Kriminalita se loni opět snížila, i kvůli koronavirové pandemii

Počet zahájených trestních řízení proti fyzickým osobám loni podle výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) meziročně klesl zhruba o 13.000 na 169.006. O rok dříve meziročně klesl zhruba o 30.000 na asi 182.000. Vůči 64.364 lidem bylo loni zahájeno trestní stíhání. Žalobci postavili před soud 59.248 lidí, a to buď obžalobou, návrhem na potrestání nebo návrhem dohody o vině a trestu. Před soud poslali také 286 firem. Vyplývá to ze závěrečné zprávy NSZ za rok 2021, kterou zastupitelství dnes zveřejnilo na webu. Podle zastupitelství stojí za snížením kriminality částečně i koronavirová pandemie.

Pokles kriminality je ale podle NSZ z hlediska vytížení orgánů činných v trestním řízení vyvážený narůstající závažností a sofistikovaností trestné činnosti. Jde rostoucí promyšlenost a propracovanost způsobu páchání trestné činnosti, také o páchání trestné činnosti se zahraničním prvkem či o přesun trestné činnosti do kyberprostoru nebo o zastírání totožnosti pachatele za využití takzvaných prázdných schránek.

Samotná pandemie covidu-19 podle NSZ neměla na strukturu kriminality zásadnější dopad, zůstala shodná jako v předcházejících letech. "Zdaleka nejčetnějším zůstává jako v předchozích letech trestný čin krádeže. Spolu s trestnými činy maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, ohrožení pod vlivem návykové látky a zanedbání povinné výživy představují 60 procent veškeré vykazované kriminality," stojí ve zprávě NSZ.

Zproštěno obžaloby bylo podle žalobců v průměru čtyři procenta souzených, v roce 2020 šlo o 4,4 procenta. Oproti roku 2020 se pak zdvojnásobil počet podaných návrhů na schválení dohody o vině a trestu v přípravném řízení, podalo je 531 (+262) fyzických a 29 (+18) právnických osob. Pokračoval také trend růstu podílu uložených peněžitých trestů na počet všech odsouzených osob. Loni šlo o 24,4 procenta, v roce 2020 to bylo 21,66 procenta, v roce 2019 celkem 19,07 procenta a v roce 2015 jen 5,82 procenta.