Když klima zlobilo už dřív: počasí a nemoci na Příbramsku v 16. století

HISTORIE

16. srpna 2026 (09:40)

Když klima zlobilo už dřív: počasí a nemoci na Příbramsku v 16. století

foto: Příbram / Nikola Matějková/ se souhlasem

Příbramsko má v archivech desítky autentických záznamů o počasí, neúrodách a epidemiích. Věra Smolová, vedoucí archivu, dlouhodobě vypisuje zmínky z kronik a pamětí — a ukazuje se, že klimatické výkyvy nejsou žádná novinka. Naši předci se s nimi potýkali stejně jako my: povodně, sucha, extrémní zimy, teplé Vánoce, drahota i nemoci.

Obyvatelé tehdejší Příbrami byli zcela závislí na obilí a hrachu, protože brambory se v českých zemích rozšířily až o dvě století později. Každé sucho, povodeň či dlouhá zima znamenaly nedostatek jídla, drahotu a následné epidemie. A právě tyto souvislosti se v kronikách objevují nejčastěji.

Sucho, povodně a teplé zimy
V 16. století se střídaly prudké výkyvy:

1515 – velká povodeň.
1517 – sucho od jara až do podzimu.
1556 – mimořádně krutá zima až do dubna, pak velké vody.
1559 – teplá zima, sníh napadl a hned roztál.
1560 – povodně, jaké lidé „30 let nepamatovali“.
1578 – v dubnu napadlo tolik sněhu, že hynulo ptactvo i dobytek.
1581 – po Všech svatých napadl největší sníh, jaký kdo pamatoval.
1590 – extrémní sucha, potoky přeschly, lidé umírali hladem.

Když nebyla úroda, přišly nemoci
Klimatické výkyvy šly ruku v ruce s epidemií:

1522 – morová epidemie mezi srpnem a zářím.
1567–1568 – velký mor, lidé utíkali z Prahy i z panství.
1580 – „předivná nemoc“: masové kašle, bolesti hlavy, epidemie mezi srpnem a zářím.
1584 – místy mor, drahota, nedostatek sena a slámy.

Když byla špatná úroda, oslabení lidé snadněji podléhali infekcím. Záznamy často zmiňují drahotu a hlad.

Klimatické výkyvy mají dlouhou historii
Archivní prameny ukazují, že výkyvy počasí provázely Příbramsko i v minulosti. V 16. století se střídaly prudké povodně, dlouhá sucha, kruté zimy i nečekaně teplé Vánoce. K tomu přicházely větrné kalamity, neúrody a epidemie, které zasahovaly celé kraje.
Tehdejší lidé neměli meteorologii ani zdravotní péči. Přesto se s těmito změnami museli vyrovnávat — šetřit zásoby, měnit způsob hospodaření, hledat náhradní řešení. Jejich zápisy ukazují, že odolnost byla součástí běžného života.

Když se přidaly dějiny
Klimatické výkyvy nebyly jedinou nejistotou. Koncem století se k českým zemím přiblížila turecká expanze a v pamětech se objevují poznámky o obavách z možného vpádu. V pamětech se objevují poznámky o tom, že „česká země je jako červené jablko, které by Turci rádi utrhli“. Začala dlouhá turecká válka, která trvala až do roku 1606.
Pro tehdejší obyvatele Příbramska to znamenalo další vrstvu napětí — vedle hladu, nemocí a počasí, které se chovalo nevyzpytatelně.

Dnešní paralela
Když tyto záznamy čteme dnes, je zřejmé, že současné klimatické výkyvy mají své historické předchůdce. Naši předci je prožívali stejně intenzivně jako my — jen bez možností, které máme dnes.