „Žáci pracovali na rozvoji kompetencí důležitých pro osobní, občanský i profesní život. Ti starší, druhostupňoví, ve vyšší míře přebírali odpovědnost za vlastní učení, učili se organizovat si úkoly, čas a prostředí pro studium.“

Školní činnost se přesunula do virtuálních tříd, vzdělávací platformy nabídly jednotný kanál pro komunikaci, time management nebo ověřování znalostí. „Žáci se naučili hospodařit s časem a rozvrhnout si systém učení tak, aby jim vyhovoval. Plnili svědomitě a poctivě úkoly, byli při videokonferenčních hodinách aktivní a během hodin samostudia se věnovali úkolům a učivu, které zasílali vyučujícím do učeben v Google for Education,“ popisuje Renata Nováková, zástupkyně ředitelky ZŠ 28. října. Důležitý byl také individuální aspekt, sociální „odříznutí“ a přímá komunikace některým dětem tolik nechyběla. „Distanční vzdělávání mělo na některé žáky a jejich výsledky pozitivní vliv. Jedná se děti, které potřebují pro práci svoje individuální tempo, větší klid a vyhovuje jim prostředí domova,“ vysvětluje ředitelka ZŠ Bratří Čapků Alena Mašiková.

Nová situace vyžadovala především v začátcích pandemie a u prvního stupně mnohem vyšší zapojení rodičů. „Mladším dětem při distanční výuce chyběla interakce se spolužáky a nedokázaly se za monitorem tak soustředit jako ve škole. V těchto případech byla nedocenitelná spolupráce rodičů, kteří byli ale už také vyčerpaní,“ konstatuje Šárka Jendruščáková. Rodičovské zapojení oceňuje i Roman Behún: „Většině prvostupňových žáků pomáhali rodiče, za což jim náleží velké poděkování. Obecně byli více vtaženi do centra dění a výuky ve škole, protože právě oni museli zprostředkovat online spojení mezi dítětem a školou.“

Přestože se mnoho školáků zdokonalilo v digitálních dovednostech a komunikaci prostřednictvím online nástrojů, absence přímého kontaktu zapůsobila na osobní vztahy. „Kvůli dlouhé době bez kamarádů a kontaktu s vrstevníky si žáci bohužel odvykli komunikovat napřímo a řešit své problémy z očí do očí,“ vnímá negativní dopad Roman Behún. Chybějící interakci lze připisovat také vliv na motivaci a přirozenou soutěživost. „Radost z poznávání nových věcí může být větší, když je sdílená, a to přes obrazovku není ono,“ uzavírá Šárka Jendruščáková.