„Je to zřejmě nejtěžší období v mé funkci,” říká o epidemii ředitel příbramské nemocnice

Ředitel příbramské nemocnice MUDr. Stanislav Holobrada považuje současnou epidemii za nejtěžší období, které ve své funkci zažil. To, jak se nemocnice bude vracet k běžnému režimu a jak budou zřejmě financovány ekonomické ztráty nám nastínil v rozhovoru.

Preventivní opatření se začínají uvolňovat, počet nakažených také klesá. Myslíte, že jsme z nejhoršího venku?
To nedokážu posoudit. Musel bych být prognostik nebo věštec. Ale je pravda, že průběh epidemie je v České republice zatím velmi příznivý. Myslím, že je to dané imunitou ročníků, které zažily plošné očkování v době socialismu. Je tedy možné, že máme lepší imunitní vybavení.

Kdy se nemocnice plánuje vrátit k běžnému režimu?
Předpokládám, že to bude začátkem května. Pokusíme se rozjet operativu, zatím se bude jednat o menší výkony, které nebudou tak náročné na pooperační péči, potřebu krve a podobně. Půjde například o operace žlučníku, kýly, artroskopie nebo další výkony v ortopedii a urologii.

Nemocnice se zákonitě dostanou do ztrát. Už víte, jak se tato situace bude řešit?
To zatím nevíme. Ze strany zdravotních pojišťoven nám bylo oznámeno, že nebudou krátit měsíční zálohové platby. Vyúčtování tohoto roku bude určitě předmětem dalšího vyjednávání se zdravotními pojišťovnami, protože to není otázka jen pro příbramskou nemocnici. Pojišťovny budou zřejmě muset ve spolupráci se státem vyčlenit nějaké prostředky na tuto koronavirovou pandemii.

Jak je na tom aktuálně zásoba ochranných pomůcek? Je jich již dostatek?
Já říkám, že dokud jsou potřeba, nikdy jich nebude dostatek. Až nebudou potřeba, určitě jich budeme mít dost. V současné chvíli je personál ochrannými pomůckami plně vybaven.

Ředitelem příbramské nemocnice jste již řadu let, považujete toto období za nejnáročnější?
Dá se říci, že ano. Je tu pro nás složitá ta neznalost situace i ekonomických dopadů. Proto se snažíme postupně rozbíhat soukolí té plánované zdravotní péče, na které je nemocnice ekonomicky postavená. Akutní péče, kterou nyní nejvíce prožíváme, je nesmírně drahá a náročná a nikdy není ze zdravotního pojištění plně hrazena.

Jak vám osobně změnil život nouzový stav a preventivní opatření? Máte víc času na rodinu, nebo naopak zabere více času práce v nemocnici?
Určitě je to více práce v nemocnici. Neustále se v rámci krizového týmu scházíme a hledáme řešení situací, které nastávají. A právě to neustálé hledání řešení v rámci týmu je pro všechny asi nejvíce vysilující. A co se týče rodiny, tak moje manželka je zdravotní sestra také v první linii, takže nás to doma zase tak neomezuje, protože pořád musíme jezdit do práce. Rozdíl je hlavně u dětí, které mají domácí výuku. Vídám je nyní častěji, ale bohužel málokdy v situaci, kdy sedí nad knížkami.

Na co se nejvíce těšíte, až bude po všem?
Uvidíme, jestli vůbec někdy budeme moct říci, že už je po všem. Doba po této pandemii nám přinese další výzvy a další hledání řešení. Jsem pozitivně naladěn tím, že s praktickými lékaři a stomatology jsme vybudovali v této době velmi dobrý vztah a věřím, že to je příležitost do budoucna, jak tyto zdravotníky více navázat na nemocnici. Dále mě myšlenky vrací k zájmu získat pod sebe budovu bývalé hygienické stanice. Je to možná příležitost k tomu, aby hygenická stanice byla více spjatá s poskytovateli zdravotní péče, protože při každé epidemii se očekává, že přijdou další vlny a o to víc by se hodilo, aby byla hygiena blíž nemocnici.

Je něco povzbudivého, co byste chtěl vzkázat veřejnosti?
Určitě to, že jsme připraveni na to, kdyby došlo k explozivnímu šíření epidemie. Na tomto místě bych chtěl pochválit pracovníky v první linii a všechny, kteří dodržují doporučení vlády. A věřím, že od této doby bude běžné, že pokud na sobě někdo zpozoruje nějaké znaky respiračního onemocnění, bude nosit roušku a celkově bude populace více ohleduplná a více dbát na hygienu.