Na Štěpána rodina i tradice. Druhý svátek vánoční připomíná prvního mučedníka i koledy

Štěpán patřil mezi první pomocníky apoštolů v jeruzalémské obci. Podle Bible neohroženě hlásal Ježíše jako Mesiáše, za což byl kolem roku 36 ukamenován před Damašskou bránou v Jeruzalémě. Zemřel se slovy: „Pane, odpusť jim tento hřích.“ Stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. V ikonografii se objevuje s kameny a palmovou ratolestí, symbolem vítězství mučedníků.

Na Štěpána se od středověku chodilo koledovat. Děti, čeledíni i chudší rodiny vyráželi po bohatších staveních s přáním a zpěvem. Známá říkanka „Koleda, koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně…“ se zpívala v různých obměnách, často s humornými verši. Koleda byla nejen radostnou událostí, ale i vítaným zpestřením jídelníčku.

Na světcovu počest se pekla pernatá drůbež – husa nebo kachna, kterou si lidé vykrmovali na sváteční příležitost. V některých regionech se mluvilo o „štěpánské huse“ jako o tradičním pokrmu.

Svátek měl i praktický rozměr: „Na Štěpána není pána,“ říkávalo se. Čeledíni a děvečky mohli ukončit službu u hospodáře a odejít jinam, často s výslužkou – vánočkou, drobnými penězi nebo kusem oblečení.