Na zprávy v televizi nekoukám, raději si pustím seriál Simpsonovi, říká bývalý šéf ÚOOZ

V roce 2016 jsem se rozhodl, že ukončím pracovní poměr u ÚOOZ. V té době došlo ke sloučení dvou útvarů a vznikla Národní centrála proti organizovanému zločinu. Tehdy jsem vyjádřil nesouhlas, protože se znalostmi, co jsem měl s řízením útvaru, jsem věděl, že je to úplný nesmysl a že to nemůže fungovat. Se svými kolegy jsme následně u útvaru skončili.

Poté jsem nastoupil jako náměstek generálního ředitele Celní správy ČR, kde jsem pracoval tři roky. V rámci výkonu služby jsme se podíleli na případech, ve kterých asistovala policie. Vloni v létě se ale stalo, že pachatelé již pět hodin před zásahem byli informováni. Byl to jasný únik informací. Také jsem viděl pod pokličku vedení státu v těch nejvyšších patrech. Od té doby jsem přesvědčen, že ekonomická trestná činnost a korupce není alfa omegou vlády. Tehdy nastal zlomový okamžik, kdy jsem odešel ze státních služeb. Od konce loňského roku jsem již na volné noze.

Jaký byl přechod po tolika letech do civilu?
Tak byl to především zvláštní pocit. Sedmnáct let jsem žil v Praze na ubytovně. Jako klasický workoholik jsem měl nastavený každý den podle pravidel. Byl jsem zvyklý pracovat vlastně nepřetržitě. Velel jsem spoustě lidí a ti se mnou konzultovali postupy prakticky 24 hodin denně. Za celou dobu výkonu jsem potlačil úplně soukromý život, což se teď změnilo. Nejprve jsem měl smíšené pocity, že vlastně již nikam nepatřím. Ten, kdo neprošel bezpečnostními složkami, tak si mnohdy neuvědomuje, co má v civilu za privilegia. Jako šéf ÚOOZ jsem nemohl otevřeně mluvit s lidmi, natož s novináři, protože hrozil únik informací. Když to shrnu, tak spoustu věcí mi chybí, ale teď již žiji svobodně.

Vzpomenete na nějaký případ, který jste jako šéf ÚOOZ řešil na Příbramsku?
O případech z Příbrami úplně veřejně mluvit nechci (smích). Tak v devadesátých letech bylo zde hodně rušno, řešila se hlavně násilná trestná činnost. V poslední době jsme na Příbramsku vyšetřovali případ Oleo Chemical.