Máte v ložnici zrcadlo? Na noc ho zakryjte..

Lenka a Pavel Charvátovi se zabývají vším, co nejde logicky vysvětlit. Vyšetřování paranormálních jevů je vždy fascinovalo. Dokonce i oni sami museli občas řešit problémy s nežádoucími entitami přímo u nich doma. „Ono se také není čemu divit, vy si také občas přinesete nechtěně kousek práce domů. Výjimkou není ani náš koníček,“ říká Lenka.

Kontaktují je lidé, kteří se ve vlastním domě necítí dobře, špatně spí, hádají se. Někdy mohou náladu a spánek ovlivnit geopatogenní zóny, které jsou vědecky měřitelné. Pak stačí vyřešit dispozici v bytě, nebo zónu odklonit. Někdy však toto nepomůže. A právě o těchto případech jsme si s manželi Charvátovými povídali.

Jak poznáte, že se na místě něco neobvyklého děje?
Pavel: Je to, jako kdyby nás někdo praštil palicí. Jako když jste v klimatizovaném prostoru a vyjdete ven. Cítíme náhlý tlak v hrudníku. Tak poznáme, že v místnosti něco je.

Vyjíždíte i k planým „poplachům“?
Lenka: Nechceme, aby to vypadalo, že každý případ musí nutně být paranormálního charakteru. Většina jevů má své reálné základy a je vysvětlitelná. To se ale nedá říci o naší představivosti, ta zřejmě hranice nezná. Občas lidé přisuzují paranormální příčiny třeba staré vrzající podlaze, nebo schodišti. V zimě dokáží pořádně potrápit představivost i trubky od topení v dřevostavbách. Na druhou stranu ale jsou věci, které logicky vysvětlit nelze.

Jak tedy běžný člověk pozná, že se skutečně „něco děje“?
Pavel: Například náhlá změna teploty v místnosti je typická pro různé entity. Z ničeho nic na sobě také můžete ucítit tlak. To jsou ty fyziologické příznaky těla. Pak jsou případy, kdy se třeba sama od sebe pohne sklenička, i to se stává.

Je dobré si při koupi domu zjistit jeho minulost?
Pavel: Setkali jsme se s případy, kdy se lidé museli ze své nemovitosti odstěhovat, protože to tam nedávali. Sami nedokáží popsat, co jim tam vadilo. Bylo tam něco, co proti nim bojovalo. Tím, že se z místa odstěhují, to tam ale zůstane pro další.

Co když kupuji starý dům? Je riziko, že tam bude strašit?
Pavel: Je dobré si zjistit minulost kupované nemovitosti, protože se tam opravdu mohou dít zvláštní věci. Různé materiály mají například schopnost do sebe pojmout emoci z okolí a zaznamenat určitou scénu. Třeba naše prosklené dveře na chodbu. Všechny naše návštěvy se vždy ke dveřím otáčely a divily se, kdo tam po chodbě chodí. Postava vždy prošla jedním směrem, a to na půdu. Byla to scéna, která se pořád opakovala. Zjistili jsme, že naše praprababička se na půdě kdysi oběsila. Trasa na půdu byla tedy velmi emotivní, když si šla něco takového udělat, a ty emoce se tam zaznamenaly.

Co s tím, když už mi doma „straší“?
Lenka: Pokud vás trápí právě ona zaznamenaná emotivní scéna, která se neustále opakuje, obvykle stačí změnit dispozici místa, aby k tomu nedocházelo. Nebo zjistit, v čem je emoce zaznamenaná, a to odstranit. Nebo si na to zvyknout.

Já, abych byla v klidu, se teď zabývám realizací zahrad. Stává se mi, že se ze zahrady podívám na dům a řeknu si: „Tam by mi nebylo příjemně.“ Ti, co tam bydlí, o tom ale neví, nevnímají to. V bytě se třeba hádají, není tam dobrá atmosféra, mají divné stavy, rozvádějí se. Přitom to vůbec nemusí být lidmi, ale tím místem. Oni do sebe jen přejímají negativitu a zápornou sílu, která tam je, a podle toho se chovají.

Náladu a spánek mohou ovlivnit i geopatogenní zóny, které jsou vědecky měřitelné. Pak stačí vyřešit dispozici v bytě, nebo zónu odklonit.

Co když pes štěká do rohu místnosti, kde nic není?
Pavel: Zvířata dokáží přítomnost entit dobře vycítit, když ale pes štěká do rohu, tak to ještě nemusí znamenat nadpřirozeno. Něco jiného je, když jsou psi dva a oba sledují jeden bod z různých úhlů, nebo za ním jdou. Náš pes jako štěně hodně štěkal a pak vždy utekl. Teď je ale vůči entitám takřka imunní. Vždy jen zvedne hlavu, pak sklopí oči a leží dál.

Už jste si s sebou domů "něco" ze svých výprav přinesli?
Pavel: Ano, každou chvíli si s sebou něco přineseme. Ale my máme tu výhodu, že to poznáme a víme, co s tím. Jsme taková sehraná dvojka. Já to poznám na ni a ona zas na mě. A dokážeme se toho navzájem zbavit. Jinak se to pozná těžko. Je to jako klíště. Také zpočátku nepoznáte, že ho máte.

Proč je lepší nemít v ložnici zrcadlo?
Pavel: Zrcadlo do sebe dokáže pojmout různé emoce a znásobit je, nebo špatnou emoci uchovat a vyzařovat ji zpět. Když máte špatnou náladu a koukáte do něj, můžete otevřít bránu k něčemu, co pak může projít k vám. Pokud už máte v ložnici zrcadlo, je dobré ho na noc zakrýt.

„Před takovými 10 až 15 lety si všichni mysleli, že jsme blázni, ale pomalu tomu lidé začínají věřit. Navíc je toho rok od roku víc a víc. Případy jsou silnější a horší. Není to jen o tom, že vám doma cinkají skleničky, ale zaměřuje se to na lidi a snaží se ublížit. Podle mě je to dané tou uspěchanou dobou. Všichni jsme ve stresu v práci i doma a entity mají z čeho čerpat energii. Čím je na tom člověk hůř, tím víc ho stáhnou ke dnu. Jak je člověku špatně, je to pro ně ideální výživa,“ dodala Lenka.

Na závěr nám Charvátovi prozradili zaručený recept, jak se těmto entitám vyhnout: Být optimista. Buďme tedy optimisté. Vyhnou se nám nejen nemoce, ale i duchové.

Zajímají vás nadpřirozené jevy? Více v článku: Co se děje po životě? Kam směřuje duše zemřelého?