Mžikem se mi život obrátil o sto osmdesát stupňů. Říká odsouzený, který skončil ve vězení za krádež

9. srpna 2021 (20:34)

foto: pribram.cz/Jakub Pečenka

I ten nejlepší kamarád může být ta největší lidská hyena. Když se něco nevyvíjí v jeho prospěch, tak jde proti všemu a všem, říká v rozhovoru muž, který byl v nesprávnou chvíli na nesprávném místě.

Jak jednoduché je ocitnout se z ničeho nic ve vazbě, nám vylíčil muž z Příbrami (jehož totožnost je nám známá, z pochopitelných důvodů si ale nepřeje být jmenován), kterému štěstí v životě moc nepřálo. Přimotal se nevinně k incidentu a zaplatil tím několik dnů života bez svobody. Může se to stát každému z nás. Nic neprovedeme, budeme se chovat podle zákona. Vše platit, zdravit. Tím nejčastějším příkladem je, že si sedneme za volant auta. V mlze a ve tmě srazíme, zraníme nebo dokonce usmrtíme neosvíceného chodce. Mžikem se náš život obrátí o sto osmdesát stupňů.

Jaký byl důvod, že se Ti život obrátil naruby?
„V ten osudný okamžik jsem byl opilý a nechtělo se mi jít domů pěšky. Potkal jsem kamaráda, který řekl, že mě sveze domů a sedl jsem k němu do auta. Po několika okamžicích se za naším autem objevily majáky. Moje první myšlenka byla, že je to asi silniční kontrola, jenže řidič nezastavoval, ale zrychloval. Naše jízda se změnila ve zběsilou honičku, která skončila nehodou. Proč? V prostoru auta byla skrytá kradená motorka, o které jsem neměl ani tušení. Byl jsem do toho namočený jako spoluviník krádeže. Najednou vás nikdo neposlouchá, nejde nic vysvětlit. Pravdu, jak to bylo, jsem znal jen já a ten druhý. Je to taková bezmoc…“

Co vše jsi pak musel absolvovat?
„Pět výslechů během jednoho měsíce. Policie jezdila někdy pro mě a já zase jezdil k nim na oddělení. Měl jsem dvakrát soud. Při soudu jsem se jednou odvolal. První navrhovaný trest byly veřejně prospěšné práce v rozsahu 500 hodin. To jsem odmítl z důvodu mé práce, nebyl čas. Nakonec z toho byl trest odnětí svobody na měsíc a půl.“

Kde jsi strávil svoje méně příjemné životní okamžiky?
„Na velmi nehezkém místě ve vazební věznici Praha Ruzyně. V cele, která má čtyři na pět metrů s toaletou a umyvadlem. Kde jsou čtyři postele nad sebou. Máte neustálou společnost tří spoluvězňů. Žádné soukromí a tak. Ale vycházeli jsme spolu dobře. Nejkrutější je však čas, který vůbec neutíká. Každá hodina vám pak přijde jako den.“

Při rozhovorech jsem viděla desítky plačících odsouzených, říká vězeňská kaplanka Třikrát týdně dochází do objektu příbramské věznice kaplanka Mgr. Vendula Glancová. …

Jak tam probíhá všední den?
„V sedm ráno je budíček. Snídaně je docela rozmanitá, káva, čaj, nějaké to sladké a slané pečivo, různé druhy uzenin, a tak dále. To samé je k obědu, který je ve dvanáct a večeře začíná v osmnáct hodin. Jídlo je rozváženo do cel. Rozvážejí jej dva vězni spolu s dvoučlennou vězeňskou ostrahou. Večerka je ve dvacet dva hodin.“

Jde si ve vazbě přivydělat?
„Ano jde. Byl jsem tam krátkou dobu, tak jsem toho nevyužil. Někteří vězni opravovali omítky a čistili kanalizaci v areálu.“

Kolikrát a jak probíhají návštěvní hodiny známých?
„Návštěva je možná jednou po čtrnácti dnech, na hodinu nebo dvě. Musí jí schválit dozorce a ředitel věznice.“

Chovají se dozorci slušně?
„Jsou v pohodě. Nesmíte je ale naštvat.“

Předpokládám, že to asi neprobíhá jako v amerických filmech?
„Ne. V Americe možná u nás však rozhodně ne.“

Jak se člověk změní po takové zkušenosti?
„Hodně. Určitě jsem přestal věřit ‚kamarádům´ a dávám si větší pozor, s kterými lidmi se bavím.“

Točil filmy pro dospělé, skončil ve vězení za plánovanou vraždu Ve střežené části příbramské věznice si odpykává šestiletý trest odnětí svobody za …

Po propuštění se musíš někam dostavovat?
„K probační službě. Je to služba na usnadnění vstupu do další fáze života a nabízí pomoc při hledání zaměstnání. Já jsem práci měl, ten, kdo jí neměl, dostal pracovníka ze služby, který se o vše stará, pomáhá a dohlíží. Občas mě kontrolovala policie.“

Jak se v tomhle státě hledá práce s takovým cejchem?
„Horko, těžko. Ale ten problém s uplatněním je dnes myslím pro všechny.“

Kolik kamarádů ti zůstalo, podržela tě rodina nebo se všichni odvrátili zády?
„Rodina mě podržela hodně. Když jsem se vrátil zpět, spousta mě viděla ráda, ale spousta se odvrátila zády.“

Co bys udělal jinak, před tím osudným okamžikem?
„Kdybych věděl, co se v tom autě skrývá, nesedl bych do něj a šel pěšky. Plyne z toho poučení:
Dávejte si pozor na všechny, kteří se tváří jako vaši kamarádi. Nikdy nevíte, co v nich je. I ten nejlepší kamarád může být ta největší lidská hyena. Když se něco nevyvíjí v jeho prospěch, tak jde proti všemu a všem.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: Tomáš Pečenka