Josef Mánes: Milenkou slavného malíře byla dcera truhláře z Kňovic na Sedlčansku

Téměř v každé obci středního Povltaví stojí tvrz nebo zámek a odevšad mluví historie. Nejinak je tomu v obci Kňovice, kde se dodnes zachoval zámeček z 18. století s kaplí sv. Josefa. Tato na první pohled vcelku nenápadná víska, která dnes čítá kolem tří stovek obyvatel, se však do historie zapsala i něčím jiným. Narodila se zde žena, která stála modelkou slavnému malíři Josefu Mánesovi. Podle jejího nahého těla namaloval akty Jitro a Večer. Rovněž jedno z jeho nejlepších děl, obraz nazvaný Josefína, je údajně portrétem této krásné kňovické rodačky.

Fanynka Štovíčková (1825-1909) se v Kňovicích narodila jako dcera truhláře. Ve svých 22 letech tato pohledná černooká dívka s hustými vlasy odešla do Prahy, kde nastoupila jako služebná do Mánesovy rodiny. Přišla sem v době, kdy po smrti otce řídila domácnost Josefova energická sestra Amélie. Ta se mimo jiné starala i o to, aby dámské známosti jejích dvou bratrů byly na úrovni.

Sedmadvacetiletý Josef věděl, že se do ní nesmí zamilovat, svým citům ale poručit nedokázal. Když Fanynka při malování aktu poprvé odložila své šaty, jeho srdce již bilo jen pro ni. Po třech letech přišla Františka do jiného stavu. Přísná a životem zatrpklá Amelie však zasáhla tvrdě a propustila ji. Josef, ačkoliv si chtěl Fanny vzít, nedokázal své rozzuřené sestře oponovat. S Fanynkou se ale loučil velmi těžce. Vzal do ruky tužku a na lístek nakreslil její tvář. Na zadní stranu napsal své zoufalé vyznání: „Kdyby nebylo Fanynky, nebylo by srdce“.

Dívka se vrátila domů k rodičům do Kňovic, kde se jí v roce 1850 narodila dcera Josefina. Josef byl mezitím velmi nešťastný a vyčítal si, že měl být statečnější. Byl zlomený, marně hledal chuť do života. Ani Františka však neměla na růžích ustláno. Jako na svobodnou matku se na ní lidé dívali skrze prsty. Nepřátelské ovzduší citlivou Fanynku ničilo. Byla dokonce natolik zoufalá, že se odvážila zaklepat u Mánesů, aby ji i s dcerkou přijali zpět. Ale Amalie před ní znovu nelítostně přibouchla dveře.

Fanynka však již zůstala v Praze, kde se také vdala. Potají však s Josefínou navštěvovala Josefa v jeho ateliéru. Právě tehdy zřejmě vznikl slavný portrét, který Mánes až do své smrti ukrýval, aby se vyhnul otázkám, kdo mu stál modelkou.

Sestra Františky byla klíčnicí na zámku v Kňovicích. Právě ve zdejší zámecké knihovně získala Františka a její dcera Josefína vychování a vzdělání. Svou krásou si Josefína získala přízeň tehdejších majitelek zdejšího panství, sester Wangových. Po otci prý zdědila štíhlou a vysokou postavu. Provdala se za březnického rodáka, českého novináře a spisovatele Františka M. Hovorku. Josefínina nejstarší dcera Olga měla malířské nadání a vystudovala Umělecko-průmyslovou školu v Praze. Fanynka ji měla ze všech tří vnuček nejraději a každý večer na ni netrpělivě čekala, aby ji mohla po výuce doprovodit domů.

Zatímco Františka se dožila 85 let, Josef Mánes zemřel po několika letech utrpení již ve svých 51 letech. Pár dní po smrti bylo jeho tělo uloženo na Olšanech. Pohřbu se účastnila i hezká plavovlasá dívka v černých šatech. Pomalu přistoupila k rakvi a položila na ni vavřínový věnec. Byla to 20letá Josefína, Mánesova vlastní dcera.