Moje místo? Ne tak docela. Když veřejný prostor supluje dvorek
18. srpna 2025 (07:07)
foto: Ilustrační foto. / Ludmila Zelenková
Rozmohl se nám takový nešvar. Anebo spíš praktika, která tiše přetrvává — a časem se stává zvykem. V příměstských čtvrtích i na venkově se stále častěji stává, že lidé parkují před domem na obecním pozemku, přestože by mohli využít vlastní dvůr nebo vjezd. Není dlažba, není pohodlí. Tak se auto zanechá u silnice — a z veřejného místa se pomalu stává privátní. Cedulka „NEPARKUJTE“, květináč, kužel... Jako když lavička dostane opěrku i polštář.
Ale je to fér?
Zatímco ve městě přibývá regulací, rezidentních stání a poplatků, na okraji se žije volněji. Auto před domem? Samozřejmost. Jenže právě tohle rozdílné užívání veřejného prostoru dělá rozdíly — nejen v dostupnosti parkování, ale v samotném vnímání „společného“.
Zatímco ve městě přibývá regulací, rezidentních stání a poplatků, na okraji se žije volněji. Auto před domem? Samozřejmost. Jenže právě tohle rozdílné užívání veřejného prostoru dělá rozdíly — nejen v dostupnosti parkování, ale v samotném vnímání „společného“.
Kde začíná soukromí a končí obec?
Podle zákona je veřejným prostranstvím každé obecní místo volně přístupné — bez plotu, bez branky. I ten trávník mezi silnicí a plotem, kam si někdo postaví květináč, je stále obecní. A jakmile si ho začne uzurpovat, přestává fungovat rovnost. Neviditelná čára vznikne mezi tím, co je moje, a co by mělo být naše.
Mám pozemek, ale parkuji na obci. Proč?
Pohodlnější. Rychlejší. A taky bez nutnosti cokoliv upravovat. Vjezd na vlastní pozemek je malý, nevyhovující, nezpevněný… nebo zkrátka nevyužívaný, protože to nikdo neřeší. Auto tedy stojí venku, obecní prostor se tváří jako soukromý, a o pár měsíců později už tu kvete šeřík, roste túje a zakládá se „předzahrádka“.
Rezidentní poplatek: férovost, ne trest
Jedním z řešení může být zavedení drobného rezidentního poplatku. Ne jako trest, ale jako symbolický nástroj férovosti:
• Eviduje pravidelné užívání obecní plochy
• Může motivovat k úpravě vlastního vjezdu
• Umožní obci pečovat o prostor, který slouží více lidem
• A především — připomene, že veřejné není bezejmenné
Co říkají obce?
Některé se spoléhají na sousedskou domluvu, jiné už přijaly vyhlášky. V tichých lokalitách působí tichý zábor jako zvonek, na který nikdo nezazvonil, ale přesto se ozval. A právě tam, kde se nejvíc věří na přirozenost, bývá největší potřeba férové rovnosti.
Lavička není gauč
Veřejný prostor je jako lavička v parku. Můžeš si na ni sednout, odpočinout si, ale nemůžeš si ji označit cedulkou „jen pro mě“. A pokud se z veřejného místa stane prostor soukromý — byť tichým zvyklostním způsobem — přestáváme sdílet, začínáme oddělovat.
V příštích článcích se podíváme, jak se tento problém projevuje v konkrétních částech Příbrami — a dáme prostor i těm, kteří s ním žijí každý den.
Podle zákona je veřejným prostranstvím každé obecní místo volně přístupné — bez plotu, bez branky. I ten trávník mezi silnicí a plotem, kam si někdo postaví květináč, je stále obecní. A jakmile si ho začne uzurpovat, přestává fungovat rovnost. Neviditelná čára vznikne mezi tím, co je moje, a co by mělo být naše.
Mám pozemek, ale parkuji na obci. Proč?
Pohodlnější. Rychlejší. A taky bez nutnosti cokoliv upravovat. Vjezd na vlastní pozemek je malý, nevyhovující, nezpevněný… nebo zkrátka nevyužívaný, protože to nikdo neřeší. Auto tedy stojí venku, obecní prostor se tváří jako soukromý, a o pár měsíců později už tu kvete šeřík, roste túje a zakládá se „předzahrádka“.
Rezidentní poplatek: férovost, ne trest
Jedním z řešení může být zavedení drobného rezidentního poplatku. Ne jako trest, ale jako symbolický nástroj férovosti:
• Eviduje pravidelné užívání obecní plochy
• Může motivovat k úpravě vlastního vjezdu
• Umožní obci pečovat o prostor, který slouží více lidem
• A především — připomene, že veřejné není bezejmenné
Co říkají obce?
Některé se spoléhají na sousedskou domluvu, jiné už přijaly vyhlášky. V tichých lokalitách působí tichý zábor jako zvonek, na který nikdo nezazvonil, ale přesto se ozval. A právě tam, kde se nejvíc věří na přirozenost, bývá největší potřeba férové rovnosti.
Lavička není gauč
Veřejný prostor je jako lavička v parku. Můžeš si na ni sednout, odpočinout si, ale nemůžeš si ji označit cedulkou „jen pro mě“. A pokud se z veřejného místa stane prostor soukromý — byť tichým zvyklostním způsobem — přestáváme sdílet, začínáme oddělovat.
V příštích článcích se podíváme, jak se tento problém projevuje v konkrétních částech Příbrami — a dáme prostor i těm, kteří s ním žijí každý den.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
autor: Ludmila Zelenková
Další články
Vánoční kluziště poprvé v Příbrami
Od 21. listopadu až do 21. ledna si mohou Příbramští užít opravdovou ledovou plochu …
Monínec zahájil lyžařskou sezonu rekordně brzy
Na první lyžování sezony v sobotu 15. listopadu večer na sjezdovku na Monínci u …
Armáda díky podepsaným memorandům rozšíří spolupráci s dalšími městy
Ve středu 12. listopadu byla podepsána další tři memoranda o spolupráci mezi …
FOTO
Gastro agent: Maya’s
Fast-food je hlavně o rychlosti. Ale v době, kdy se jídlo mění v logistiku, hledáme …
FOTOGALERIE
Nutrie v Sedlčanech: roztomilé vetřelkyně, které ničí přírodu. Proč je nekrmit?
Na první pohled působí jako přítulní vodní hlodavci, kterým by člověk nejradši hodil …
Podzimní útlum se projevil i na Příbramsku. Nezaměstnanost mírně stoupla
Na Příbramsku i v celém Středočeském kraji přibylo lidí bez práce a ubylo volných …
Příbram se opět připojí k Evropskému testovacímu týdnu
Zdarma se na HIV, žloutenky typu B a C a syfilis může otestovat kdokoliv starší …
Studenti pomáhají Amálce: Přes bariéry s policií podporují bionickou ruku
Studenti z Příbramska se opět zapojili do sportovně charitativní akce „Přes bariéry s …
Příbram se chystá na Vánoce. Stromy už stojí, kluziště se chladí — a něco zůstává pod pokličkou
Vánoční výzdoba v Příbrami letos nesází jen na osvědčené motivy. Přibude kluziště, …
Předadventní pečení na Dole Řimbaba: poslední letošní oheň v barokní peci
V sobotu 22. listopadu se na odvalu Dolu Řimbaba v Bohutíně naposledy v tomto roce …




