Mýval severní, všežravý vetřelec, který pronikl už všude

Při výlovech rybníků, a to i v Brdech u břehů Hořejšího Padrťského rybníka, si možná někdo povšiml zvláštních stop v bahně. Kolem vodních ploch je totiž už zcela běžné pozorovat stopy mývala severního. Tenhle na první pohled roztomilý tvor je bohužel nepůvodním pro evropskou přírodu a tak má jeho výskyt na naši přírodu nepříznivý vliv.

Protože mýval žije skrytým způsobem a je převážně nočním zvířetem, málokdo tuší, že se stal už běžně se vyskytujícím druhem naší fauny. Třebaže "medvídek" mýval působí roztomilým dojmem, napáchá poměrně velké škody.

Mýval je všežravec
Na jeho jídelníčku jsou nejen různé druhy rostlin a hlavně jejich semena a plody, ale i živočichové. Tahle šelma z čeledi medvídkovitých má ráda od hmyzu, přes škeble, raky, obojživelníky, plazy a ryby i vajíčka a mláďata ptáků. Mýval je nevybíravý v potravě a sežere prakticky vše, co najde v mělké vodě, na zemi, ale i ve větvích. Jeho výhodou a nebezpečím pro naši přírodu je totiž i jeho schopnost šplhat po stromech a pak díky svým šikovným tlapkám dokáže vybírat kořist z dutin a škvír.

Mapování invazních druhů
Protože je mýval nepůvodním druhem, ohrožuje populace své kořisti nadměrným lovem. Jeho stavy se snaží redukovat lovci na celém území Česka. Není to ale vzhledem k jeho opatrnosti a především nočnímu způsobu života jednoduché. V současné době běží projekt s názvem Mapování a monitoring invazních druhů. "Jeho cílem je ustavení dlouhodobě funkčního systému sběru aktuálních a detailních dat o výskytu vybraných nepůvodních a invazních druhů. Výstupem projektu budou detailní informace o aktuálním rozšíření vybraných nepůvodních a invazních druhů rostlin a živočichů," informuje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) na svém portálu. Monitoring zajišťují zaměstnanci AOPK. Lidé mohou s mapováním invazních druhů přírovědcům pomoci. V případě pozorování třeba zmíněného mývala nebo jeho stop jak na území CHKO Brdy, tak i na celém území středních Čech, mohou nálezy hlásit na mail: marie.bruckova@nature.cz.

"Mýval severní se pochopitelně na území CHKO Brdy běžně vyskytuje a mezi AOPK a Vojenskými lesy a statky ČR existuje dohoda o regulaci tohoto druhu, včetně norka amerického. Je pravda, že mývala se podařilo zachytit do našich fotopastí na několika lokalitách, a to i mimo blízkost rybníků nebo vodních toků," uvedl Bohumil Fišer z AOPK ČR.

Expanze druhu začala na přelomu tisíciletí
A jak se tenhle původem severoamerický druh dostal do naší přírody? Do evropské přírody unikl už za 2. světové války ze zničených kožešinových farem. V přírodě střední Evropy se mu zjevně daří a na přelomu tisíciletí došlo k expanzi druhu prakticky po celém území České republiky. Mýval sice preferuje blízkost vodních toků nebo vodních ploch a mokřadů, ale je běžný i v blízkosti vesnic a měst, na polích, v sadech i zahradách. Není ani vzácností, kdy obsadí vysloveně lesní prostředí. Takovým příkladem je zrovna oblast CHKO Brdy, kde byl už zaznamenán nejen kolem vody, ale i hluboko v lese. Prozradily ho i fotopasti.

Kvůli rychlosti šíření a riziku pro původní druhy, je mýval považován za invazní druh. V roce 2016 byl zařazen na tzv. unijní seznam invazních druhů, tedy seznam invazních nepůvodních druhů. To znamená mimo jiného, že pro mývala severního platí zákaz dovozu a převozu v rámci EU, uvádění na trh, zákaz držení, chovu, rozmnožování a vypouštění do volné přírody.